Nevinnost

Takový kočkopes. Ta kriminální zápletka se mi líbila a bylo by lepší, kdyby se film soustředil pouze na ní. Ten pozdější přehnaný důraz na postavu Geislerové je sice nečekaný, ale rozhodně ne tak zábavný. Mě mnohem více bavili Vetchý s Čermákem. Příjemně mě překvapila režijní jistota Hřebejka a chtěl bych, aby natočil třeba čistokrevný horor, protože brutality se nebojí (viz. zabitá holka ve vaně) a takové ty retro scény na Mácháči by klidně mohli být použity při nějakém flashbacku s tragédií. Šla z nich mrazivost, i když ani nevím proč. Každopádně důkaz že kašpárci jsou psychopati. (17.10.2012)

Po Kawasakiho růži jsem byla hodně dlouho na Nevinnost naštvaná, protože na první dobrou nebylo možné rehabilitovat Hřebejka s Jarchovským tak rychle a dát jim znovu šanci. Ale pokud se člověk dokáže kousnout a dostat do určitého rozpoložení, dokáže si Nevinnost připustit k tělu jako žádný jiný projekt. Pojem nevinnosti je tu zkoumám z mnoha hledisek a podobnost Geislerové/Linhartové, která je ostatně zafixována i na plakátu Lely, dává tušit ambice přesahující zrcadlení tolik adorované v Personě. Naštěstí Hřebejk Bergmana nekopíruje bezhlavě, jen překlápí některé věci z dějin světového filmu a to samo o sobě není zločin. Zločin by byl, kdyby ve finálním sestřihu ponechal tu jedinou scénu s Radimem Špačkem, která by z pointy udělala frašku. Takže skutečnou marností výsledného tvaru zůstává jen velmi diskutabilní hudební doprovod Vladivojny La Chii, který Hřebejk bohužel znovu použil i ve své další práci na seriálu Až po uši. Suma sumárum, hereckým králem Nevinnosti je Vetchý, Munzar příjemně podtrhuje ve svých scénách určitou satiru celého příběhu a relativizování toho, že Geislerová hraje někoho, kdo trpí tím, že už jí není 14 (což je klasický herecký koncert ve velkém stylu, na jaký jsme od ní zvyklí). (31.12.2015)

SPOJLERISSIMUM! O původním pracovním názvu "S pravdou ven" i stávajícím podtitulu "Lásky se nikdy nezbavíš" jsem chtěl původně napsat, že jsou pěkně debilní, ale než jsem tu větu dopsal, došlo mi, že jen přiblble znějí a vlastně jsou velice vyýstižné. Poněkud se nemohu rozhodnout, jestli jsou J+H tak geniální, nebo tak šmíráčtí. Posuďte sami: Po uběhnutí 73 z celkových 98 minut zjišťujeme, že až dosud jsme sledovali vlastně prolog. Obviněný je vinen a Linhartová je zrcadlově překlopená Aňa, nebo naopak. Obě holčičky to a ho chtěly a chtějí pořád; ta v prologu si vymýšlí a jde s tím ven, ta druhá to žije a drží v sobě a on je právem odsouzen za vraždu. Takto ta konstrukce dává smysl a J+H si ještě přisazují "paralalením" případem spoluvězně Zlatka. Celých těch 73 minut je to banální film, zbytek je monstrózní. Zajímavé je, že ani v jedné z obou částí nesledujeme drama hlavní postavy, tedy křivě obviněného pachatele, nýbrž drama vyšetřovatele (v prologu), resp. oběti (ve zbytku). Hlavní postava neprožívá drama, vlastně neprožívá nic, prožívají ti okolo, s čímž bohužel koresponduje i Vetchého projev: zatímco všichni ostatní hrají výborně, Vetchý hraje úplně dutě. Nebo je to schválně? Pan doktor má vážný problém, nakonec se ukazuje, že to on je jejich problém, nebo možná on je postavou, na niž jsou naloženy jejich problémy, a nic jiného v sobě nemá. Takže co? Je ten film hoden tohoto komentáře? Nevim nevim. Přece jen se mi nezdá, že by sustředěností na vyšetřovatele celých prvních 73 minut autoři cílevědomě sledovali něco smysluplného (třeba odvedení divákovy pozornosti, nebo protipól oběti, jíž patří druhá část, s obviněným jako záměrně prázdným středem). A co to hraní si s různými podobami "nevinnosti", viz retrdovaný synek, který je tam jen tak mimochodem? A co to Anino slovo "pokání"? To přece nelze do příběhu jen tak vyprdnout, pane Jarchovský. (10.08.2020)

Tak tady budu výrazně mhouřit oči za čtvrtou hvězdičku. Od začátku sice film staví na skvělých mravních konfliktech a pedofilní zápletce, kterou si jistě sečtělá dívka bravurně vymyslela. Člověk se s doktorem lehce sžije a říká si, co by dělal, kdyby tohle někdo vybalil na něj. Navíc Vetchý, Čermák i Linhartová parádně hrají své role. Poté, co však skončí linka s obtěžováním mladistvé, jde celý film totálně do kopru. Pozornost se přesune a Anně Geislerové, a jak řekl Jara.Cimrman.jr, scénárista se snaží za každou cenu šokovat. Přitom postava, na kterou se v závěrečném rozuzlení upíná byla pro mě naprosto nezajímavá od začátku filmu a na konci mě maximálně neuvěřitelně nudila. Divák by zřejmě měl být v transu, ale to se tady nekoná. Jedna věc je, když má člověk slabý začátek, ale silný konec. To máte z filmu na konci vlastně celkem dobrý pocit. Když je to naopak, pomalu začnete zapomínat i na to, co bylo tak výborné na začátku... (14.06.2018)

Velmi zmatená snaha o nápravu sebe sama. Tohle Hřebejkovi bohužel nevyšlo, hlavně kvůli poslední půlhodině. A platí, že závěr je nejdůležitější část každého snímku - čas na vyložení karet. A tyhle jsou opravdu prázdné. Dobře natočené a plné potenciálu. Tím větší škoda. 2/3 hvězdy, ještě popřemýšlím. (07.01.2011)