Dopis neznámé

Dopis neznámej je mimoriadne precítená melodráma rozhrania 19 a 20-teho storočia, v ktorom púta na vzťah rozdielnych tried a ktorá neprekvapujúco ani nevedie k šťastnému koncu. Prostredníctvom listu (ako nosného rozprávača) sa oddáva repetitívnemu popisu emócií, nálad a optiky zaľúbenej Lisy (Joan Fontaine), ktorá časom prišla o všetky ilúzie o svojom vysnenom mužovi a jej príbeh je tak perfektnou časopriestorovou konšteláciou údelom trpiacej a túžbami nenaplnenej mladej ženy. Od načúvajúcich nôt susedovho klavíra, po následnom stretnutí splnených snov až po zaťažkávajúcom prekonávaní samoty a nemohúcnosti. Atmosférou tento Ophülsov vyvážený snímok pripomína Jezebel a intenzitou dýcha na chrbát Carného Deťom raja. A povzbudil do opätovného zhliadnutia, niekedy, po rokoch... (01.03.2016)

Miluji Joan Fontaineovou a tohle je jeden z nejkrásnějších a zároveň, nejsmutnějších filmů, který jsem kdy viděl a ještě mnohokráte uvidím. Rozhodně doporučuji shlédnout, nebo ještě lépe si sehnat, tu vyčištěnou verzi, které tím pádem už nic nechybí k naprosté dokonalosti, absolutně nic. I když (jako v př.Jany Eyrové 1943), je i tento klenot příliš bolestivě krátký. Dlužno též podotknout, že tento film byl v r.1992 vybrán pro zachování v Národním Filmovém Registru za intervence Kongresové knihovny, jako - kulturně, historicky a esteticky významný. (28.08.2018)

Zdejší hodnocení mi přijde trochu vedle. Jasně, je to pěkný film, ale takových je spousta, moc bych se asi neoháněla předponami nej. Btw proč mám dojem, že kdyby hlavním hrdinou byl chlap namísto ženy, už by to nebyl tak krásný film o věčné lásce, ale příběh o dost creep stalkerovi? Hm... Stojí za zamyšlení. Stejně tak si nemyslím, že děj by skončil happy endem, kdyby hlavní hrdinka nezemřela. A kdo si to myslí, pravděpodobně Stefana Branda, slovy hlavní hrdinky, vůbec neznal. (15.06.2022)

Tento film je tak elegantný, až sa tomu nechce veriť. Vzbudzuje vo mne myšlienky typu kam to svet dospel, že sa k sebe, respektíve k opačnému pohlaviu nesprávame tak zdvorilo a podobné veci, na ktoré radšej myslieť nechcem. Ophuls ukazuje, že ak chcete nakrútiť kvalitný žánrový film, tak dotyčnému žánru musíte najprv dobre rozumieť a potom sa aj melodráma stane kvalitným umeleckým dielom. Film, ktorý si vyžaduje kvôli detailom viacero zhliadnutí a ktorý ponúka jeden z najsympatickejších a najkrajších párov filmovej histórie. Je škoda, že je relatívne menej známy. V porovnaní s tými úplne najklasickejšími romantickými filmami. Pôsobí skôr britsky, ako americky. (31.10.2015)

(1001) Neuvěřitelně moderně působící snímek. Ještě také krásný, střídmý, smutný, výmluvný. Miluji třeba to, jak často jsou v obraze přítomná zvířata - andulky v bytě, na ulicích toulavé kočky, v zahradě domácí psi, husy a holubi na náměstí a potom samozřejmě koně všude v ulicích. Jak se kamera pohybuje konkrétním prostorem. Jak se Joan Fontaine dívá na Louise Jourdana (který zemřel dříve tohoto roku, na Valentýna, v 93 letech věku). A způsob, jakým Louis Jourdan nevidí Joan Fontaine. Naprosto výjimečný film, nejen ve své době, ale i ve všech ostatních, a zejména potom v žánru melodramatu. ♥ (28.04.2015)