Jih proti Severu

Nesouhlasím, že to bylo vizuálně kýčovité, barvičky byly krásné, záběry při západu slunce se mi moc líbíly, monstrózní scény jako například ta na tisíce zraněných na nádraží byly taky super. Chůva a vůbec všichni černoši i poslední manžel byli maximální sympaťácí, akorát nevím, co si mám myslet o výkonu hlavní hrdinky. Buď to hrála naprosto dokonale nebo možná až malinko přehrávala, nevím na kterou stranu se přiklonit. Hudba má u mě za plný počet, ale je pravda, že prokousat se přes celé 4 hodiny byl výkon a navíc se po čtyřeh hodinách člověk ani pořádně nedoví, jak to doopravdy skončilo. Souhlasím s ostatními, že první půlka byla mnohem lepší. 80% (15.03.2009)

Vynikajúce herecké výkony Clarka Gabla a Vivien Leigh, trocha naivne, no krásne milostným spôsobom našróbovaný scenár, výprava, zvuk a kamera robia z tejto snímky skutočný filmový orgazmus! :-) Odviate vetrom je film, ktorý ani o sto rokov nestratí nič zo svojej pôvabnosti a môžem ho označiť za jeden z najsilnejších filmových zážitkov amerického filmu. (29.10.2007)

Nadstandardní stopáž se nakonec bohužel projevila, i když klobouk dolů, že natahování bylo vyloženě cítit až v cca poslední půlhodině (souviselo to i s „nástupem“ nové postavy na scénu), film se už potom tak trochu motal v kruhu a těch vyznání a slz bylo trochu moc. Do té doby šlo však o poutavý snímek se silným příběhem, který dával přes 3 hodiny zapomenout na fakt, že byl divák vlastně zcela ochuzen o válečné scény (ne že by však nenabízel silné momenty, těmi mám na mysli třeba takovou pasáž odehrávající se na nádraží) a stál jen na 2 zajímavějších postavách (chůva + Rhett; hlavní hrdinka sice byla „správně“ nesnesitelná, ale vůbec se mi nezdál její vývoj, přišel mně nezvládnutý), přitom se během této doby prakticky nestačil nudit, což je sám o sobě výkon. Nelze také nezmínit na svou dobu více než kvalitní technickou stránku (které to kazily jen a pouze zadní projekce) a pak také konec, který mě přece jenom trochu překvapil, což bych od takového filmu ani nečekal. K Jihu proti Severu mě napadá dobrý příměr v podobě Virodovy Vojny a míru, i když snímky dělí 17 let, jsou si v mnohém velmi podobné, ale mladší z nich (jakkoliv kratší) má to „něco“, co mi zde chybělo, proto hodnotím „pouze“ solidními 4*. (11.05.2015)

Prostě jděte a pusťte si tuhle filmovou klasiku na něčem pořádně velkém a minimálně v blu-ray kvalitě. 4 hodiny budete koukat na naprostý technický a vizuální skvost, který hravě strčí do kapsy většinu dnešních filmů. Technicolor je prostě kulervoucí záležitost. O příběhu a hercích tu píše většina komentářů, o tom se nemá cenu rozepisovat. Monstrózní spektákl, který sice může chvílemi připomínat telenovelu, ale ty, jež neznají příběh, překvapí tím, že nejde po očekávané milostné happy endové linii. 7/10 (10.09.2015)

Hodnotit tento film je náročné už jen proto, že je tu cosi jako nálepka "klasika" a tu se človíčku jako já pošlapávat nechce. Ale k čertu s tím, je to blbost! Nehorázný melodramatický a přeslazeně sladkobolný a zbytečně přeceňovaný škvár o hysterce bez kouska inteligence a sebeúcty. Když si představím, že ve stejném roce vznikla geniálnost s názvem Kristián, chce se mi nad tou americkou zpupností a sebestředností v udělování Oskarů řvát vzteky. Jistě, je tady krásná výprava a kamera a charismatičtí herci, ale děj nestojí bratru za nic. Je to jen strašlivá snůška 180 stupňových obratů v jednání a smýšlení hlavní hrdinky která mě neustále svým jednáním uváděla v šílenství (navíc Vivien mi přišla, že si myslí, že hraje v němým filmu, takže přehrávala o stopéro) a k tomu ještě semtam ležérní úsměšek Clarkův (chvíle, kdy byl na obrazovce i on byly jako balzám na poničené vnímání reality). Kdybych to hodnotil jako klasiku, dal bych samozřejmě plný počet, abych nevybočil stejně jako Matty, ale já to hodnotím podle toho, jak mě to bavilo. A nebavilo mě to věru mnoho. Není to ani první, ani poslední a ani jeden z mála z filmů z třicátých let, co jsem viděl. Ale musím říct, že kdyby to byl první starej film, co jsem viděl, moje odvaha se na ně dívat dále by byla značně podlomena. V 1994 natočená miniserie Scarlett je podle mě mnohem lepší, zábavnější a to téma osudové lásky Rhetta a Scarlett je tam mnohem lépe podáno. Navíc mi tam Scarlett přišla jako tvrdá a odvážná ženská, která má sílu i schopnosti a jen nehýká neopětovanou "láskou". Kromě Clarka bych tenhle film naprosto oželel. A když si tak uvědomím, že tohle dostalo osm Oskarů, nechtěl bych se domýšlet, kolik Oskarů by dostal Kristián, protože ty dva snímky jsou (kromě stejné doby vzniku) nesrovnatelné a Kristián zatraceně o sto furlongů vede. (01.05.2006)