poster

Majster kat

  • anglický

    Hangman, The

    (neoficiální název)

Drama / Historický

Československo, 1966, 106 min

  • ScarPoul
    *****

    Bielik patrí rozhodne ku klasickým a najstarším režisérom slovenska. Jeho filmy síce postrádajú širší rozmer čo sa týka emotívnej stránky - tým nemyslím, že by jeho filmy neboli emotívne. Každá jedna postava je budovaná podľa presnej čiernobielej šablóny a ukazuje potrebnú dávku emócií aby sme mohli postavu pochopiť, ale určitá jednotvárnosť tejto čiernobielej šablóny ma na svedomie, že utrpeniu ktoré postihne Richardusa - v podaní excelentného Štefana Kvietika, alebo Emila - nemenej výborný Vlado Muller - že s postavami nesúcitíme tak ako by sme mali. Ale je to naozaj jediná chyba čo sa dá tomuto filmu vytknúť. Táto rozprávka bez šťastného konca dokonale vyznieva ako historický veľkofilm, má dokonalé prostredie a úchvatné exteriéry. Na všetko sa neskutočne dobre pozerá, dokonca si trúfam tvrdiť, že po vizuálnej stránke je to omnoho pútavejšie ako Bielikov dvojdielny Jánošík. Plus krása Emílie Vášáryovej nemá obdoby.(5.11.2009)

  • farmnf
    ****

    Příběh vám zprvu připadne jako nezvládnutá taškařice věčně ožralých a nedisciplinovaných slováků, kteří se pasují s tureckými okupanty, tedy okupanty vychytralými a cíledědomými (Eduard Bindas? jako paša je skvělý intelektuál co debatuje o bibli se slovenským knězem). Po nástupu Emila(Muller) do úřadu kata nastává zlom a film je dalek od stupidní taškařice. Něčím mě to připomínalo i Spalovače mrtvol. Popis zrůdnosti tohoto posledního kata se blíží dokonalosti díky skvělé režii Bielikově a umění Vlado Mullera. Třešní na dortu se stává Emilia Vašáryová, hrající turecko-slovenskou míšenku. Vůbec jsem ji nepoznal. Film od kterého se neodchází, byť vady scénáře jsou hodně patrné....(2.4.2012)

  • troufalka
    ****

    Vstupní kód k mistrovskému katu je dosti prostý - vnímat film jako dobovou kostýmní pohádku pro dospělé. Nejedná se o historické drama v pravém slova smyslu, které by představilo nějakou konkrétní událost nebo postavu. Jde o vlastní scénář zasazený do konkrétní doby nadvlády Turků. I když jde v zásadě o rozpor mezi dávnými přáteli, jako protipól rybáře vnímám prosťáčka Emilka. Podobně jako v O myších a lidech Johna Steinbecka nebo obr Ursus v Quo Vadis dotváří příběh synek silných paží a mdlého rozumu. V první části snadno zmanipulovaný otcem, v druhé zaslepený láskou k půvabné Agajce. Zlo tu není zosobněno pouze v postavě kata, ale přechází z otce na syna, který je jím od malička sycen a ve své prostotě se mu neumí postavit. Rybář představuje spravedlnost, jeho dcera je obrazem nevinnosti. Zásadní otázka - jestli zlé řemeslo děděné z otce na syna dokáže pokřivit charakter člověka nebo zda by ho mohl vykonávat i člověk pokorný a mírumilovný - zůstává nezopovězena.(24.3.2015)

  • StarsFan
    ****

    Jeden z filmů, před jejichž shlédnutím jsem se velmi bála, co z toho může vůbec vylézt. Slovenský snímek z šedesátých let ve stylu mainstreamových velkofilmů z Hollywoodu? Co to sakra má být? Forma mě nicméně přesvědčila, že výborná komedie. Nevím, jestli to byl Bielikův záměr, ale každých pět minut se smálo celé kino. Tak luxusní hlášky v žádném jiném historickém filmu nenajdete. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.](5.7.2010)

  • Martin741
    *****

    Dalsi kvalitny film z kuchyne rezisera Bielika, natoceny roku 1966. Reziser Palo Bielik uz skor dokazal, ze vie natocit kvalitny material - Vlcie Diery, Kapitan Dabac - a tak sa chytil rezie aj tu. Prva hodina filmu ani nepripomina slovensky film, skor turecky, s prehliadkou vsetkych moznych vymyslov od Osmanskej Rise. Herci ako Muller fajn, akurat Kvietik za Mullerom nestihal /je to len priemerny herec a najradsej ma chlapske role ..../. Co vsak vyzdvihuje film do vysin, je nesporny Bielikov rezisersky talent. To je jedna vec, a druha vec, ktora taha film do vysokeho nadpriemeru, je ta turecka/osmanska nadhera v prvej polke. Ano, suhlasim, ze ta nadhera je casto gycova, miestami az samoucelna, ale proste mi vyrazila dych. To su proste vizualne orgie. Vyborny scenar, kvalitne odvedena praca rezisera a kvalitne herecke vykony /hlavne u stareho Mullera/ zabezpečujú filmu. Zaroven Majster Kat je dalsim krasnym dokazom toho, ze najlepsie filmy vznikali v Ceskoslovensku v 60. rokoch. 92 %(21.3.2013)

  • - Film sa nakrúcal od 9.9.1965 do 6.4.1966. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

  • - Turecké rekvizity boli zapožičané z renesančného múzea v Topoľčiankach a zbrane z hradu Červený kameň. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

  • - Pro natáčení exteriérů štáb navštívil např. Telč, Bratislavu či Stúpavu. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace