Jih proti Severu

Musím přiznat, že jsem se tohoto filmu bál. Měl jsem ho na HDD už nějaký ten pátek (lépe řečeno, nějaké ty dva, možná i tři roky) a děsila mě (hlavně) ta délka. Holt čtyři hodiny jsou čtyři hodiny. Až před pár dny jsem se konečně odhodlal, našel si klidné čtyři hodiny a šel do toho. A výsledek? Nelituju. Gone with the Wind je opravdu epický film. Začíná nenápadně, aby pak přešel do období války, pak do poválečného období, pak zase o něco dál… zkrátka a dobře, v posledních momentech, kdy film končí, jsem si vzpomněl, jak začal a jakou cestu jsem se snímkem a postavami ušel. A přišlo mi, jako bych těch 12 či kolik let prožil opravdu s nimi. A to se mi u mnoha filmů nestává a možná proto je tento film považován za jeden z nejlepších snímků všech dob. Herci jsou skvělí, kamera dokonalá, hudba podmanivá. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem se ani jednou nepodíval na hodinky. Ale upřímně můžu říct, že vždy, když jsem se podíval, byl jsem překvapený, kolik času uplynulo. Až budu někomu opět vysvětlovat, proč staré filmy mají své kouzlo, tento film uvedu jako příklad toho nejpoctivějšího, co se v tehdejším Hollywoodu natočilo. 100 %. P. S. A český název mi nesedí, byť zachytil to nejdůležitější. (25.09.2012)

Nesouhlasím, že to bylo vizuálně kýčovité, barvičky byly krásné, záběry při západu slunce se mi moc líbíly, monstrózní scény jako například ta na tisíce zraněných na nádraží byly taky super. Chůva a vůbec všichni černoši i poslední manžel byli maximální sympaťácí, akorát nevím, co si mám myslet o výkonu hlavní hrdinky. Buď to hrála naprosto dokonale nebo možná až malinko přehrávala, nevím na kterou stranu se přiklonit. Hudba má u mě za plný počet, ale je pravda, že prokousat se přes celé 4 hodiny byl výkon a navíc se po čtyřeh hodinách člověk ani pořádně nedoví, jak to doopravdy skončilo. Souhlasím s ostatními, že první půlka byla mnohem lepší. 80% (15.03.2009)

Až teď jsem si uvědomil, že jsem dosud při hodnocení filmů až příliš plýtval označením "epický". Kvůli tomu teď nevím, jaké slovo použít pro vystihnutí tohoto veledíla... Gone with the Wind je totiž opravdu monumentální a vtahující exkurze do idealizované atmosféry "Starého Jihu", u níž nevíte, zda máte první žasnout nad výbornou kamerou, vypiplanými kulisami, nebo charismatickými herci. Překvapilo mne, že zmíněná idealizace přeci jen nezacházela až do krajností a a bohatí Jižané nebyli vykresleni jen jako vznešení a ctnostní kavalíři poskytující práci přírodou až tak neobdařeným černochům, ale také jako pěkni necitové, pokrytci a hrabivci. Ostatně právě vztah mezi Scarlett a Rhettem je v tomto ohledu velmi výmluvným. Malou, leč nepřehlédnutelnou, vadou na velké kráse je ovšem poslední hodina. Ne že by snad film v jejím průběhu začal nudit, to chraň pánbůh, ale většina dění v ní působí jako nadbytečný dodatek, který už není tolik zajímavý. A co je hlavní - s počátkem čtvrté hodiny se mi už (svým chováním) začala protivit Scarlett, do níž jsem byl do té doby platonicky zamilovaný :) 90% (27.12.2010)

Tak mám za sebou nejslavnější americký film všech dob. No musím říci, že je to nejdelší film, jaký jsem kdy v životě viděl. Byl to zážitek koukat na film, který má 4 hodiny, ale zvládl jsem to. Pro ty z vás, kteří byste to nedali, tak film je jakoby rozdělen na 2 části, takže po cca 100 minutách je tam jakoby 10minutová pauza a následuje pak druhá část filmu, takže to můžete koukat na dvakrát ;-). A teď k mým dojmům z filmu. Už hned na začátku mě přišlo zajímavé, že prvních 6 minut jsou pouze titulky (kdo tam hraje atd.), tyhle dlouhé titulky většinou bývají na konci filmu, ale zde to dali na začátek. První část (polovina) filmu bylo drama, z počátku romantické, ale poté začala válka a bylo to drama se vším všudy. Příběh se zaměřoval především na Scarlett, ale také na Melanie. Líbilo se mi to, příběh se zajímavě vyvíjel, ale ke konci mě ta první část (polovina) filmu začala nudit a na konci jsem přemýšlel, jestli se mám pustit do té druhé části, do těch dalších dvou hodin. A rozhodl jsem se to risknout a udělal jsem dobře. Druhá polovina filmu se odehrávala už po válce a bylo to sakra dobrý. Úplně mě to vtáhlo do děje, příběh se začal opět ubírat správným směrem a líbilo se mi, že do toho dali trochu humoru, párkrát jsem se fakt dobře zasmál. Konec filmu byl však dost krutý, stalo se dost ošklivých věcí a vlastně všechno dopadlo špatně. Ale to určitě nezkazí dojem z filmu, nemůže prostě vše dopadnout dobře. Chtěl bych ještě ocenit fantastický výkon Vivien Leight, která zaslouženě získala Oscara za roli v tomto filmu. Skvělý výkon podal také Clark Gable. A velice se mi líbila postava Melanie (Olivia de Havilland), takovou ženu by si přál asi každý muž. :-) A skoro bych zapomněl i na skvělou chůvu v podání Hattie McDaniel, ta si Oscara také plně zasloužila. (29.04.2016)

Nadstandardní stopáž se nakonec bohužel projevila, i když klobouk dolů, že natahování bylo vyloženě cítit až v cca poslední půlhodině (souviselo to i s „nástupem“ nové postavy na scénu), film se už potom tak trochu motal v kruhu a těch vyznání a slz bylo trochu moc. Do té doby šlo však o poutavý snímek se silným příběhem, který dával přes 3 hodiny zapomenout na fakt, že byl divák vlastně zcela ochuzen o válečné scény (ne že by však nenabízel silné momenty, těmi mám na mysli třeba takovou pasáž odehrávající se na nádraží) a stál jen na 2 zajímavějších postavách (chůva + Rhett; hlavní hrdinka sice byla „správně“ nesnesitelná, ale vůbec se mi nezdál její vývoj, přišel mně nezvládnutý), přitom se během této doby prakticky nestačil nudit, což je sám o sobě výkon. Nelze také nezmínit na svou dobu více než kvalitní technickou stránku (které to kazily jen a pouze zadní projekce) a pak také konec, který mě přece jenom trochu překvapil, což bych od takového filmu ani nečekal. K Jihu proti Severu mě napadá dobrý příměr v podobě Virodovy Vojny a míru, i když snímky dělí 17 let, jsou si v mnohém velmi podobné, ale mladší z nich (jakkoliv kratší) má to „něco“, co mi zde chybělo, proto hodnotím „pouze“ solidními 4*. (11.05.2015)