Režie:
Jaume BalagueróScénář:
Alberto MariniKamera:
Pablo RossoHudba:
Lucas VidalHrají:
Luis Tosar, Marta Etura, Alberto San Juan, Iris Almeida, Pep Tosar, Petra Martínez, Margarita Roset, Oriol Genís, Carlos Lasarte, Manel Dueso, Xavier Pujolràs (více)Obsahy(2)
César pracuje jako vrátný v bytovém domě v Barceloně. S úsměvem otevírá dveře nájemníkům a vyřizuje jejich stížnosti. Není to sice ta nejlepší práce na světě, ale on o změně místa neuvažuje. Jeho práce mu totiž umožňuje poznat všechny nájemníky domu, jejich denní harmonogram a zvyky. Ví o všech jejich příchodech a odchodech, zná jejich slabé stránky i tajemství. Může dokonce ovládat jejich životy, jitřit otevřené rány a ponořit se do nich. A to vše, aniž by proti němu vzniklo jakékoliv podezření. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (508)
Velkým plusem filmu je hlavní představitel Césara,díky kterému by se postava mohla stát téměř ikonickou a být tvůrci klidně bych se nebál pokračování.Děj ale neodsýpá tak svižně jak bych si přál a zapamatování hodných scén je poskrovnu.Vypíchnul bych scénu,ve které je César skoro přistižen.Ta byla opravdu povedená...Popravdě se spíš těším na finální REC od stejných tvůrců (režiséra). ()
Balaguerův podařený, místy až černohumorný zářez na poli thrilleru. A teď už další Rec. 7.5/10 ()
Nevšedně natočený film, kde se opět projevuje kvalita španělské filmografie. I když mi byla hlavní postava celý film nesympatická, stejně mě film vtáhl natolik, že jsem hltal každou následující scénu s očekáváním, jak se osud zvrhlého, psychopatického domovníka vyvine...velké plus za překvapivý závěr, kdy mi vyloženě spadla brada a za přirozenou krásu jeho oběti... ()
Španělé opět bodují. Komorní thriller o domovníkovi, který má zvláštní úchylku se schovávat pod postel, ale jen ne pod tu svou. Nebudu vyzrazovat nic o příběhu, protože co se mi na filmu především líbilo bylo, že do polovinu filmu není jasno, o co hlavní postavě vlastně jde. Uvědomil jsem si, jak domýšlivost dokáže být klamná (prakticky jakákoliv úvaha o motivaci postav byla v mém případě klamná-Clara, Matka v nemocnici a hlavně teda motivace hlavního hrdiny). Což je ve výsledku velice pozivitivní, protože vám dokazuje, že film dokáže překvapit i s tak jednoduchou zápletkou. ()
Je to za tři a půl šternu. ()
Poprvé, když jsem tento film viděl, těšil jsem se na horor. To zklamání z toho, že jsem horor nedostal, pouze thriller/drama mě pěkně naprdlo a podhodnotil jsem film pouze 1*. Po shlédnutí Intimní pasti, což byla totální pitomost, jsem musel tento film přehodnotit úměrně k hodnocení již zmíněné IP. Proto jsem tomu dal hnedka o 2* navíc. Nyní jsem si tento film pustil s tím, že se na to podívám z pohledu dramatu...a ono je to opravdu skvělé. Být to inspirováno skutečnou událostí, tak nevím, jak bych se na konci filmu na místě Mimi zachoval. --->80% ()
Teď jsem opravdu rád za 2 věci: 1) v paneláku naštěstí nemáme domovníka 2) pod postel se mi nikdo nevejde. Takhle parádní psychárnu jsem dlouho neviděl a Luis Tosar opět excelentní výkon. Ale stejně se pod tu postel radši podívám... ()
Kvalitná úchylárna na španielsky spôsob. Vrátnik ktorý má kľúče od každého bytu, každý večer ide pod posteľ jednej nájomníčky, počká kým zaspí a potom vylezie a vyvádza nepekné veci. Keďže on sám nemôže byť v živote šťastný, uspokojuje ho aspoň to, keď ani ostatní okolo neho nie sú šťastní, o čo sa sám patrične pričiňuje. Latinsko-americké filmy už zďaleka nie sú len telenovely. Potom čo príjemne prekvapili argentínske Divoké historky, nesklamalo ani španielske Kým spíš. ()
nejhorší je že i takoví jedinci jako je César se vyskytují i v reálu.Film ukazuje kam až je člověk schopen zajít aby ukojil svůj chorý mozek..Takoví "lidé"nejsou schopni rozeznat sílu zla které působí.Luis Tosar svou postavu zhmotnil famózně .Doufám že bez úhony.Konec mě fakt dostal..... ()
Obrovské překvapení, mistrovská práce s herci a grandiozní finále. Od španělského filmu něco naprosto nečekaného.. ()
Příliš mnoho minut na tak málo dusnější atmosféry, která je navíc z většiny času příliš křečovitě vykonstruovaná a vše působí uměle, přehnaně a zároveň strašně nudně. I když se film snaží budovat zajímavé momenty a několikrát se mu to i povede, tak to okamžitě shodí ze stolu nějakou nelogičností. ()
Velmi originální snímek. Jenom škoda, že to nebyl vůbec horor, ale jenom thriller. Každopádně na jeden večer moc fajn. Nejvíc bodů si to odnáší určitě za tu originalitu. 75/100 ()
Dřevní fanoušky horroru tohle asi nepotěší, ja to spíš psychologická sonda, ale fakt dobře udělaná. Představitel je správně slizký a úlisný, ale ne přehnaně. Jaume Balagueró mě přesvědčil, že umí točit i "hlubší" filmy bez potoků krve. ()
Další výborný hollywood-ass-kick, z dílny španělské produkce. Skoro si říikám, že by mohla ve Španělsku ještě trochu stoupnout nezaměstnanost a vystupňovat se sociální nepokoje, protože tamní filmařině ta společenská situace očividně prospívá, když jsou schopní točit čím dál skvělejší psychárny. Jaume Balagueró sáhnul po dvou dílech nářezu REC k lehce jemnějšímu tématu (byť zachoval bytový dům jakožto hlavní prostředí) a ukázal možná nejrealističtějšího psychopata, co kdy spatřil světlo plátna. Luis Tosar docela zářil už v Cele 211, ale tady si hlavní roli nepřejícího hajzla vyloženě vychutnává. To s jakým klidem a výborně předstíraným zájmem dokáže rozbrečet starou paní, to je na potlesk. A vyděračská malá holčička se taky moc povedla. Další nehollywoodský film, který ukazuje, jak se dá za málo peněz vyrobit spousta strachu. ()
Tak tohle je fakt pořádný psycho!!! Narazit na podobnýho šílence, to je fakt smůla! A že tohle byl opravdu HODNĚ velkej magor!!! Výborně zahraný, výborně vymyšlený, zajímavě zpracovaný... ()
Za prvé, není to "horor". Je to celkem originální thriller. S dost originálním hudebním doprovodem, často se hudba úplně neshoduje s dějem, ale vůbec to nevadí. Spíš vše staví do jiného světla. Film zvláštním způsobem vysvětluje, co vše je schopný udělat nešťastný člověk (až magor). Doufám, že na takovýho já nenarazím:)) A taky že ne vždy vyhrává dobro. A že i se zlem se člověk musí naučit žít. A co se mi hafo líbilo, byl ten dům! Opravdu interiérový skvost, hlavně vstupní hala. ()
BRAVO! Přesně takto má vypadat psychothriller. Zpočátku pohled na člověka, co se chystá spáchat sebevraždu skokem z budovy. Myslíte si "neskákej, všecko se dá nějak vyřešit". Střih, chlápek se probouzí vedle své přítelkyně/manželky/milenky a odchází do práce. Ale ouha, nic není tak, jak se zdá být. Chlapík bude docela úchyl, pomyslíte si po několika minutách, ale ouha podruhé, to by bylo slabé slovo. Jak se mění děj, mění se i divákovy pocity. Znovu scéna s plánováním sebevraždy, jen s tím rozdílem, že tentokrát si neříkáte "neskákej", ale "skoč, ty hnusnej parchante!" Ale ono to jde ještě dál. Mrazí vás až v kostech a z toho závěru nejen to - máte pocit, že proskočíte obrazovkou a toho hnusnýho hajzla z obočím Groucho Marxe vlastnoručně zabijete, než znovu spáchá něco podobného.... Tady nemohu jinak než ohodnotit plným počtem. Dechberoucí, úžasné, promyšlené, skvěle zahrané, jedinečné! ()
Skvelý psycho thriller španielska filmová tvorba má u mna dalšie plus a herec Luis Tosar z neho ide ešte vatší strach než v Cele 211!!! ()
Tak odporného, slizkého padoucha jsem už dlouho neviděl. Psychologický teror, ten mu teda šel. Nesnáším podobné typy chlapů, kteří neuměj holce cokoliv říci a radši jen doma teskní a tenhle to ještě vyupgradoval tím trestným činem. No a ten závěr? Krutej, ale představoval jsem si ho jinak. ()
Dal bych i pět, ale musím se přiznat, že jsem měl chvílemi tendence se nedívat, jak jsem byl nervozní. Takhle se přece záporné postavě nesmí fandit! To je špatně! :) Navíc, když se vám nelíbí, kam to spěje... ()
Reklama