Nikdy to nevzdávej 2: The Beatdown

Jai White se ujal role režiséra a bohužel se v roli herce stáhl do pozadí. To tomuhle filmu strašně bere a každý mi dá za pravdu, že boj z želisky byla kulervoucí zábava, který by byla tak na 5*. Jenže je tu parta totálně namachrovanej superčůráčku ala Ken a jeden trochu normální Ken-Obr. Jen když Michael Jai White promluvil, tak to byla špica. Když se na to sám podíval musel si říct, že se mohl obsadit do více bojových scén. Jinak jeden z těch filmů, kde je milion mouder. (22.09.2011)

Byl jsem celkem zklamán. Už to neni to co to bylo. Bitky jsou slabý a je jich málo. Příběh taky za moc nestojí. Michael neukáže ani 1/10 ze svýho bojovýho umu . A je to už od začátku všechno jasně nalajnovaný a člověk předem ví jak to dopadne. Je to škoda. Ale jako popcornová oddychovka v neděli večer to ujde, 45 %. (26.12.2011)

Kdo čeká, že White naváže na první díl, bude zklamán. Jednotka měla skvělý soudtrack, poutavý příběh a Amber Heard, tady nic z toho neni. Kdo ale čeká pořádnou nálož bojového umění bude pravděpodobně spokojen. White je ve skvělé formě a i ostatní předvádí doslova kaskaderské kousky. Pět hvězd za fighty, jedna za příběh. Výsledkem je průměrný akční film, který funguje jako dobrá odreagovačka. (14.09.2011)

Opravdu vůbec to nechápu, ale stejně jako prvnímu dílu se i tomuto pokračování povedlo mě nějakým zázrakem upoutat a relativně velice slušně pobavit, a to i přes svou neoddiskutovatelnou hloupost, naivnost a v podstatě i celkovou filmařskou nekvalitnost, ale já se zkrátka neubránil si tu tajtrdlíkárnu užít i tentokrát a divnější je to o to víc, že já zde v podstatě nemám ani na tom filmu vlastně co hodnotit kladně. Zápletka je tuctovým béčkem, bez nějakých výraznějších momentů a ani akce nepředstavuje žádnou hitparádu, a to především kvůli mizernému nasnímání a střihu, navíc se tu spíš než bojuje cvičí a i toho mluveného slova je zde vzhledem k žánru nadmíru moc, no a opomenout nemohu ani fakt, jak hodně se tu hraje na emoce, které ovšem nefungují už vůbec. Takže proč mě to ve výsledku tak oslovilo? Asi stejně jako v jedničce za to mohou sympatické a výrazné postavy, a zde jich navíc bylo opravdu hodně, ústřední čtyřka hrdinů byla vážně fajn, trenér v podobě režijně sebestředného M. J. Whita potěší, holky tu jsou jinak parádní koťata, takže co chtít v tomto ohledu prostě víc? Každopádně to ovšem nic nemění na tom, že můj pozitivní dojem z Never Back Down 2 je vyloženě subjektivní, a v žádném případě nepopírám, že je to nepopiratelná sračka, mě to ale zkrátka fakt upřímně bavilo. (08.06.2021)

Co má tohle společného s prvním dílem? Vůbec nic. Že bych byl nějak zklamán, to se říct nedá. Já jsem čekal, že se tohle sveze na oblíbenosti jedničky a že to bude pouze nastavovaná kaše. Ovšem výsledek je opravdu dost tragický. Herecké výkony nejsou žádné. Chápu, že jsou to mlátičky v UFC, ale pak nevidím důvod je cpát před kameru. Krom toho, že jsou abnormálně nesympatičtí. A to teď už nemluvím o Timmovi z filmu, ten alespoň připomíná Marva ze Sin city. Mluvím o tom boxerovi a hlavním kašparovi. To jsou snad už herci ne? Nebo alespoň se tak tváří. Příběh má víc postav než zvládne utáhnout a sympatie, nebo nedej bože city, tu nejsou žádný. Strašný střih jen posouvá scény ke konci, které tentokrát je předvídatelné a co hůř i k smíchu. Hlavní borec, co za celý film dostává nejvíc ran a nejvíc leží na zemi, tak najednou poráží všechny. Ani si nevzpomínám, zda se mu povedlo udělat pěstí díru do papíru. (I když trenér tvrdí, že bez toho se do další lekce nedostane). Zvláštní. Celý film směřuje k tomu, aby ukázal, že to největší pako vyhraje nad jiným borcem, co umí skvěle capoeiru. Nemluvě o tom, že snad není ve filmu jediná kapka krve a po zápase nejsou protagonisté ani odřený, ani zpocený, ani nekrvácej. Naopak mají skvěle nagelovaný vlasy a zvládnou telefonovat a líbat všechny holky okolo sebe. To, že si jednu holku předávají dva frajeři už mě pak ani nepřekvapuje. (30 %) (12.05.2016)