Reklama

Reklama

Smrtelně nemocný Frank je zároveň smrtelně unavený z americké konzumní kultury a rozhodne se zbavit společnost těch nejvíce otravných členů. K této misi si vybere neobvyklou spolupachatelku - šestnáctiletou Roxy. (JayZak)

Videa (2)

Trailer

Recenze (354)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Toto je film, ktorému sa skutočne podarilo vystihnúť moje pocity zo súčasnosti. Ten pocit zhnusenia, keď si už v poslednom čase len náhodou zapnete telku a tam na vás vyskočia stupídne reality show. Keď si otvoríte hocijaké elektronické i papierové médium a najväčie odpady spoločnosti sú za celebrity. Najhoršie vytriezvenie ale príde, že keď sa rozhodnete toto kritizovať tak s úžasom zistíte, že väčšina ľudí okolo vás toto pozerá, toto číta, toto uznáva a teší sa z tak bezprizorného života. Väčšina ľudí sú ovce, nepotrebujú veľa, stačí mať len nejakú primitívnu tému na pokec a inak idú s davom. Nechcú zmenu, sú pohodlní pohnúť sa z miesta, vyhovuje im život o ničom. Úplne hrdinu tohto prehnaného, ale trefného filmu chápem. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,PROČ MÁME CIVILIZACI, KDYŽ UŽ SE CIVILIZOVANĚ NECHOVÁME?“..... /// To se tenkrát Frank rozhodl, že je třeba něco udělat s lidma, kteří nejsou schopní pochopit tak triviální věc, jako že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda toho druhýho. Když se k tomu přidala migréna z neustálý masáže pokleslou zábavou (degenerující společnost), ta touha ZNIČIT VŠECHNO PRIMITIVNÍ začala bejt neuvěřitelně silná. Tak silná, že neodolal kufříku na poličce, vytáhl bouchačku a ...strčil hlaveň do huby. A...vlastně PROČ?...vždyť TY za to nemůžeš!!! Krvavý, svým způsobem hodně vtipný (co je? Zasloužím si umřít?). SVĚT JE PLNEJ ŠÍLENCŮ! (no to mi povídejte!) Ale Frank a Roxy jsou (další) Milí lidé, kteří kromě citu pro výběr zmrdů, mají vztah k filmům a rockový muzice. Nevím jak ty Ameriko, ale já se kurevsky bavil! Plno krásnejch vražd, rockovejch popěvků a ideje, pro který se umírá. A tak Franku (a Roxy), až pojedete kolem Liberce, zastavte se pro mě. Mám pár tipů..... (aha, málem bych zapomněl....škoda!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám touhu rozšlehat brokovnicí sousedovic brečícího spratka. 2.) Idiotská dětská hvězda má umírat za doprovodu Alice Coopera. 3.) AK – 47. Co dodat? (snad jen Americká superstar...). 4.) Thx za titule ,,jukab“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * P.S.: Ať už o tomhle filmu napíšete cokoliv, vždycky se to může obrátit vám! ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Pátou kolonou požíračů horkých psů v jejich tažení za světovládou je jejich zasraná, pokřivená pseudokultura, kterou pod heslem "Co nedobudeš, zdegeneruj!" úspěšně exportují do celého světa. Spěje to k tomu, že nakonec nezbude nic, než banda na hamburgerech vypěstovaných, agresivních vyžraných trosek visící na sociální síti, která běží na monopolním operačním systému, bombardovaná podprahovými reklamami na čističe hajzlů, vložky, sajrajty na posílení erekce a prostatického Vašuta. A pokud se budete potřebovat odreagovat od toho milého, sociálního shonu, můžete to vždycky hodit do lišty a odskočit si brutálně vyvraždit pár stařenek, vdov a sirotků v nějakém tom Géteáčku nebo si prostě jen tak vyhonit s tou virtuální krasavicí, co ukazuje 24/7 kundu na Skajpu. Takže se buď přizpůsobíte nebo nebudete mít jinou možnost, než si v nějakém tom e-shopu pořídit Kalashnikova a vyjít si prostě "mezi lidi". Zedovo angažované memento, zdající se teď dohnané ad absurdum, se může za pár let změnit v nemilé reality show. Tak doufám, že se Mexiko a Kanada konečně domluví na nějaké té vyhlazovací invazi. ()

