Reklama

Reklama

Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (80)

Tyckin 

všechny recenze uživatele

Nutno uznat, že i Korejci umí natočit válečný film takovým způsobem, že se jeden nestačí divit. Tady se na scénách vážně nešetřilo, skvělá výprava, ale hlavně hodně drsná a působivá exkurze do světa (před)válečného a ukázka co vše se člověkem válka dokáže provést, to vše se zdařilou hudbou v zádech. Nějaký ten patos sice nechybí, ale to už tak v podobných snímcích bývá a u Korejců je to jaksi i tradice :-) 86% ()

agentmiky 

všechny recenze uživatele

Jihokorejský válečný epos se vším všudy. Na internetu jsem si našel, že se jedná o nejdražší jihokorejský film všech dob. Celkově film stál 24 milionů dolarů. A musím uznat, že to na tom je vidět. Je-Gyu-Kang mě již uchvátil svým předchozím válečným filmem Pouta války, a tak jsem Moji cestu prostě a jednoduše musel vidět také. Film je sice inspirován skutečným příběhem, ale soupeření dvou maratonců jak na trati, tak i ve válce je zde smyšlené. Ale vůbec mě to netrápilo. Dobová atmosféra je zachycena úžasně, kulisy se povedly na jedničku. Oba dva hlavní představitelé byli velmi sympatičtí a jejich výkony brilantní. Je neuvěřitelné, čím vším si musel projít opravdový Yang Kyoungjong, než se dostal zpátky domů. Největším filmovým lákadlem jsou bezesporu bitvy, které jsou zde opravdu šťavnaté a napumpovaný peněžní kapitál z nich číší v každém akčním momentu. V tomto ohledu se Moje cesta vyrovnává hollywoodským trhákům. Konec byl dojemný, na druhou stranu malinko přes čáru, ale hodil jsem to za hlavu. Očekával jsem daleko horší film, ale Moje cesta patří společně s Pouty války k tomu nejlepšímu, co jihokorejská kinematografie dokázala doposud stvořit. Za mě dávám 90 % ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Od režiséra filmu Putá vojny asi každý čakal niečo výnimočné. Príbeh, výprava, nasadenie, davové a vojnové scény sú miestami úchvatné, ale medzi dvoma hlavnými postavami z nejakého dôvodu nefungovalo to puto a iskrenie, ktoré tento spletitý príbeh potreboval. Paradoxne viem na tomto filme vymenovať viac chýb ako kladov. Prehrávanie hercov, prestrelený emočný náboj takmer v každej scéne, neustále niekto vrieska alebo plače, ale všetko korunoval, musím to jasne napísať - dojebaný strih...Režisér natočil skvelý materiál, excelentné bojové scény, ako napr. samovražedné útoky na ruské tanky, alebo celý pohľad na vylodenie v Normandii, ktoré je veľmi podobné tomu od Spielberga, ale z iného uhlu. Ak už mám natočený taký výnimočný materiál, nechám sa s nejakým pošahaným strihačom zavrieť v strižni a znehodnotím celý film?? Asi niet vo filme záberu dlhšieho ako 3 sekundy... Miestami je to naozaj chaos a aj to je možno dôvod, prečo postavy neprirastú divákovi k srdcu, aj keď by mali. Ťažko uveriť tejto ceste a zaujímalo by ma nakoľko je príbeh natočený podľa skutočných udalostí. Ako fanda žánru sa prikláňam k slabším štyrom, ale STRIHAČ BY MAL VISIEŤ V TOM RUSKOM LÁGRI SPOLU S HLAVNÝMI HRDINAMI, ALE OPAČNE... ZA VAJCA...70%. ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

K Jirkovmu komentaru len dodam, ze sledovat to v Soule s domacim publikom, tak aj na samotnych korejcov to bolo uz ultra over patosove. A to korejci filmy s narodnym hrdinstvom maju velmi radi. Teraz vsak z kina odchadzali pocas filmu v slusnom pocte. A navstevnost v Koreji je k 10.2.2012 cca 2.25mil. divakov, co je vzhladom na ocakavania, rozpocet ale aj rebricek najnavstevovanejsich korejskych filmov velmi slabe cislo, cize ziaden hit u domaceho publika to nie je. Nastastie. 3/10 ()

FFilipCZ 

všechny recenze uživatele

Zajímavý historický film s nevšední sportovně/válečnou zápletkou. Ocenil jsem především rozlišnost krajin. S maratoncem Kim Jun-šikim se setkáme na olympiádě v Tokiu, v japonské armádě při ruském protiútoku v poušti, v sovětském zajateckém táboře na Sibiři a nebo třeba při vylodění v Normandii, jakožto řadový voják Německa. Jinak všechna čest dabérům nebo překladatelům, mluví se tam Korejsky, Japonsky, Německy, Rusky a bůhví jak ještě - což ale nezavrhuji, spíše naopak, tomu filmu to dodá ten správný nádech a atmosféru. ()

Galerie (230)

Zajímavosti (6)

  • Při útoku v Zhedovsku je možné u několika německých obránců zahlédnout kolumet MG-42, přičemž při příjezdu do města uvede titulek, že je rok 1941. Zmíněný kulomet byl ovšem záváděn k jednotkám až v druhé polovině roku 1942. (bejkovec)
  • Když se po sedmileté přestávce vrátil jihokorejský režisér a autor filmových snímků, jako jsou dnes již kultovní jihokorejský špionážní thriller Shiri z roku 1999 nebo kritiky velmi dobře oceňovaný válečný snímek Taegukgi: The Brotherhood of War z roku 2004, Je-gyu Kang na režisérskou židli, ještě ani zdaleka nemohl vědět, že se připravovaný filmový projekt s rozpočtem přesahujícím 28 miliard korejských wonů, tzn. 24 mil. amerických dolarů, stane ve své době vůbec jedním z nejnákladnějších jihokorejských filmových počinů. Do rukou se mu v roce 2007 dostal nejprve originální rukopis s pracovním názvem 'D-Day', jemuž až do doby zhlédnutí specifického dokumentaristického snímku, zachycujícím identickou problematiku nastíněného válečného konfliktu, nevěnoval takovou pozornost, jakou si právem zasloužil. O realizaci celého projektu se rozhodlo až v roce 2008. Přípravy zabraly filmového štábu víc jak celých osm měsíců, v nichž se byli tvůrci nuceni připravit nejenom funkční rekvizity vojenského zařízení, mezi nimiž figurovali jak sovětské tanky BT-5 a BT-7, které byly speciálně pro potřeby filmařů přestavěny z původních zastaralých amerických M24 Chaffee, tak i zbraně od samonabíjecích pušek G-43, přes klasické německé pistole Luger P.08 až po lehké kulomety ZK 383, jimiž německá vojska ze svých opevněných bunkrů dokázala rozdrtit jakýkoliv pěší nápor, ale také se poprat s jazykovou bariérou, neboť filmové natáčení se neodehrávalo jen na jihokorejském území, ale také v pobaltské Litvě, v níž se po většinu doby hovořilo za pomocí ruských překladatelů. (Conspi)
  • Herečka Ye-jin Son mala pôvodne hrať hlavnú ženskú rolu, ale kvôli zmenám v scenári vypadla ešte pred natáčaním. (Rambo159)

Reklama

Reklama