Majster kat

„Ak chceš znepriateliť dvoch kresťanov, postav medzi nich ženu.“ Tento historický slovenský film ze 60 let o celoživotním střetu městského kata Emila (Vlado Müller) a rybáře Richarda (Štefan Kvietik) mě v první řadě zaujal svou barevností a na svou dobu velmi slušnou výpravou. Zajímavá byla i hudební stránka filmu (slovenského skladatele Tibora Abdrašovana jsem doposud neznal). Silné jsou i některé dialogy obou hlavních protagonistů, zejména pak ten v zhruba polovině filmu: „Ty už si zomrel Emil, zomrelo v tebe to najcennejší čo robí človeka človekom. Zomrela v tebe láska. Ty musíš trpieť, .... taká je odplata pro falošných hráčov. Pro tebe nie šťastie na tomto svete.“ „A pro koho je šťastí Richardus, azda jen pre teba. Na mojom nešťastie chceš stávať svoje šťastí.“ (07.08.2018)

Bielik patrí rozhodne ku klasickým a najstarším režisérom slovenska. Jeho filmy síce postrádajú širší rozmer čo sa týka emotívnej stránky - tým nemyslím, že by jeho filmy neboli emotívne. Každá jedna postava je budovaná podľa presnej čiernobielej šablóny a ukazuje potrebnú dávku emócií aby sme mohli postavu pochopiť, ale určitá jednotvárnosť tejto čiernobielej šablóny ma na svedomie, že utrpeniu ktoré postihne Richardusa - v podaní excelentného Štefana Kvietika, alebo Emila - nemenej výborný Vlado Muller - že s postavami nesúcitíme tak ako by sme mali. Ale je to naozaj jediná chyba čo sa dá tomuto filmu vytknúť. Táto rozprávka bez šťastného konca dokonale vyznieva ako historický veľkofilm, má dokonalé prostredie a úchvatné exteriéry. Na všetko sa neskutočne dobre pozerá, dokonca si trúfam tvrdiť, že po vizuálnej stránke je to omnoho pútavejšie ako Bielikov dvojdielny Jánošík. Plus krása Emílie Vášáryovej nemá obdoby. (05.11.2009)

Plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl. Bielikův Majster kat je mně pro svůj dvojí pohyb (přestat se bát a nahlédnout, že nic na světě není černobílé; neustavičně se děsit a nenávidět neznámé) zároveň jemným pohlazením i tvrdým políčkem, osvobozením z pout i spoutáním. Jaké je to pozitivum, kousek stínu v tropickém dnu, doušek vody na šíré poušti? Riskuji, že budu neoblíben, ale nemůžu jinak: kladem tohoto filmu pro mne je, že se nestal pohádkou, o tom kterak hrdinný, pravdu v rukou držící slovenský lid zahnal ony každým svým skutkem hřešící, pohanské mohamedány kamsi daleko za hranice civilizovaného světa! Ta rovnoměrnější distribuce neřádů (čili: svině se najdou, jak na "naši stráně barikády", tak u "nich") skutečně bodla, ostatně jako vždy! A ono negativum, ten bodavý pocit u srdce, ta popálenina? Opětovně riskuji, že budu neoblíben, ale znovu nemohu jinak: záporem tohoto filmu je, že se tak moc štítí smrti, značkuje ji jako největší zlo, vylučuje ji. Život a smrt v prostoru tohoto filmu nekoexistují vedle sebe, nevedou spolu dialog. Kat, služebník smrti, žije mimo městský život, zprvu všemi přehlížen, poté všemi obáván a všemi nenáviděn... Tady mě trochu mrzí, že se tenhle film nestál romantickou báchorku o tom, kterak se skrz nastupující generaci vyžehlí stará křivda, filmem, ve kterém bude smrt životem integrována, pochopena a ne zničena... 65% (29.07.2017)

I přesto, že mě zde Vlado už nadobro přesvědčil, že dokáže zahrát cokoli, celkově jsem byl zklamaný. Další želízka v ohni, jménem Kvietik a Emília, si celý film drží prakticky jeden výraz a dramatický nádech kombinovaný s velmi zvláštním humorem bohužel také nebyla moc šťastná volba. V podstatě nulová hudba a režie, která se nebojí použít to nejkýčovitější, co snad použít lze. Vrcholem všeho je vlnící se obraz v prolínajících se scénách. Do pohádky možná dobrý, ale zde je to až směšné. Absolutním vrcholem je Emilko, který mi doslova zničil celý film. Charisma hereckých osobností a síla generačního příběhu dvou (ne)přátel má pro mě bohužel silné trhliny. (30.07.2013)

Výpravný historický velkofilm srovnatelný s Hollywoodskými spektákly. Nádherné barvy a nasvícení jsou asi největší devízou filmu. Příběh z 18. století, který se odehrává v rozmezí asi 20 let zdobí opravdu geniální herecké výkony Vlada Mullera, Štefana Kvietika a Petera Debnára nadabovaného Marianem Labudou. Slováci na takové filmy byli mnohem větší experti, než čeští tvůrci, hlavně tedy Paľo Bielik. Zajímavě je vykreslen i kontrast mezi křesťany, muslimy a pohany. Navíc se ve filmu častují hodně originální hlášky : "Včera som si vypila a dnes mám v žaludku župmu." Majster kat je špičkové, do poslední chvíle napínavé a vygradované dobové drama a jeden z nejlepších slovenských filmů nejen šedesátých let. Bohovská podívaná, kterou vyzdvihuje širokoúhlá kamera Vladimíra Ješiny pohrávající si s detailním zaostřováním osob, a hudební palba Tibora Andrašovana. (31.12.2018)