The Grapes of Wrath
Hrozná hnevu
The Grapes of Wrath
USA,
1940, 128 min
Režie:
John FordScénář:
Nunnally JohnsonKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrají:
Henry Fonda, Jane Darwell, John Carradine, Charley Grapewin, Dorris Bowdon, Russell Simpson, O.Z. Whitehead, John Qualen, Eddie Quillan, Frank Sully (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)
(více)Zajímavosti (28)
- Slovní spojení „hrozny hněvu“ se objevuje téměř až na konci 465stránkového románu: „V duších lidí se plní hrozny hněvu a těžknou, těžknou na vinobraní.“ U utlačovaných dozrává pochopení jejich útlaku. Ovoce jejich hněvu je připraveno ke sklizni. Jinými slovy utlačované můžete tlačit tak daleko, ale nakonec za to utlačovatelé zaplatí. Ve všech těchto odkazech je klíčovým bodem to, že v reakci na jakýkoli útlak dojde k zúčtování, které pravděpodobně nařídí Bůh, a že zvítězí právo a spravedlnost. (sator)
- Název díla je odkazem na biblickou část Zjevení 14:19-20: „Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu.“ Další inspirací autora k názvu je píseň „The Battle Hymn of the Republic“ napsaná v roce 1861 Julií Ward Howe a poprvé publikovanou v „The Atlantic Monthly“ v roce 1862: „Moje oči viděly slávu příchodu Páně: Pošlapává vinobraní, kde jsou uloženy hrozny hněvu; uvolnil osudný blesk Svého strašlivého rychlého meče: Jeho pravda kráčí dál.“ Tato slova mají v americké kultuře důležitou rezonanci. Například Martin Luther King Jr. ve svém projevu na závěr pochodu za občanská práva Selma-to-Montgomery v Alabamě v roce 1965 citoval právě tato slova z hymny. Synonymem v češtině je k tomuto úsloví „přetečení poháru“. (sator)
- Film se točil převážně ve filmových studiích společnosti Fox v Los Angeles. (Novalinda)
- Pro autora předlohy Johna Steinbecka se stala kniha "Hrozny hněvu", podle níž byl snímek natočen, jeho nejúspěšnějším dílem a roku 1962 za ni obdržel Nobelovu cenu. (Hans.)
- Kvůli filmu byli v éře McCarthysmu John Steinbeck a John Ford vyšetřováni Kongresem pro údajné sklony ke komunismu. (džanik)
- Ještě před samotným natáčením vyslal producent Darryl F. Zanuck do přistěhovaleckých táborů svoje “zvědy“, aby zjistil, jestli to John Steinbeck s jejich bídou a nečestnostmi nepřehání. Vyšlo najevo, že Steinbeck skutečnost zlehčuje! (džanik)
- Banky a velké farmářské společnosti v Kalifornii neměly z knihy/filmu vůbec žádnou radost. Sdružení kalifornských farmářů dokonce vyzvalo k bojkotu všech filmů společnosti 20th Century-Fox a na Steinbeckovu adresu chodily výhrůžky smrtí. (džanik)
- Darryl F. Zanuck zaplatil za práva k Steinbeckově románu ve své době závratnou sumu 100 tisíc dolarů. Steinbeck svolil pod podmínkou, že filmaři přistoupí k dílu s úctou. (džanik)
- Henry Fonda dodnes (2009) drží rekord v délce pauzy mezi dvěma nominacemi na hereckého Oscara. Poprvé byl nominován právě za Hrozny hněvu (1940), podruhé za poetický snímek Na Zlatém jezeře (1981), za který byla mimochodem nominována i jeho dcera Jane. (džanik)
- Darryl F. Zanuck film pokládal za osobní záležitost, byl velmi zaangažován v každém aspektu produkce a dbal na detaily. Dohlížel i na konečný střih (džanik)
- Producent Darryl F. Zanuck věděl, jak je Henry Fonda natěšený na roli Toma Joada, a tak nechal rozšířit, že se roli chystá nabídnout Tyronu Powerovi. Fonda Zanucka o roli prosil a aby ji dostal, musel se Zanuckovi = společnosti 20th Century-Fox, upsat k osmi dalším projektům. (džanik)
- Závěr knihy byl pro zfilmování v roce 1940 nepřijatelný: Rosasharn Rivers porodí dítě a svá mlékem nalitá prsa nabídne hladovějícímu a umírajícímu muži. (džanik)
- Broadwayská adaptace Franka Galatiho podle knihy/filmu "Hrozny hněvu" měla premiéru v květnu 1990, dočkala se bezmála 190 repríz a v roce 1990 získala Cenu Tony pro “Nejlepší hru“. (džanik)
- Rozpočet filmu byl 750 tisíc dolarů. (džanik)
- Film byl jedním z prvních zařazených filmů do Národního filmového archívu USA (1989). (džanik)
- John Ford zakázal všem v natáčecím štábu používat make-upy a parfémy, jelikož to nešlo dohromady s duchem filmu. (džanik)
- Film se natáčel sedm týdnů. (džanik)
- John Steinbeck film miloval a uvedl, že ho Henry Fonda v roli Toma Joada přinutil "věřit vlastním slovům“. (džanik)
- Podle Amerického filmového institutu sedmý film ze sta “nejvíce podnětných filmů všech dob“ (2006) a 23. “nejlepší film všech dob“ (2007). (džanik)