Bůh masakru

Celkem se divím, že zrovna Roman Polanski se pustil do takto "poklidného" krátkofilmu, který prostě svůj divadelní potenciál nezapře, což je také důvod proč to před kamerou působí tak zdlouhavě. Stopáž je už takto velmi uměle natahovaná, takže si myslím, že takových 40 minut by bylo ideálních, ale i takto se to dalo. A teď k hlavní atrakci tohoto filmu, tou jsou bezesporu herecké výkony, o jejichž ztvárnění se postarali čtyři výborní herci, kterým se povedlo krásně vystihnout charaktery dotyčných postav. Solidně zpracované dialogy zazáří asi spíše v divadle, ale zde v suprovém českém dabingu vyzněly výborně, a narozdíl od uměle natahované zápletky nebyly na obtíž. Musím uznat, že napětí a ke konci i stupňování hádky bylo skvěle zastiženo, o to více mne pak ale naštvalo, že děj skončil tak otevře, a tudíž se mu nedostalo pořádnému vyvrcholení. Dosti sporný film, ale mě přeci jenom něčím oslovil, takže se tentokrát přikloním ke čtyřem hvězdám, ale 12 rozhněvaných můžů se opravdu nekonalo. (08.02.2015)

Úprimne sa priznám, že do najnovšieho Polanskiho filmu som už podľa námetu a traileru vložil všetky svoje nádeje a mal som pocit, že toto bude presne moja šálka kávy. Žiaľ, nebolo to celkom tak. Ani hviezdne obsadenie plne nedokázalo zachrániť isté zásadné chyby, ako napr. to, že film postráda nejakú hlbšiu zápletku, čo samozrejme vyplýva z toho, že bol natočený podľa divadelnej hry, ktorou zrejme mal zostať. A veľmi tomu nepomáhajú ani herci. Foster prehráva; Reilly je nevýrazný (dokonca aj keď vykrikuje); Winslet je síce OK, no išlo o herectvo, ktoré ja volám "hrané herectvo" a tak jediný postačujúci výkon podal Waltz, ktorý však stále nemá dosť príležitostí preukázať svoje herecké umenie. Netvrdím, že som sa nezabavil, to nie, film je v konečnej podstate veľmi milý. Len tento námet mohol (a hlavne na veľkom plátne) byť viac využitý (keby sa trochu od pôvodnej predlohy upustilo)... FOOL AWARDS 1 nominácia: Adaptovaný scenár. (27.12.2011)

70% (01.02.2012)

Ono je to opravdu hodně divadelní, jenže na divadle by to zřejmě bylo se stejnými herci a pod vedením Polanského mnohonásobně lepší. Herci jsou úžasní, humor je tam taky, má to drajv, má to vývoj, ale člověku, který to viděl v divadle tohle asi nic moc nedá. Jó, možná toho Waltze, ten je vážně pětihvězdičkovej. Vzpomněla jsem si v kontextu s tímhle filmem na Kdo se bojí V. W., to je bohužel ale trochu nesrovnatelné. (14.02.2012)

Neuvěřitelné výkony 4 hlavních (a jediných) postav - opravdu smekám. Z počátku milí lidé se během 80minut přestávají ovládat, ukazují svou pravou tvář a velice razantně vyjadřují tak rozdílné názory na věc. Bitevním polem se jim stává byt (nebo spíše jediný pokoj), což přidává filmu na výjimečnosti... Pustila jsem si Masakr ve zkouškovém, abych si odpočinula, což se mi bohužel při tak vypjaté atmosféře nepodařilo (příště si zjistím o filmu více :)). I přes to hodnotím snímek čtyřmi skvělými hvězdičkami.. (30.05.2012)

Vyborny scenar, skvele zahrane, velmi prijemny humor. (10.01.2013)

U stolu. Lakomci diplomacie. Stiskem klukoviny. Srozuměni s neovladatelností. Vítejte u nás, u nás. Na rovinu. Ruce si asi nepodáme. Pryč se zdrženlivostí. Není nad upřímnost. Vysmejčeme spořádanou přetvářku dýchánku usmíření otevřenou pří a palbou slovní konverzace. Otevřeme zásuvky niterných komplexů, zpřístupněme přímost, nahotu zainteresovaných myšlenek. Zbavme se své zakonzervovanosti, hloupého mazání medu kolem úst. Kurz sebeovládání zakázán. Konec? Co na srdci, to na jazyku nastálo. Marná snaha navrátilcům tyjátru. (02.02.2015)

Moc příjemná konverzačka, jen mi to více připomíná film z dílny Woodyho Allena než Romana Polanského :-) (08.01.2016)

gradácia... G(!)radácia... GRADÁCIA! A.... Koniec. Možno zámer, ale tým pádom úplne mimo moju misu. Zachránili to však hlavné herečky, ktoré som postupne začal kruto nenávidieť a herci, s ktorými som stále viac a viac sympatizoval. Tvorcov šovinizmus neskrývaný, ale ťažko uveriteľné repetatívne vracačky do bytu až trochu boleli. (07.03.2016)

cha... (18.01.2019)