Roman.Ticka 

všechny recenze uživatele

Bonnie a Clyde více realisticky převedena do současného konzumu. Joel zahrál svůj part bravurně, opravdu mě nadchl svým melodickým barytonem. "Proč máme civilizaci, když už se civilizovaně nechováme?" Jasně, že to mouchy mělo, ale taky dost inteligentních a dobře natočených scén, originalitu a kvalitu rozhodně. Docela chápu pohnutky hrdinů jednat, jak jednali, i když to bylo pochopitelně přehnané, snažím se to brát s nadhledem. Závažnost situace nelze přejít nevšímavě, mor se šíří rychle. Stejně jako Frank v něčem s tou dnešní prázdnou nejen mediální verbeží souhlasím. Např. aby se snižovalo zbrojení. Stačí, že nákaza debilitou a blbostí má účinek a sílu zbraní hromadného ničení. Třikrát sláva sebedestrukci. God Bless World. God Bless Civilization. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Před takřka dvaceti lety vyšel hrdina filmu "Volný pád" se zbraní do ulic, aby publiku ukázal svět, který ve své sociální, konzumní a kapitalistické rovině dospěl až do absurdity, z níž zdánlivě nevede jiné východisko než radikální odmítnutí. Jeho hněv a násilí směřovaly proti každodenním paradoxům konzumně a konzumentsky orientované společnosti a vyjadřovaly frustraci důvěrně známou každému člověku, jenž je součástí soukolí společnosti západního světa. Husarským kouskem filmu, ale byl fakt, že publikum se s hrdinou maximálně identifikuje, ale ve výsledku se ukáže, že hrdinova cesta za osobní spravedlností byla v zásadě jen extrémním projevem přesně toho, proti čemu bojoval. Paradoxně či vlastně příznačně, bývá poslední zmíněná rovina filmu většinou diváků, kteří "Volný pád" adorují, přehlížena či přímo tvůrcům vyčítána. Důmyslná kritika se tak navzdory svým významům obrací proti sobě a bývá obdivována právě jako ventil frustrací publika, ačkoli právě tuto touhu vykročit z řady a stát se zvěstovatelem pravdy demytizuje. Nyní zde máme sžíravě nazvaný snímek "God Bless America", jenž působí jako by ho natočil právě fanoušek "Volného pádu" pro další konformní rebely vůči konformitě. Bobcat Goldthwait se ukazuje jako sofistikovanější a sebereflexivnější osobnost než jeho známá kreace velkohubého rádoby drsňáckého pošuka Zeda z "Policejní akademie", ale současně se z filmu nelze ubránit pocitu prvoplánovosti a nedotaženosti. Na jedné straně tu tak máme zcela přesné popsání americké každodenní popkultury a jejího vlivu na tamní společnost, jenže to se odbude v podobě několikaminutového úvodu filmu a občas se připomene zase skrze hrdinovo glosování. Ve výsledku se ale film stává přesně tím, co sám kritizuje - povrchní adorací povrchních ikon přinášených popkulturou a masovými médii (jako náznak sebereflexe pak lze vnímat finále, kde postavy stvrdí svou nevyhraněnost tím, že se stanou tím, co kritizovali – on starým úředníkem s lolita komplexem a ona zpovykanou holkou toužící stanout na pódiu před televizními kamerami). Počínaje samotným vyčpělým kultem násilné revolty, který je dnes tolik zprofanovaný v popových hudebních videoklipech, a konče směšnou potřebou stvrzovat artificiální hodnoty svého cílového publika (viz sekvence dialogů o Star Treku a Alice Cooperovi, aneb hlavně, že hrdina o pár desítek minut stopáže dříve tesknil nad tím, jak si dnes už lidé nepovídají o opravdových věcech, ale jen o něčem, co viděli v bedně nebo na netu), ocitá se snímek v začarovaném kruhu. Jako had, který se kouše do ocasu, i "God Bless America" křičí proti něčemu, čím samo je: produktem povrchní kultury, kde lidé utíkají k virtuálním idolům a snům převzatým z audiovize. Zatímco u "Volného pádu" je řeč o nepochopení na straně diváků, v případě "God Bless America" se jedná o nepochopení svého protivníka a vlastní nevyhraněnost. Snímek pak vyznívá jako prvoplánová exploatace (ve smyslu filmu stvrzujícího předsudky svého cílového publika) pro elitářské publikum, jež je samozvaným arbitrem dobrého vkusu – prostě zaručený hit pro ČSFD. Jednoznačný přínos "God Bless America" nicméně spočívá v tom, že nepřímo ukazuje, jak se proměnily hodnoty oproti časům "Volného pádu". Zatímco tehdy frustrace lidí vycházela z reálných konfliktů a tlaků společnosti, dnes se vše váže na virtuální svět popkultury a multimédií. Co lidem zbývá, když i prostor eskapismu se stal nepřítelem? () (méně) (více)

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Kniha, kterou Frank (Joel Murray) půjčuje recepční, je "Pride and Prejudice and Zombies" od Jane Austenové a Setha Grahama-Smitha. (DJDVD)
  • Masový vrah, o ktorom sa Frank (Joel Murray) dopočuje v televízii, je Charles Whitman, ktorý v roku 1966 vystúpil na vežu v priestoroch Texaskej univerzity v Austine a zastrelil 16 ľudí, a ďalších 32 zranil. Po čine spáchal samovraždu a v liste na rozlúčku žiadal lekárov o pitvu svojho mozgu. Lekársky tím skutočne našiel zhubný nádor v hlave, ktorý mu tlačil na mozog. Tú istú diagnózu si vypočuje od lekára vo filme aj hlavný hrdina. O Whitmanovom besnení pojednáva film Smrtící věž (1975) s Kurtom Russellom v role vraha. (BlackTom)

Reklama

Reklama