Nikdy to nevzdávej 2: The Beatdown

Druhý diel je ako cez kopirák toho prvého, len s menej výraznými hercami a ich problémami aké vás nezaujímajú. Jediný, kto tu za niečo stojí je kouč na podmienke, ktorý ovládne dianie či už udiera do obyčajného papiera, alebo pacifikuje poltucet uniformovaných pred vlastnou dodávkou. Film sa vtedy vymyká z podpriemeru a ja sa pýtam, prečo sa scenárista zahadzuje s necharizmatickou omladinou a nenechá vyblázniť dospelých borcov, ktorí ráno nestávajú do školy. Čo ma teší, že sa počas tréningu dbalo aj na popis a zrozumiteľnú výučbu všetkých tých techník, po ktorých protivníkom pukajú kosti či sa preberajú až po zápase. Zvlášť preto, že som ich v zápale boja od seba nikdy nevedel rozlíšiť. Jednotka sa mi aj napriek rovnakému dejisku diania ľúbila, dvojka je taká nijaká, navyše sa nikam neposúva a len opakuje už videné. Dúfam, že záver trilógie ponúkne konečne dospelú rezanicu. (01.04.2018)

První díl byl velmi velmi povedení opravdu krásně zpracován poměrně dobré obsazení herců a oblíbil jsem si ho proto jsem se velmi těšil na pokračování které také přišlo ale bylo to velké zklamání výkon herců pod průměrný příběh ucházející hudba nezajímavá prostředí filmu nezajímavé.nedoporučuji radši si puste znova první díl ! (04.12.2013)

Každý to bere jinak. Pro mě byla jednička jedním z těch oblíbených. Tohle už beru jako lehce nadprůměrnou bojovku. Založeno na podobném principu s větší dávkou soubojů a méně romantiky. Herci mírně tuctoví, dost připomínali styl ala Tatum. U Epsteina jsem si dokonce nemohl pomoct od srovnání s "Hobiem" z Baywatch. Jako celek to ale působilo dobře a jelikož to byli vlastně neherci, zaokrouhlím nahoru. 70% (09.09.2011)

Koukal jsem se hlavně kvůli turnaji. A pravda některý zápasy byly fajn, ale někdo ten polepil klišé sračkama, aby to drželo dohromady. Jen to lepidlo bylo z věcí jako: můj táta je gay, není to nemoc! Přeberu ti holku, sundám nejsilnějšího týpky scopem atd, takže se to rozlepilo na sračku a zbylo jen cosi dost nevýraznýho kromě soubojů. Je to dokonce tak debilně uhnětený, že na dořešení VŠECH vedlejších storylines, stačila poslední minuta půl filmu. Yuck! (21.06.2022)

U všech kopů z otoček: bylo to fakt dobrý! Já měl velkej strach, aby z toho nevylezlo něco ve stylu posledních sraček devadesátkových velkotitánů (Seagal, Lundgren, JCVD). Ne, bylo to fakt v pohodě a v podstatě všichni, až na výjimky, odvedli poctivou práci. Tak předně Michael Jai White - předvedl obstojnou režii, ale hlavně (a to musí zajímat všechny akční fandy) vypadá znovu ve výborné formě a kondici (po Tactical Force, kde bych ho přirovnal k leklému kaprovi), ukazuje opět kvalitní muskulaturu a především špičkově zužitkovává Stovallovu nápaditou choreografii. Tolik technik z brazilského jiujitsu obsahujících drobná efektní vylepšení jsem snad nikde neviděl. Nejlepší fight si Jai White schová téměř na konec filmu, kdy v poutech zlikviduje asi pětici policistů, přičemž asi dva manévry vypadají fakt brutálně dobře. Ono je to skoro výhradně jenom o tréninku a soubojích, protože jakmile se řeší postavy, jejich motivace, závazky, nabírá to mocný klišovitý dech. Ze čtveřice Whiteovo tréninkových studentů se mi bojově zamlouval Scottie Epstein, pitbull, co do každýho řeže pěstma, nohama, ve všech pozicích a úhlech, a taky se mi líbil Alex Meraz, který hodně využíval capoeiru a vesměs velice šikovně. Impozantně působí též Todd Duffee, metr devadesát vysoký a 114 kg vážící tank, který ve skutečnosti drží rekord za nejrychlejší k.o. v UFC, což bylo ve filmu hezky připomenuto. Hudba tradičně raperská, střih a kamera klidná, nic se parkinsonovsky neklepe, koukáme na zápasy v příjemných celistvých záběrech. Takže celkově spokojenost, dávám stejně jako v případě prvního dílu 70%, na kvalitu Florentinovských Undisputed to sice nemá, ale i tak fajnové. trochu více slov o filmu... (26.08.2011)