Nájemní zabijáci

Film by snad byl i schopen překročit svůj vlastní stín, kdyby jen nebyl tak špatně napsaný. Téma je sice ohrané (zmínku v popisu o "nejlepších zabijácích" prosím ignorujte), ale co není? Obsazení je z velké části v pořádku (boss k likvidaci stojí za prd), kameře hodně pomáhá filtr (záběry vypadají méně lacině) a urodí se i nějaký ten nápad (ořez ucha, drsnější penetrace prostitutky, závěrečné defilé)... Scénář to ovšem žene do brambor. Dokonce ani scénu, která se přímo nabízela, nechá si zbaběle protéct mezi prsty (situace přímo volala potom, aby JCVD spektakulárně dostal svého synka na lopatky, ale dopadlo to tak, jak to dopadlo). 40% (02.02.2014)

Jakou kvalitu mají filmy s JCVD posledních let, ví asi každý. Tohle je ale naprostá pecka. Jean Claude hraje nájemného zabijáka a své paže moc nepoužívá. Druhého zabijáka hraje Scott Adkins, což ve své kombinaci přináší opravdu zajímavou podívanou. Tento ponurý film je natočen velice, velice realisticky - takovým tím francouzským stylem. Až po zhlédnutí jsem zjistil, že film je dílem americké provenience. Čemuž jsem téměř nechtěl uvěřit, za což jsem ale velice rád. Protože tady je cesta a důkaz toho, že i USA umí natočit "francouzský" film. Dvojnásobně jsem rád proto, že mám už po krk všech těch intelektuálů, co upřednostňují francouzskou kinematografii. Ano, film je ve francouzském stylu, ale je v něm něco navíc. A tím něčím jsou hvězda akčních filmů a možná novodobá hvězda akčních filmů. Film je v některých fázích dost brutální. Za povšimnutí stojí poslech angličtiny z úst různých herců. Protože ve filmu hrají herci různých národností, i angličtina je pořád jiná. Doporučuji tedy zhlédnout film v originálním znění. PS: Ubližování milované osobě, když jste přivázán a nucen beznadějně jen přihlížet, je tou nejstrašnější a nejkrutější věcí na světě. Odmítli byste nabídku zabít takového hajzla? (14.11.2011)

Aneb Jean-Claude van Damme se dívá na to, jak jeho parťák škrtí jeho skutečného synáčka. Holt, to si jen mladý Kristopher Van Varenberg, který je ještě topornější než jeho tatík, chtěl zahrát v dalším fláku svého otce. A to tam velké „svaly z Bruselu“ narvaly ještě svou dcerku. Ta ale naštěstí jen mlčky odpočívá na lůžku. A samotný Jean-Claude? Ten mezitím, světe, div se, piluje hru na housle. A mazlí se se želvou. Další tuctová béčková story dějově samozřejmě nepřekvapí, ale nebojte, posun tam je. A to i díky Scottu Adkinsovi, který sice nepředvede ani polovinu svého umění, ale na to, na co jsme od podobné produkce zvyklí, to jde. Holt, lepší už to nebude.. aspoň to náš hrdina z přelomu osmdesátých a devadesátých let vzal zase trochu z jiného úhlu.. (26.09.2011)

V rovnakých krajinách sa natáčajú aj Seagalové sračky, ale to Vandameovské-Adkinsovké béčko prekvapivo nie je až taká sračka. Príbeh je celkom dobrý, herecký je to fajn obsadené, teamwork funguje skvelo, hudba prekvapivo tiež stojí za to a atmosféra sa tam miestami tiež nájde. Škoda len slabých akčných scén, kde sa Van Damme moc nepredvedie. A taktiež nasere ten zažltnutý obraz, ale po čase sa na to dá zvyknúť. Jeden s tých lepších filmov Van Dammea a Adkinsa. 65% - 3* (11.09.2012)

Dva nejlepší assassiny na světě bych si asi představoval trochu jinak, řekněme více decentněji. Nejsem si jistej, že by nájemnej vrah podobného kalibru měl potřebu sestřelovat své cíle neurvalým a "hlasitým" stylem Scotta Adkinse, ale na druhou stranu mi nesedí ani hra na housle a intelektuální dřímání toho vlámskýho vojáka s boulí na hlavě. Ovšem to jsou jen nepatrná negativa (subjektivní) na jinak velice podařeném akčním thrilleru. Má to spád, nabitý hlavní protagonisty, dobrej soundtrack, jistou temnotu, a hlavně prostřednictvím Assassination Games jsem opět po delší odmlce mohl spatřit na plátně J.C.V.D., což mě řádně uspokojilo. (14.08.2011)