Bohemian Rhapsody

Hudební spolek Kvír, vedený nesmírně talentovanou sexuálně dezorientovanou princeznou s východoněmeckým pornoknírkem, byl bezesporu kreativním fenoménem homohudby osmdesátých let, který dodnes nepřestává inspirovat ani jindy striktně heterosexuální génie. Citlivý přičmoudlý pánský kolonoskoper s přezdívkou Rtuťovitý Alfréd a chrupem jako z karikatury od Vyčítala, obklopený od počátku aurou perverzní dekadence, neboť v jeho pichografii chyběla snad jen zvířátka (samozřejmě samečci), se jasně vždy jevil ideálním materiálem pro rozporuplný autobiografický film, navíc když tak dlouho s popěvkem „We’ll keep on fucking till the end“ na rtech kokotoval s operou, až si střihnul Aidu. Na ten tedy nakonec došlo a je docela škoda, že jej sebrali neseroucímu se židímu Sašovi, protože výsledkem je sterilní kýčovitá Máyová báchorka a megakorektně vyvoněná pohádka o čtyřech bezkonfliktních sluníčkářích, z nichž jeden si sem tam nechal strčit do prdele péro (samozřejmě jen v nevinných náznacích), protože byl bezskrupulózně manipulován zlým intrikánským teploušem. Prostě takový mumulendový perfektně vyhajpovaný videoklip pro hospodyňky za zenitem a obstarožní otyloně, co mají rádi píssničky, ale nechtějí o své oblíbené kapelce slyšet nic fujtajblového, z nějž dosud přežívající členové, majíc zjevně produkci pevně v rukou, vyšli jako usměvavé a pozitivní Bárbinky. Panenka s porcelánovou hlavou, něco, jako když tenkrát Hájlendr romanticky vyprcával v té lezavé kose skotské vrchoviny svou drahou, dokud mu nepošla věkem, v pauzách leštil meč, vítr mu při tom čechral enormně bujnou kštici a vzdouval kilt, chladné slunce něžně svítilo do vřesoviště a na pozadí vyl Bulsara „Who wants to live forever“. Na druhé půlce prdele je to však videoklip fantasticky udělaný, z každého detailu čiší Davčova hodinářská preciznost, výborně odsejpající, dojivý, s dokonale přetočeným koncertem s příznačným názvem Live Aids a famózně zahraný, včetně skvělého výběru všech zúčastněných držek kromě titulní postavy. Homoknír a předkus holt z přišlápnuté ropuchy s vyvalenými bulvami Merkuryho sice neudělají, ovšem pohyby, gesta, mimika i zpěv, to byl v podání toho chcípáckého Sinuheta vskutku dechberoucí herecký koncert hodný Osrala. Takže ač troubící jelen, je to jelen ztepilý, s bujným parožím a v tom kýčovitém lesním zátiší se na něj moc dobře dívá, obzvlášť na velkém plátně. Zdravím tímto svého doktora Albana, který mě na to pod pohrůžkou odpírání léčby hemoroidů přinutil jít do kina. V televizi bych to hodnocení rozhodně asi osekal. (09.11.2018)

Bohemian Rhapsody je asi tak film, jako je Frankensteinovo monstrum člověk. Sešitá z mnoha očividně nepadnoucích částí, budící nedůvěru a pochybnosti, ale nakonec přece jenom chodí, mluví... a v tomhle případě i zpívá! Takže hádám, že úkol splněn. V první půlce ten film absolutně nezvládá a kupí scénu za scénou, aniž by se dařilo evokovat dojem plynulého příběhu. Ke konci se trochu sebere, proto je výsledný dojem pozitivnější (paradoxně jsem totéž psal nedávno u Tomana - tak odlišného, a přitom svým způsobem podobného filmu ve svých problémech). Některé scény působí, nejen že jsou utnuty v náhodném bodě, ale že je v náhodném bodě utnut rovnou každý záběr - absurdně nepřijatelný střih prozrazuje produkční komplikace. Úpěnlivá snaha přeživších Queenů vyjít z tohohle příběhu dobře a strach z nepříjemných aspektů Mercuryho života taky nepomáhají. Řemeslně a morálně jde o katastrofu, které musí člověk vyloženě nekriticky propadnout, pokud chce dojít k závěru, že to je zvládnutý film - což asi není nemožné, ale neumím si představit, jak se k tomu bodu osobně dobrat. "Lajkovat" tenhle film každopádně není úcta k Freddie Mercurymu, ale zakoupení vypreparované, vycpané Barbie s jeho obličejem, kdy od původního člověka bylo odděleno vše, co různým stranám během produkce nepřišlo vhod. (A ne - zjevně ne z respektu k Freddiemu, ale ze sobeckých důvodů osobních a obchodních.) 5/10 - protože Mercuryho jen respektuju, ale nezbožňuju. Kdybych si říkal jeho fanoušek, musel bych dát z principu odpad. Vidět názory tolika lidí prohlašujících se za obdivovatele Mercuryho, kteří oceňují tenhle film, který jeho osobu brutálně znásilňuje bez sebemenšího ohledu, mi přijde víceméně legrační. Je mi ale upřímně líto, že člověk zřejmě výjimečný a jedinečný, a to v dobrém i zlém, jako Freddie Mercury, bude v důsledku tohohle filmu znám jako tuctová popová hvězdička, nad kterou se fetišisticky dojímají srdíčka. (02.11.2018)

