Konkurenti

Z filmu je extremně patrné, že se jedná o divadelní hru, což by nevadilo, kdyby to opravdu nebylo až tak divadlo, že mně přišli filmové prostředky uplně zybtečné. Samozřejmě herci dobří, film ale výrazně ožije až s příchodem Al Pacina na scénu, možná to bylo jeho postavou, ale možná taky tím, že ten chlap když někde je, tak ostatní jako kdyby se ztratili. (25.03.2018)

Konkurence v hereckém obsazení je obrovská. Jack Lemmon a Jonathan Pryce, jako herci odcházející generace, vedle vždy úžasných Al Pacina, Alana Arkina, Kevina Spaceyiho a Eda Harrise. Herecký koncert se koná každou vteřinu a jedno kdo je právě na plátně, protože všichni své postavy prožívají a úchvatně hrají. To je částečně hlavní problém. Scénář je založený čistě na rozhovorech, které mají hodně společného s prodáváním realit, lhaním a přemlouváním. Tyto rozhovory neslezou z obrazovky stejně jako všechny postavy a film tak působí velmi ukecaně a prázdně. Je to škoda, protože z divadelní hry, kde mimochodem hra musí fungovat skvěle, je vytvořen pomalý, úžasně obsazený a ukecaný snímek, z kterého si divák neodnese nic než úctu k hercům. (20.03.2008)

Slovo „Fuck“ a jeho obměny se vyskytují ve filmu tolikrát, že by mohl vzniknout mylný dojem, že si s ním angličtina vystačí, pravda pokud občas přidá i „shit.“ A přitom se jedná o opravdu brilantní dialogy i monology ... „ Na něco netrpělivě čekáme nebo se ohlížíme zpátky. Tak to je. Takový je náš život. A čeho se tak bojíme? Prohry. A čeho ještě? Že zkrachuje banka, onemocníme, že manželka zahyne v letadle? Že se zhroutí trh s akciemi? Co z toho se vyplní? Nic. Stejně se bojíme toho či onoho. Proč?“ K tomu herecká parta, která zaslouží jen mé nejvyšší uznání. A to vše v tvrdém konkurenčním boji špinavého byznysu, kde obstojí jen ten kdo dokáže prodat i největší „shit“. „It's a fucked-up world.“ (23.08.2006)

Neuvěřitelně nadupané představení. Pochopitelně především scénáristicky. Takhle má vypadat dokonalá divadelní hra. A pak to herecké obsazení! V hlavní roli suverénní, zároveň však unavený Jack Lemmon. Al Pacino si nemá hlavní roli, ale jeho výstupy jsou ty nejkouzelnější. Ostatní - Harris, Arkin i Spacey skvěle doplňují jednu z nejlepších hereckých sestav devadesátých let. Nerad bych však viděl film v českém dabingu, něco tak sprostého si nedokáži představit. V originálu bylo přibližně každé třetí slovo fuck, fucking nebo fucked a zbytek byl doplněn nejrůznějšími shity, které zcela přirozeně plynuly z úst i takového slušňáka, jakým býval Jack Lemmon. (04.03.2005)

Spojení excelentní dvojice Pacino-Spacey v jednom filmu se pro mě rovnalo nesplnitelnému snu. Když jsem se potom náhodou dostal ke Glengarry, moje nadšení neznalo mezí. Jedná se totiž o nenapodobitelný herecký koncert, kde oba jmenovaní předvádějí vyčerpávající výkony po boku dalších nezapomenutelných jmen Lemmona a Harrise. Vypjaté situace na plátně zbožňuji a když se navíc nit vyprávění ani na chvíli nepohne nežádoucím směrem, mohu se jen vznášet blahem. (10.07.2007)