Orel Eddie

Příjemný film o tom, že pevná vůle a výdrž, může být zárukou úspěchu, pokud do toho dáte všechno. Film nijak nestrhne ani nepřekvapí, ale určitě pobaví a hlavní herecké duo je výborné, zvláště pak začínající Taron Egerton, který zde potvrdil, že jeho výkon v Kingsmanech nebyl náhoda ale že se jedná o opravdu výborného herce. (17.09.2019)

Super film. Sice s pobrkaným německým dabingem na drážďanských Filmnächte, ale stejně super. Hughovi přicházím stále více na chuť a role Bronsona mu perfektně sedla. Příjemně překvapil Taron, kterého jsem zatím viděl pouze jako jelito v Kingsmanech, kde pravda i přes velikost své role nemohl mnoho ze svého hereckého umění předvést. A samozřejmě cameo Walkena. A opět - podobně jako onehdá u Rivalů - jsem blahořečil své neznalosti sportovní historie, neb jsem si mohl vychutnat napětí, zda Eddie spadne nebo ne nebo zda ho na tu olympiádu pustí, protože ač už jsem o jeho příběhu slyšel, nic (víc) jsem o něm nevěděl. Samozřejmě, je to jen taková lehká oddechovka, ale proč ne? 100% (02.08.2016)

Angličan na lyžích...to je, já nevím, něco jako Rom v práci. Něco, co k sobě historicky podloženo nejde, ale občas se to stane. A je to zábavné. Alespoň tedy v případě Angličana na lyžích. Taron mi připomínal spolužáka ze základky, který chodil do školy jenom v termínech, kdy jsme my ostatní kluci jezdili reprezentovat školu na fotbalové turnaje, protože to byly jediné dny, kdy nedostal nakládačku. Vlastně ne, jednou ho zbušily i holky. No ale můžete se na takového mamlase zlobit? Nakonec ho má stejně každý rád. Takový je i filmový Eddie. (24.03.2017)

Možno niekoho pobúri moje nízke hodnotenie, a tak sa pokúsim ho odôvodniť. Väčšina ľudí má rada príbehy s hrdinami, ktorí veľa rozumu nepobrali (Forest Gump), ale vďaka šťastným náhodám dokážu závideniahodné veci. Alebo tvrdohlavým, 80 kilovým cvalíkom so silnými dioptrickými okuliarmi a vyhradenými poslednými miestami v pretekoch. Ten je celebritou, ktorej na slávu aplaudujú davy. Niet sa čomu čudovať, veď pohľad na hlúpejšieho, nešikovnejšieho, tlstejšieho atď. dokáže potešiť a povzbudiť. Veď uvedomenie si, že stačí iba trochu šťastia a úspech zažijeme aj my, je veľmi nádejný pocit. To je aj dôvod prečo tomuto filmu nemôžem dať viac ako dve hviezdičky (keď už som Forestovi nadelil celé tri). (15.03.2017)

"Mě vykopli z každého týmu dřív, než jsem mohl něco dokázat." Příběhy odvážného omítkáře Eddieho Edwardse i exotického čtyřbobu Jamajky jsem sledoval v přímém přenosu a jsem hrozně rád, že byly přeneseny na filmové plátno. OH v Calgary byly totiž posledními, při kterých nebylo důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Na ty další už Eddieho nepustili a já si myslím, že baron Pierre de Coubertin by celý ten slavný Olympijský výbor měl chodit po nocích strašit. Eddieho touha po olympiádě je totiž rozhodně inspirativnější než trapné klipové výzvy k tomu, aby se děti hýbaly. Ale zpět k filmu, ve kterém mě pobavily Eddieho pády, první ustátý skok na sedmdesátce i fantasticky přející maminka. Nejlepší však byl sebevražedný hod kladivem, který by v atletice Eddiemu možná přinesl stejnou slávu jako jeho divoké doskoky těsně pod olympijský emblém. Jen ty skoky Véčkem a zpřeházené startovní listiny se nepodařilo vychytat, ale skutečný Eddie zachrání i tohle - https://www.youtube.com/watch?v=A7MmJIy0bjo. (07.07.2016)