Atlas mraků

[imdb: 7.9/10] | me: Na to, aby človek vstrebal a vychutnal si každú dejovú vrstvu filmu je jednoznačne potrebných viacero pozretí. Môžem otvorene povedať, že je to film, ktorý pri prvom vzhliadnutí počas prvej polhodinky (možno aj dlhšie) pôsobí vyslovene mätúco a chaoticky. Divák nevie, kde sa práve nachádza a prečo sa deje to čo sa práve deje...Ono sa to cele časom ustáli a človek sa zorientuje v jednotlivých príbehoch a líniach. To už však je trošku neskoro, pretože všetko čo sa udialo predtým je mierne mlžité a súvislosti sa preto spájajú trocha ťažšie. Pre celkové pochopenie filmu to nie je ale až taký problém, skôr by som povedal komplikácia resp. istá nepríjemnosť. Príbehy samé o sebe sú zrozumiteľné a pokiaľ by nebolo medzi nimi prechádzané v tak zúrivom tempe všetko by malo hneď jasnejší charakter. Oceňujem však spôsob akým dochádza k prechodom medzi jednotlivými rovinami - to čo je v jednom príbehu koncom scény je vo veľmi podobnom štýle začiatkom, resp. pokračovaním scény ďalšieho príbehu a vďaka tomu je tok medzi jednotlivými líniami spojitý a vizuálne príjemný. Taktiež oceňujem puto, ktorým sú medzi sebou všetky vrstvy filmu prepojené. Dáva to divákovi možnosť hľadať vo filme všakovaté vzťahy. Ako som už však spomenul - na to aby bolo možné zachytiť a vstrebať všetky súvislosti je jednoznačne potrebné si film pozrieť minimálne ešte raz - Následne opätovný štart zrazu dáva zmysel a tak je možné v úvode nachádzať to čo predtým nebolo vzhľadom na časté skoky a množstvo dejov možné. Aby som to zhrnul - je to film, ktorý ponapína mozog a pozornosť a hoci by mohol byť realizovaný s menšou agresivitou tempa stále to hodnotím viac než pozitívne - práve kvôli jeho variabilite, hereckým výkonom, maskám, hravosti a hlavne snahe priniesť o čosi hodnotnejší filmový kúsok. Fear, belief, love phenomena that determined the course of our lives. These forces begin long before we are born and continue after we perish. (18.01.2013)

A studenti uměnověd mají o čem psát diplomky, diváci s otevřenou myslí co obdivovat a cynikové se čemu posmívat./// *Text obsahuje spoilery* Weavingův Old Georgie, který vypadal jako ďábelský vodník, mě zaujal ze všech postav nejvíce - a věřte, že je z čeho vybírat. Atlas mraků je masivním filmovým eposem, který nabízí nesmírně široké spektrum postav, časových období i myšlenek, ty ovšem nejsou tak hluboké, jak by se mohlo na první pohled zdát. I tak jsou však podány nebanálním způsobem a dialogy jsou oproti mému očekáváni prosty klišé. Perfektní jsou také prostřihy mezi jednotlivými liniemi, které na sebe navazují nejen slovem nebo tématem, ale i vizuálně (lodní plachta vs. můstek v Koreji). Maxima u mě však film nedosáhl, a to kvůli způsobu narace, kterou tvoří rychle se střídající fragmenty šesti příběhů - a nedovolí tak emocím, aby se plně rozvinuly./// Obávám se, že kina budou prázdná, ale to má alespoň jedno pozitivum - větší klid v sále na rozjímání o karmě, odvaze, arogantních kriticích nebo i přeplněných domovech důchodců, jejichž prostřednictvím se zbavujeme svých blízkých. A důchodcovská linie je nečekaně vtipná (kočka, útěk)./// Za nejlepší považuju příběh z Neo Soulu (je z něj hodně cítit Matrix: vizuálně i zápletkou - zase ta vzpoura), který by mohl být i základem skvělého celovečeráku, ovšem v tomto filmu jsou všechny linie propojeny a jedna by neexistovala bez druhé.../// A Hanks by měl začít hrát hrubá hovada, protože jeho spisovatel byl královsky zábavný a taky šokující (balkon). 75 %. [Kino] (12.11.2012)

Láska, víra, naděje - nihil novi sub sole, kvůli tomu netřeba trávit 172 minut v kině. Ještě že do toho nenarvali přestávku, to už by opravdu Atlas měl rozměry sibiřských plání a týdne bez vody. Všechno se vším souvisí, když to má dobrou hudbu, rozhodně to není na škodu. Nutno říct, že to je velmi výpravné, postavy se vypravily ledaskam, zpravidla ty cesty provázeli mnozí efektové. Chvílemi na mě poblikávaly čtyři hvězdy, přiznávám, že skrz slzy, ale z kina jsem odcházela spíš s pocitem, že mám po těch třech hodinách strašnou žízeň, než že by mi hlavou jely obrázky z filmu. Celkový dojem je takový, že tady zas někdo evidentně zpackal docela dobrou knížku. Ten dojem mám přesto, že jsem Atlas mraků nečetla. (17.12.2012)

Na prvykrat sa tento film neda vstrebat, treba ho vidiet viackrat a hlavne ja si ho musim pozriet vo svojej vlastne reci, pretoze nemcina mi moc nepomohla pochopit film, ktory je uz tak ci tak komplikovany. Vidiet sest roznych dejov, to chce obrovsku sustredenost, niektori ludia v kine sa smiali pocas filmu, kde nic smiesne nebolo a niektori aj odisli, zrejme cakali nieco ine. (23.11.2012)

Námět i příběh jsou samy o sobě pozoruhodné. Scénář, režie, herci snesou obdobnou charakteristiku. Snaha zachytit podmíněnost toho, co se děje, a dohlédnout za hranice našich prognostických horizontů je navíc i zdravě propedeutická. Uznání zaslouží i zdrženlivý optimismus, který spojuje všech šest epizod. Ale divácky nejvíc mě zaujal střih, který virtuózně propojuje každou z epizod (potenciálních filmových povídek) do jednoho organického celku. Ukazuje se také, že má-li tvůrce co říci, dokáže skutečný filmový fanoušek-fajšmekr zareagovat. A to potěší ještě víc. (08.07.2017)