Režie:
Martin ŤapákKamera:
Tibor BiathHudba:
Ján ZimmerHrají:
Viera Strnisková, Emília Vášáryová, Štefan Kvietik, Mikuláš Huba, Július Antalík, Jozef Majerčík, Marek Ťapák, Jozef Čierny, Vladimír Petruška (více)Obsahy(2)
Rok 1914. Přichází válka a s ní i odchod mužů na frontu. Její dopad a krutost pocítí i jedna zapadlá oravská vesnice Ráztoky, kde po odvodech zbydou pouze starci, mrzáci a ženy – mezi nimi i mladá a krásná Eva Hlavajová (E. Vášáryová). Ta, jako spousta dalších žen, zůstala na všechno sama a může jenom doufat, že se její láska Adam Hlavaj (Š. Kvietik) vrátí domů živý a zdravý. Fyzicky náročná práce bez pomocné ruky ji však čím dál víc ubijí. Zcela zoufalá přichází prosit místního notáře Okolického (M. Huba), aby zařídil Adamův návrat z války. Ten využívá situace a podlomenou a zoufalou Evu znásilní. Po tomto aktu jí sdělí, že se o navrácení Adama postará, ale nesmí nikdy říct o tom, co se mezi nimi stalo, a ani prozradit otce případného dítěte. Měsíce však plynou, Adam se stále nevrací a Eva mezitím porodí děvčátko. Kromě úmorné práce a starání se o dítě se ale k tomu musí vyrovnávat i s tlakem jejího okolí, které si po narození dítěte na ni začne ukazovat. Eva se tak dostává na hranici svých sil... Sociálně kritické a protiválečné drama o dopadech první světové války na prostý slovenský lid bylo natočeno v roce 1966 podle stejnojmenné předlohy slovenského spisovatele Milo Urbana z roku 1927. Režisérem filmu byl slovenský začínající režisér Martin Ťapák, který k tématice slovenského folklóru měl více než blízko. Sám z oblasti Oravy pocházel, a také byl profesionálním tanečníkem a choreografem, jenž se zaměřoval na lidové tance. Do tohoto dvojdílného snímku zasadil prvky jemu vlastní – lyričnost, baladičnost a důraz na každodenní život a lidové tradice oravské vesnice. Což je patrné i v mnoha jeho filmech jako např. Balada o Vojtovej Marině (1964) nebo v další adaptaci díla Milo Urbana Krutá ľúbosť (1978). (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Typická slovenská klasika, ktorá sa za každých okolností venuje životu na slovenskom (pardon, hornouhorskom) vidieku, pretože len tam je to "pravé slovenské", spisovateľovi známe a filmárovi ľahko prístupné. Modernizmus románu sa do filmu až tak nepreniesol, je to film pekný a zvlášť emocionálny, ale až príliš tradičný. Priviedol ma k úvahe o odlišnom starnutí filmu a literatúry. Dnes, pri všetkých tých veľkolepých vojnových filmoch, je ŽIVÝ BIČ dobrý predovšetkým k uvedomeniu si, čo za vojny obnášal život v zázemí, že to tiež nebolo med lízať... ()
"Chceš vedieť kto ti skántril ženu?..." Živý bič právom patrí medzi najlepšie slovenské filmy, z dedinského prostredia určite a môžem ho pozerať opakovane. Hraje v ňom výkvet slovenského herectva, scenár i réžia je na vysokej úrovni a čiernobiela farba filmu výborne sedí. Pri vrcholných dielach slovenskej kinematografie veľmi často spolupracoval skladateľ Z. Liška. Tu pravdepodobne pre pracovnú vyťaženosť nestíhal, ale jeho zástupca sa za výsledok rozhodne hanbiť nemusí. Na dedinskej atmosféra má hudba veľký podiel. Obraz dediny bez chlapov, plný žien, detí a starcov výborne dopĺňajú neherci v krátkych záberoch, v ktorých dokážete čítať vyčerponosť a bezradnosť. Do filmu výborne zapadol i J. Majerčík v roli veterána z 1. svetovej vojny, ktorý sa vrátil bez ruky a nemý. A Viera Strnisková? To bola božská herečka..."Syna mi vráť!..." Filmová verzia - 80%. Dvojdielna tv verzia - 100%. ()
Film z dedinskeho prostredia, kde chyba muzska cast populacie, kvoli svetovej vojne. Nestrhne to dostatocne, a film nema dostatocne vysperkovane dialogy, oproti povedzme Kladivu na Carodejnice. Na 60-ky ide stale o kvalitu, ale Bielikov Majster Kat je o cosi lepsi /ta neopakovatelna osmanska cast filmu, to boli proste vizualne orgie/, alebo vyssie u mna je aj film Ostre Sledovane Vlaky s Menzelom na reziserskej stolicke. 58 % ()
Dielo ktoré dokonale vykresľuje slovenskú tvorbu v Československu a je spracovaním jedného z najlepších protivojnových románov napísaných našimi autormi (čo sa týka prvej svetovej vojny rozhodne tým najvýznamnejším) je zároveň naozaj typickým slovenským dielom dlhého obdobia našej kinematografie. Stvárnenie života na vidieku a SNP dostávalo mnoho priestoru a príkladom toho je aj Marek Ťapák v ktorého tvorbe dominujú tieto príbehy. Aj vďaka tomu že samotná predloha je dobrou knihou možno film zaradiť medzi tie najlepšie Československé. ()
Dvojdílný televizní film se odehrává v období první světové války a začínající režisér Martin Ťapák ho natočil krásným poetickým způsobem s obrovským vlivem slovenského folklóru a zobrazuje tak i lidové tradice, které se na začátku 20. století na slovenském venkově dodržovaly. Tohle jsem vždycky na Ťapákovi obdivoval, že dokázal točit snímky, ve kterých byla zjevná opravdovost a upřímná snaha přiblížit se co nejvíce realitě. Klobouk dolů před jeho ranými díly, nikdo to už takhle natočit nedokáže. Věrohodnost je podtržena civilními obličeji starých a upracovaných lidí, většina z nich bez hereckého vzdělání, jenž bezchybně doplňují opravdoví herci, kterým nedělal žádný problém srůst s rolí a mezi neherci působí naprosto přirozeně. Za všechny zmíním roli Mikuláše Huby (bratr slavnějšího Martina Huby, který jako by mu z oka vypadl) a jeho zákeřnou postavu Okolického. Co mě ale dovádělo k šílenství, byl spratek Adamko, který v každém záběru, kde se ukázal křičel a fňukal, jako kdyby ho na nože brali. Ve druhém dílu už je naštěstí klid. Hudbu zkomponoval Ján Zimmer a jeho burácivé tóny tvoří k filmu nezapomenutelnou kulisu. Musím zmínit ještě překrásnej čistej obraz díky HD kvalitě, ve které ho slovenská televize vysílala. Absolutní pastva pro oči!!!! ()
Galerie (9)
Zajímavosti (6)
- Námet filmu nemohol byť dlho sfilmovaný, nakoľko autor románu bol v časoch Tisovho režimu šéfredaktorom denníka Gardista. (Raccoon.city)
- Filmovalo se i v obcích Habovka a Čimhová. (M.B)
- Natáčalo sa v lokalitách Huty, Orava, Oravský Biely Potok, Zuberec, Oblazy, Kvačianska a Ráztocká dolina. (Raccoon.city)
Reklama