Pacific Rim - Útok na Zemi

Je tu dost cítit Emmerichův Den nezávislosti (od sarančovité povahy emzáků, přes vědátora, který s emzáky propojí svou mysl, až po finále s motivačním projevem a odpálením bomby u emzáků doma), ale ten měl zábavnější scénář, sympatičtější postavy a přehlednější a víc wow akci (v době, kdy se ještě města nebořila v každém blockbusteru). Ale taky je tu cítit klukovské zanícení pro mechy a neirituje to infantilním blockbusterovým humorem. Všechny velké akční scény se odehrávají v noci, nejlépe za bouřky/deště/pod vodou a lítají v ních hromady bordelu a oslňují světla, takže si je divák zas tak neužije, a samotné finále mi už bylo dost fuk a čekal jsem od něj víc. (17.07.2013)

Je evidentní, že když i můj milovaný Guilermo dostane do pracek rozpočet velikosti HDP malé, rozvojové země, nesmírně efektně ho promrdá na nový, velkolepý palác jako místní vojenská junta a chudákům negrům zbudou jen oči pro pláč, nafouklá břicha a hnijící banány. Ta tam je jeho poetika, smysl pro temnotu a hravá invence, z moře prostě vyleze panoptikum manga oblud, které dneska vyděsí snad už jen malé, retardované Japončíky, přicupitají Transformeři a dají jim na držku. Tečka. Má antikoncepční selhání kvičela nadšením a já jen otráveně žvýkal brčko z předražené, naředěné Fanty z postmixu a okřikoval je, aby svými hlasitými projevy nerušili ostatním pěti nezletilým divákům hluboký, umělecký zážitek. A tak Hasbro zase prodá pár čínských toxických figurek, mexický tlouštík si koupí novou haciendu hned vedle Baye, budou spolu sedět na verandě, máčet si nohy v příboji a přemýšlet, co za byť megabombastickou, ale pičózu spáchají příště. Taková další Godzila versus pochodující, rozzuřená ropná plošina, co se v afektu mění na bourací kladivo, aby hrdinně zachránila zdegenerovanou civilizaci, by bylo určitě něco, co by Šejlu La Blafa opět přinutilo potrénovat teploušské pitvoření. (16.07.2013)

Pacifik Šprým, aneb kterak Býk z arény pohádek o dětech pro dospělé spadl do Zálivu znečištěného dolarovou skvrnou a utonul v něm.. Klání mezi Jágrem transformerem a Pikaiču z jiné dimenze jistě přinese desetiletým chlapcům doposud nepoznané šimrání v podbřišku, načež tatínkům, neschopným čelit marketingovému tlaku, provane prkenici nákup figurek, jenž budou za pár měsíců pokryty prachem zevšednění. Potud splňuje del Torův „Bigger, Stronger, Dumber“ blockbuster svou úlohu dokonale, ale pro ty, co jsou na: „Udělej si boxera z kontejnerů!“, či: „Prašti jej tankerem!“ už příliš staří, zůstává jen možnost odjet na Elbu plus festival klišé, prázdných frází, absolutně zbytečného 3D a na poměrně kulervoucí téma (aspoň ty malé, japonské) stěží uvěřitelné sterility. Klidně to mohlo skončit, že helikoptéry proletí nad záchranným modulem ve formaci tvaru srdce, ale to už si asi Guillermo řekl, že zas až tak velká hollywoodská kurtizána být nemusí.. (18.07.2013)

(neo)Nový film o invazi šmejdů z jiné dimenze, který spíše než k NGE (modří vědí) má blíže k Emmerichově verzi Godžiry v osmdesátkovém stylu. Guillermo má celou řadu silných stránek a jednu (pro účely letního popcornu zásadní) slabinu; naprosto neumí akci. Ta se pod jeho vedením mění v slet klišé a krásně naaranžovaných obrázků bez dynamiky, vnitřního napětí, gradace či přehlednosti. Není tedy divu, že nejzdařilejší filmy jeho kariéry jsou ty akce prosté. Přesto se svému handicapu navzdory rozhodl natočit film založený čistě na akci a jejím olbřímím měřítku. A... A rozhodně mu z toho nevzešla ona pověstná čestná výjimka potvrzující pravidlo, ale pouze solidní bayovina s vydařeným vizuálem, která má však u nás šanci pohnout ledy rasové xenofobie. Po tomhle totiž bude chtít každý malý kluk v poličce u postele figurku Cikánky. (10.07.2013)

Pěkná slabota se to vyklubala z jednoho z mých nejočekávanějších letošních filmů! Na Pacific Rim jsem se těšil v podstatě od prvních zpráv. Válka lidmi ovládaných robotů proti obřím monstrům z oceánů se dala pojmou různými způsoby. Já doufal v drsnou, temnou sci-fi řežbu, v neúprosnou apokalyptickou atmosféru a v mohutné a originálně pojaté bitvy (první zprávy hovořily o minimálně pěti obřích bitvách, přičemž každá měla být natočena jiným způsobem). Doufal jsem tedy v něco jako antitezi dětinských Transofrmers. No kdeže. Ve skutečnosti je Pacific Rim tuctovou popcornovkou pro děcka. Vtípky, jednoduše načrtnuté postavy, klišé, patos. Akční scény ani nemají moc šťávy a je jich málo (celou první polovinu postavy v podstatě jen kecají v hangárech a je to k nepřežití). Del Toro opravdu vsadil jen na "měřítko" - ani designem monster či robotů PR zrovna neohromí. Promarněná šance. (18.07.2013)