Útok na věžák

Povedená parodie na mimozemskou invazi vražedných goril s fosforeskujícími zuby, které se postaví oddíl hrdinů, tentokrát složených z party sígrů z londýnského předměstí. Příběh je svižný i vtipný, hrdinové procházejí vývojem z totálních looserů do přesvědčených obránců hájících svůj omlácený činžák. "Je to náš dům, my si ho ubráníme!" Vůbec motiv sounáležitosti s domovským prostředím je hodně silný. Puberťáci bojují za dům a brání i své sousedy. "Kdybysme věděli, že tu taky bydlíš, tak tě neokrademe." Úsečné hlášky, vypointované scény, odsýpající děj - perfektní zábava. /23. 12. 14./ (23.12.2014)

Zpočátku jsem měl velký problém fandit hlavním hrdinům, tedy nepřizpůsobivým smradům napomáhajícím rozkladu společnosti. Během filmu jsem se ale nakonec dokázal od tohoto faktu odprostit, a vlastně proč by měli být vždy hrdinové jen kladní? Je zde pár dobrých hlášek a několik opravdu masakrózních scén s dobře udělanými efekty a originálními emzáky. Komedie je tu jen potroškách, ale nasmál jsem se a místy to byla i docela síla. Dostalo se mi povedeného sci-fi zážitku z místa, odkud bych to nejmíň čekal. Palec nahoru. (16.10.2011)

Akční, komedie, sci-fi a ještě to má v merku Velká Británie? Naprosto perfektní zábava, ze které jsem nedokázal spustit oči. Bylo to brutální a vtipný dohromady, dialogy otevřely tisíc témat k diskuzi na téma Britská mládež a hlavně to bylo příběhově neskutečně zábavný, přičemž tomu dost pomohl i fakt, že jsem si od Soumraku mrtvých zamiloval Nicka Frosta, který si tady sice zahrál jeden vedlejšák, ale každopádně byla radost ho opět vidět. Paul byl derivát toho, co si Angláni připravili při Útoku na věžák. Film, který si určitě nejednou zopakuju, už jenom minimálně kvůli těm hláškám, který tam padají jedna za druhou. (12.09.2011)

Joe Cornish se po Shaun of the Dead a Hot Fuzz pustil do další ulítlé komedie, která za svými předchůdci nezůstává v ničem pozadu. Scifi-hororový žánr si tak může připsat další povedený kousek, který nám tentokrát navíc pocuchá tak trochu i bránice. Kromě několika vydařených hlášek a směšných situací, se tvůrcům navíc podařila vytvořit solidní monstra, pěkně v „béčkovém“ stylu. Když k tomu připočítám i to, že atmosféra místy neskutečně zhoustne a krví se tu rozhodně taky nešetří, nemůžu si téměř na nic stěžovat. Mám rád podobné filmy, kde si tvůrci neberou servítky, vulgarita je skoro na prvním místě a hlavním hrdinou není žádný nabouchaný svalovec s bezedným zásobníkem. Tady se v záři reflektorů objeví skupinka nezletilých, kteří si rádi zahulí, mluví sprostě a mají pro strach uděláno. Žít v chudinské čtvrti není žádný med a tak se musí každý postarat sám o sebe. Když se k tomu navíc přichomýtnou pěkně nasrané mimozemské stvůry, které se s nikým neserou a nevypadají jen jako laciné digitální šmouhy, musím prostě tuto konstelaci náležitě ocenit. (31.10.2012)

Filmy pro mladé (ale v podstatě s výpovědní hodnotou o mladých) se přiostřují. Už i filmaři si všímají negativního fenoménu generace Y (tedy generace nepřizpůsobivých - anglicky ,,misfits"). Podobně jako britský (ovšem o třídu až dvě lepší) seriálový bratříček Misfits kombinuje i Útok na věžák typicky britské sociální drama s žánrem sci-fi (potažmo se subžánrem o superhrdinech a v tomto případě o invazi mimozemšťanů). Jenže nějakou hodnotu má jen ona první složka, neboť tenhle predátor pro teenagery by bez ní byl jen nudné a klišovité nízkorozpočtové béčko. Sociální přesah ale varuje - tahle generace nás jednou sežere... (16.09.2011)