Reklama

Reklama

Jih proti Severu

  • Česko Odváto větrem (více)
Trailer
USA, 1939, 224 min (Alternativní 238 min, Televizní verze: 212 min)

Předloha:

Margaret Mitchell (kniha)

Scénář:

Sidney Howard

Hudba:

Max Steiner

Hrají:

Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (346)

Havenohome 

všechny recenze uživatele

Na moje prekvapenie nie je kniha žiadna červené knižnica. Len tak zo srandy som si chcel prečítať pár úvodných strán, ale nepustil som túto vyše tisícstranovú buchlu z ruky, kým som ju nedorazil. Členenie do pomerne krátkych kapitol, ktoré končia často cliffhangerom, ženie príbeh svižne dopredu. Práca s motívmi a výstavba kapitol podlieha modernej dramaturgii a timingu, ktorý vám nedá vydýchnuť. Obdivuhodná je najmä práca s postavami a ich vývojom, nečakal som taký komplexný prístup nielen k hlavnej hrdinke. Scarlett je esencia melodramatičnosti, vášňami zmietaná žena, ktorá ignoruje intelekt (neberte to ako šovinistické povýšenectvo, presne takto je Scarlett vykreslená v knihe aj vo filme) a neustále chce sýtiť svoje rozmarné túžby či už v podobe mužov alebo šatstva. Kniha sa ničomu nevyhýba a nechá všetkých padnúť pekne na hubu, vojna je vykreslená naturalistický a postavy nedostanú nič zadarmo.....................Film trpí množstvom režisérov, ktorí sa na jeho vzniku podieľali. Nie je to vidno v polohe trikov a výpravy, ale na štýle jednotlivých pasáži. Najlepší je začiatok po epizódu "U dvanástich dubov", vďaka precíznej práci s mizanscénou a pohybom kamery, ktoré sa akosi v strednej časti vytratia (deštrukcia Atlanty vsádza na veľkoleposť akcie, na nové technické možnosti využitia farby, no postráda dômyselnejšie režijné uchopenie). Rovnako posledná tretina neoplýva nijakým extra štýlovým spracovaním, naopak dialógy sú často len vo vysvetľovacej polohe. Finále je zdrvujúce len vďaka hustote dramatických vrcholov. Film vypúšťa množstvo postáv a obrazov, ktoré v knihe dopomáhali vybudovať Scarlettin dramatický oblúk, ale bez ktorých je ako tak pochopiteľný. Ak by tam chceli mať pri tomto tempe rozprávania všetky postavy a peripetie, film by trval tak osem hodín. Nesplošťuje sa ani naturalistický rozmer vojny, aj keď si viem predstaviť omnoho väčšie jatky aj na plátne. Smiešne je akurát zamlčanie Kukluxklanu vo filmovej podobe. Aj kniha aj film boli už v dobe svojho vzniku považované za staromilský a spiatočnícky pohľad na otroctvo a je jasné, že je hlúposť obhajovať názor, že černochom bolo v časoch otroctva lepšie. Čaro fenoménu Odviate vetrom však spočíva vo vášnivom i bolestnom príbehu o húževnatosti v časoch ťažkostí, ktorý je taký silný, že prebíja všetky ostatné nedostatky. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Kniha je skvělá a tahle adaptace, zdůrazňuji, že do kin šla v roce 1939, t.j. před cca 83lety, je namakaná. Příběh nejen o nesympatické, vychcané, sobecké megeře, která je na ránu v každé scéně, nemá chybu. Perfektní záležitost, která mnoho diváků odrazuje svou letitostí, starou hudbou, taky tím, že jde asi o romanci, ale to je škoda. A chyba. Jedná se o strhující, vtipnou, drsnou, nekorektní, svižnou, velkolepou podívanou, která právem patří k tomu nejlepšímu na piedestalu kinematografie. Mimochodem první Oscar pro černou herečku ve vedlejší roli a navzdory délce, odsejpá to jedna radost. ()

ainny 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. I když knížce se rovnat nemůže. Z dnešního pohledu má určitě do dokonalosti hodně daleko, ale stojí za to ho vidět. Už jenom proto, že většinou je občanská válka prezentována ze severského pohledu. Ten jižanský není o nic méně zajímavý. Musím se přiznat, že Scarlett je moje nejoblíbenější (ať už filmová či knižní) postava. Její filozofií je „dneska to nebudu řešit, vyřeším to až zítra, až to přijde“ – hodně volně řečeno, ale smysl je týž – mě provází životem od chvíle, kdy jsem se dostala ke knížce. Vivien Leigh je kouzelná a po jejím boku by se mi moc líbil Timothy Dalton, který hrál Rhetta ve volném pokračování. Jenom mít stroj času... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Pri 4 hodinových eposoch (nap. Gándhí alebo Lawrence) mi trochu vadí ich dĺžka, a to hlavne z dôvodu niekolkých hluchších miest, ktoré tempo filmu zbytočne spomalujú. Nie tak pri tejto mega klasike. Ešte mi film, na to, čo sa v ňom všetko odohralo, pipadal trochu skratkovitý, hlavne v závere. Bol som príjemne pekvapený z nejednoznačnosti postáv, Scarlett je jedna z najlepšie napísaných ženských postáv v histórii kinematogafie. Určite to nebola taká potvora, ako sa hovorí. Ona to srdce nakoniec mala. Dnes sú ženy ovela väčšie potvory:) No a za päť to nie je preto, že nie som žena:) VIDENÉ ZNOVA 7/20: Veľa na svojom pôvodnom názore nemením, snáď len to, že skratkovitý je film celý, nie len povedzme záverečná hodina. Každopádne ide o veľké dielo svetovej kinematografie, na tom sa nikdy nič nezmení. ()

Galerie (388)

Zajímavosti (100)

  • Nejdražší filmová zkouška. Na casting o hlavní herečku bylo vypotřebováno 49 377 metrů materiálu, což stálo 105 tisíc amerických dolarů. (Zdroj: ČSFD)
  • Film vznikol z väčšej časti v Culver Studios na Washington Boulevard v Culver City, kde dodnes stojí honosné sídlo, kde Ashley Wilkes (Leslie Howard) usporiadal letný ples. (Drtic)
  • Počet scén: 685; počet slov v dialozích: 20 017; materiál na dámské kostýmy: 31 500 m;, falešných knírků: 700; líčidla: 700 lahviček po 70 gramech; zvířata: 1 100 koní, 375 vepřů, mul, hovězího dobytka, koček psů a krocanů; počet rekvizit: 1 250 000; délka natočeného materiálu: 142 500 m (83 hodin); celkové náklady včetně výroby kopií atd.: 4 230 000 dolarů. (Sinecod)

Související novinky

Zemřela Olivia de Havilland

Zemřela Olivia de Havilland

26.07.2020

Po bouřlivém období, během nějž se oči veřejnosti po letech opět začaly houfně upínat k legendárnímu snímku Jih proti Severu z roku 1939, přichází velmi smutná zpráva. Včera filmový svět opustila… (více)

HBO Max dočasně stáhlo Jih proti severu

HBO Max dočasně stáhlo Jih proti severu

10.06.2020

Streamovací služba HBO Max se rozhodla stáhnout ze své nabídky snímek Jih proti severu z roku 1939 kvůli problematickému vyobrazováním rasismu a romantizování Konfederace. Rozhodnutí přichází v… (více)

Reklama

Reklama