Amélie z Montmartru

Poetičnost, jemný, hravý humor i trauma z partnerského osamění, jehož zosobněním je stále ještě mladá a dychtivá mladá žena žijící pod neopakovatelnými pařížskými střechami. Hravost a radost čiší z těch před i za kamerou. Rozepisovat se o kráse a skvělé kreaci Audrey Toutou nesmá smysl, protože lavinová suverenita jejího výkonu si nemůže nepodmanit doslova každého. Životní příležitostí však není jen pro svou hlavní představitelku, ale i pro tvůrce. V záplavě všech pokladů absolutních špiček, jak je přinesla ve francouzské i ve světové kinematografii druhá polovina minulého století, si toto dílo zachovává svou výraznou a nepřehlédnutelnou osobitost. Je tím, čím má být. Pohlazením a povzbuzením pro duši i srdce všech dychtících a frustrovaných. (28.08.2007)

Tohle mi leželo v počítači hodně dlouho.Nastal čas to smazat,takže jsem se na Amelii konečně rozhodla podívat.A viděla jsem asi jen tak hodinu,to mi totiž úplně stačilo.Příběh je podán celkem originálním způsobem,občas až podivuhodně připomíná seriál "Řekni,kdo tě zabil"a hlavně je to obrovský kýč.To,z čeho jsou zdejší komentátoři u vytržení,mě šíleně nudilo.Dokonce jsem z toho tak znuděná,že se mi chce spát.Tohle se mi u filmu už pěkně dlouho nestalo.Snažím se přijít na to,co se na tom všem tak líbí a popravdě nevím.Nejspíš kukuč Audrey (který,uznávám,je roztomilý)a "divnost"celého snímku.Jinak netuším.A mimochodem srovnávat Tautou s Audrey Hepburn je hodně,ale hodně mimo. (24.03.2011)

Takový film Amíci natočit neumí. To umí jen Frantíci. Nádherný, poetický, romantický, barevný, vlévající do žil optimismus a dobrou náladu. Přesně takový je. Tento film snad nemá žádnou chybu, má šibalsky promyšlený scénář, výtečné herecké výkony, krásnou Andrey Tatou a brilantní hudbu. Takže bez váhání *****. (08.05.2009)

Tohle se prostě neomrzí.. mmmmmmmmmmmm.. stačí ochutnat!! Tolik symbolů, tolik odboček, tolik nápadů, tolik zvratů, tolik kudrlinek, tolik citu pro atmosféru. Tvůrci se dokonale vyřádili, nabídli neuvěřitelně pestrou paletu zvuků, nálad, barev a emocí. Amélie byla svého času naprostý úkaz, okouzlila i mainstreamové diváky, kritiku dostala do kolen a zabrala čestné místo v kdejakých diváckých anketách. A vítěz MFF v Karlových Varech spolehlivě chutná i po letech. Zasněná servírka se rozhodla konat dobro i rozdat pár výchovných lekcí (třeba jistému zelináři). Režisér Jean-Pierre Jeunet u toho drží to neuvěřitelné tempo vyprávění, hudební skladatel Yann Tiersen jednoduše kouzlí. Ničím neohraničitelná fantazie bude mít pokaždé zelenou. Zázraky se dějí. (07.12.2005)

Snímek AMÉLIE Z MONTMARTRU osobně považuji za filmový klenot - výborné herecké výkony, neskutečně roztomilá Audrey Tautou, krásná atmosféra filmu (hra barev, stínů etc.), perfektní a bezchybná práce s kamerou, excelentní scénář, řada nevšedních a geniálních filmových nápadů a "vtípků", citlivě podaná a moudrá myšlenka, krásná francouzská hudba etc. Podobně jako ve snímku DELIKATESY i tentokrát Jean-Pierre Jeunet využívá prvků absurdity - vše však ve velmi citlivé míře. Snímek tím "nezabředává" do efektní fantasmagorie (viz výborný snímek DELIKATESY), ale získává na půvabu, kouzlu a humoru. Shrnuto a podtrženo: Jeunetův opus AMÉLIE Z MONTMARTRU je nevšedním filmovým zážitkem, který svým obsahem i zpracováním pohladí po duši. (21.09.2003)