Futurologický kongres

(KVIFF 2013) Jednoznačně nejrozmáchlejší snímek mých letošních Varů. Geniálně namixovaná kombinace dystopického sci-fi a nemilosrdně výstižné společenské satiry, podpořená skvělým výkonem charismatické Robin Wright. Ať si o jejím výběru rolí říká kdo chce, co chce, tohle jí prostě sedlo. Jako na většinu festivalových filmů, i na Kongres jsem šel více méně naslepo, takže ten náhlý rafinovaný přechod do "povinné" animace byl pro mě naprosto nečekaný twist. V tu chvíli se mi úsměv přerodil v němý úžas. (09.07.2013)

Hodně zajímavý námět, zpracovaní je trochu na hraně, ale je to velmi zvláštní dávka LSD na filmovém plátně (na screenu monitoru :) 4* hlavně za neotřelost, kdy Vás jisté momenty donutí k zamyšlení se nad tím, kam to všechno spěje, kam my spějeme, ale emočně je to prázdné, což je obrovská škoda. Jak kdyby toho autor chtěl říct mnoho a nakonec se ztratil, takže druhá polovinu filmu vyznívá úplně jinak, v podstatě si musítě uvědomit, jak to celé začalo a i když se konec filmu snaží navázat na začátek, tak je to uplně jiné. A ted jsem se ztratila ja :) (24.02.2014)

Docela by mne zajímalo, co kromě názvu to má společného s Lemovou vynikající knihou? Pravda, i ta obsahuje psychedelické pasáže, ale jen proto, že celé je to o zneužití psychofarmak v budoucnosti, o kritice společnosti mířící jen za zisky, a o lidech, semletých všemi těmi okolnostmi moderního světa,m který už nechápe sám sebe. Tenhle film je o něčem zcela jiném a nejvíce připomíná nějaké ty „drogové“ filmy podle P. K. Dicka (např. Temný obraz), s naprosto minimální výpovědí, zato maximálním zmatkem. Co je mi platné, že jsou zde narážky na současnou popkulturu, když třeba tu americkou neznám do detailů, takže je mi ukradená, a to, co znám, mi přijde zparodované tak nějak vágně. A co všechny ty new age prvky? Rytmus a tempo filmu, zpočátku pomaloučké, kdy půl hodiny trvá sdělit jednoduchou myšlenku, na niž by stačila před 30 - 40 lety ve filmu minuta, má nabrat v animované části, ale tam je jen bez ladu a skladu naházené vše možné, všechny nápady, které asi pana režiséra napadly, a podle toho to vypadá, jako kočkopes. Nelíbí se mi ten film, a je mi protivný už proto, že parazituje na myšlenkově daleko bohatší knižní předloze. (13.01.2014)

Mistrovské dílo, taková syntéza Matrixu, eXistenZ a Holy Motors, která se však od zmíněných snímků v lecčem odlišuje a někdy i přesahuje. Řemeslně jsem navíc dlouho neviděl tak perfekcionisticky ošetřený film - od přesných hereckých výkonů, přes dechberoucí kamerové kompozice, atmosferickou hudbu až po výborné animované sekvence, to vše zapadá do sofistikované struktury snímku, která s divákem souzní jak myšlenkově, tak emocionálně. Valčík s Bašírem mě nezaujal skoro vůbec, ale tímhle opusem si mě Folman naprosto získal. (30.06.2013)

Protest, který si vypomáhá tím, že věci, proti nimž brojí, bagatelizuje a posouvá do roviny snadno napadnutelné karikatury. Může to pak samozřejmě působit revolučně a radikálně, ale ve skutečnosti je Folmanovo revoltování proti mechanizaci, schematizaci a podmanění reality ještě mnohem mechaničtější a "generičtější" než většina kritizovaných jevů. Chtě nechtě působí Futurologický kongres jako beznadějně děravá metafora zastydlá kdesi v dystopických vizích 90. let, jako uplakaná zpověď vyhaslé hvězdy, zahořklé mrmlání nezávislého filmaře na něco, co se neobtěžoval pochopit a především jako strašně agresivní výpověď, v níž animace na rozdíl od Valčíku s Bašírem neslouží jako prostředek osvobození a distance od traumatu, ale naopak nástroj podmanění a zotročení vnímání diváka (pure ideology, celý ten vizuál, naprostá bagatelizace, glajchšaltace té obrazové informace, jak říkáme my inťouši s nasazovacím vousem). Už dlouho jsem neviděl nedomyšlenější film, který by mě svou prostoduchou žlučovitostí vytáčel do běla. V zásadě mám dvě pozitiva: výtečný soundtrack Maxe Richtera určitě poslouží jako dobrý matroš pod trailery a první, co mě po Kongresu napadlo, bylo: Chci vidět nový film Michaela Baye. Jeho prostá hloupost mě očistí víc než tohle kostnaté a šlachovité podobenství, jehož "intelektuálství" je stejně ostentativně strojené jako karikatura Toma Cruise. P.S. Možná by se měl Folman zamyslet nad tím, že jeho vizi zpracovala zatracovaná fabrika na vizuální psychofarmaka už několikrát neskonale inteligentněji a rafinovaněji. Ale to se do jeho rozhořčené reality nehodí, vím. (31.07.2013)