Queen jsem vždy miloval. Dlouho se mě nestalo, aby se pro mě v kině zastavil čas a já s hrůzou zjistil že on bude za chvilku vlastně konec a já si přál zůstat ještě chvilku s Freddiem. Ač jsem si to zpočátku nepřipouštěl tak Rami Malek = Freddie Mercury o tom nemůže být pochyb. PS: číst pouze na vlastní nebezpečí. Při sledování Bohemian Rhapsody samozřejmě každý průměrný fanoušek kapely zjistí, že sleduje dokonale vypadající fikci, která s životopisem kapely nemá úplně vše společného. Nicméně zážitek to v žádném případě nesnižuje. https://www.kinobox.cz/clanek/15205-lzi-desitka-queeni-v-techto-vecech-bohemian-rhapsody-divakum-lze 100% (26.11.2018)

Konečně zase film, který do kina narval jak pravidelné, tak i nepravidelné návštěvníky. Pecka, která byla předurčena být peckou. Příběh o kapele, která již od počátku byla předurčena být legendární a jedinečnou. Kapela Queen totiž taková je a já už hodně let čekal na to, až se jejich příběhu někdo chopí a natočí ho tak osobně, jak to bude cítit. A Bryan Singer to cítil přesně tak, jak jsem si přál. Mohl bych mluvit o plusech, ale i mínusech. Steně tak o dobrých, ale i slabších momentech. Ve filmu jsou místa v příběhu, kterým úplně nerozumím, ale na druhou stranu jsou v něm i místa, která mě nutí přemýšlet nad tím, jaký Freddie asi byl a jaký nejspíš žil život. Druhý den v práci jsme se s lidmi shodli, že tento film je ještě hodně smířlivý s Freddieho životem. Věřím, že skutečná realita byla daleko horší...drsnější. Nicméně v tom příběhu je cítit obrovská pokora. Stejně tak i obrovský respekt celé kapely k člověku, který s ní rostl, a který je pro mě největším zpěvákem století. Možná i proto dávám pět hvězd a nejsem schopný hodnotit jinak. Z filmu je cítit preciznost a důraz na detail, který mi v jiných životopisných filmech občas chybí. Je v něm skryta duše dokonalého příběhu, který tady zase dlouho nebyl a nejspíš tu zase dlouho nebude. (08.11.2018)

Óda na Queen. Fanoušci budou vrnět blahem a krepčit v kině, užívat si špičkování titulní čtveřice, perfektní atmosféru a spoustu drobností... Nebudou chápat, jak může někdo zpívat tak podobně jako Freddie (já bych několikrát dal ruku do ohně za to, že slyším fakt jeho, ale prý ne) a vypadat úplně stejně jako Brian, a budou čekat na finále - na Live Aid. A že to je nějaké finále! Cítím se, jako bych tam byl, případně jako bych vážně sledoval Queen ze záznamu. Smekám. Koho mrzí, že Bohemian Rhapsody není "odvážnější", ten má zkrátka pech. Film nijak nezamlčuje, co se dělo na Freddieho bujarých večírcích (naopak třeba dojde na trpaslíky s balíky drog, což je věc, kterou Peter Freestone vehementně popírá snad v každém rozhovoru), ale zkrátka a dobře to neukazuje, protože to ukazovat nepotřebuje. Tohle je film o lásce, přátelství a odhodlání jednoho člověka vydat ze sebe naprosto všechno, na jevišti i mimo ně. A je to skvělý film. (01.11.2018)