Veľmi fajn konverzačka, ktorá však bola strašne kratučká. Každopádne mi šmakoval ten prechod z civilizovaného a ústretového prístupu, cez miernu stratu trpezlivosti, až k alkoholom podporenej vulgárnej hádke ako sa patrí. Neskrývaná a postavami vo filme aj deklamovaná úvaha nad tým kde je ona hranica medzi civilzovanosťou a živočíšnosťou - resp. nad tým, ktorý prístup je správnejš a čo nám je ako ľuďom vlastne prirodzenejšie. Záver, ktorý je možné vyvodiť je, že všetci sme rovnako sebeckí, rovnako otravní a rovnako nedokonalí ako ostatní, ale cez nánosy etiky a naučeného správania sa k sebe správame slušne hoci v duši si často o druhom hovoríme - "toto je ale pekný kus kokota". A niekedy stačí len pár pohárikov alkoholu, aby všetok ten "politicky korektný" balast zmizol a zostaly len obnažené povahy toho akí naozaj sme. Je to fajn spracovaný nápad, pretože slušné a ohľaduplné správanie sa možno niekedy až príliš často propaguje ako jediný správny prístup, hoci bohužiaľ (?) sme ešte ako druh evolučne nedospeli do takého štádia, aby nám paušálne korektné správanie bolo prirodzene vlastné. Herci všetci výborní - Jodie Foster strašným spôsobom hysterická ženská a jej postava mi suverénne najviac liezla na nervy. Dúfam úmysel...Najviac sa mi páčil John C. Reilly, ktorého premena zo sympatického a zhovorčivého susedka na otráveného fotra bola krásne...normálna. Celkovo príjemny materiál na pobavenie a zamyslenie, ale v podstate sa nedopátrame žiadneho záveru ani konečného stanoviska. (01.01.2012)

Ani domací vězení nezabrání trošku pedofilnímu panu Polanskimu v další tvorbě. Proto si do bytu pozval čtveřici jmen nejvyšší jakkosti a nechal si od nich zahrát minimalistické divadýlko. Musím říct, že film odehrávající se na 20-ti metrech čtverečních (ač 79-íti minutový) ukočíruje jen opravdu schopný tvůrce, a tím naštěstí Polanski je. Dialogy jsou geniální, s každou další větou, každým dalším pokusem o odchod z bytu stoupá společenské napětí, polevují morální zábrany a odkrývají se ty nejniternější zákoutí duší zprvu naprosto seriózní a smířlivé čtveřice. Avšak o opavdu vtipné situace je poměrně nouze, většina jich je hodna maximálně jemného pousmátí. Proto mě film vede k názoru, že se na něj musí s velice pozitivní náladou, sám o sobě totiž rozpoložení vylepšit nedokáže. (02.02.2012)

Jednoduché a maximálně zábavné. Asi je čas začít chodit do divadla a vyhledávat podobné hry. (04.03.2012)

Romane, Romane... To byla vážně úžasná jízda! Mnohem záživnější, než všemi vychvalovaný žblebt Drive. Zápletka = 2. stupeň infantilnosti. Carnage je velice podoben snímku Telefonní budka. Krátká stopáž, jedno místo, ale zábavy je spousta. Příjemné překvapení. 88% (02.04.2012)

V levém rohu ringu stojí připravená dvojice Jodie Foster & John C. Reilly, oproti tomu v pravém rohu ringu stojí Kate Winslet & Christoph Waltz. Na křeslo rozhodčího zasedl zkušený matador Roman Polanski. Souboj titánů může začít... Bohužel pro diváka se tak naděje a na místo vkusného "humoru" nastupuje přespříliš absurdní zápletka a bolestivá snaha o Kdo se bojí Virginie Woolfové pro nové tisíciletí. Divadelní převedení nejsou nikdy snadná a tak jen tiše skloním hlavu a za výtečné obsazení, excelentní výkony, šťavnatě napsané dialogy - se stáhnu do kouta a o všeobjímající nudě pomlčím. (18.07.2012)

Smála jsem se od začátku do konce. Polanski opět nezklamal : ) (17.01.2013)

Dovedu si představit, že jako divadelní hra to musí být vynikající. I tak to není rozhodně špatný, určitě se jedná o nadprůměrný snímek se skvělými hereckými výkony VŠECH aktérů! A od té doby co začnou chlastat je to vážně velká paráda. **** (26.01.2013)

Zprvu mě to nalákalo kvůli Johnu C. Reillyho, potom kvůli (jak jinak) Waltzovi, a ve finále mě překvapila i Winsletová(tyčka). Konverzačně komorní komedie neznudí ani nenadchne. Nejvíc se mi líbila hudba v závěrečných titulcích. (28.08.2013)

I saw your friend Jane Fonda on TV the other day. It made me want to go out and buy a Ku Klux Klan poster. (21.04.2014)

I kdybych předem nezjistil, že jsou italští Naprostí cizinci označovaní zde v Podobných, v průběhu filmu jsem si na ně několikrát vzpomněl. A i když je italská verze jednopokojové striktní výměny názorů mnohokrát intenzivnější a promyšlenější, hvězdně obsazené konverzační drama, jehož příběh stačí během tak krátké doby tak šíleně eskalovat, byl pro mě bohatou filmovou zkušeností, kterou bych si dal v obdobném ražení klidně vícekrát. (22.12.2018)