Kapitán Phillips

Kapitán Phillips je zdařilý snímek, který má dobrou zápletku, kterou napsal sám život, skvělého herce v hlavní roli, příjemnou hudbu a výborný, napínavý závěr, při kterém se snad poprvé za celý film může divák začít bát o hlavního hrdinu. Hodnocení je někde mezi 4 a 5*, ale přikloním se k plnému počtu za herecký výkon Toma Hankse na samotném konci, kdy opět potvrdil, jaký dar mu byl dán. (29.11.2013)

Že jsou filmy podle skutečné události značně přikrášleny o dramatické scenérie a epické wtf momenty, to je známá věc. Zrovna dneska jsem taktéž prožil nevídaný příběh; vyšel jsem z hospody, přešel dvě křižovatky a došel domů. Chytil-li by se tohoto epického příběhu nějaký populární režisér, vypadal by snímek následovně: tajemný muž v černém kabátě vyšel z budovy, plný síly a pozitivní energie. Neohroženě se porozhlédl po okolí a střídmými kroky se vydal vstříc svému osudu. Na rohu páté a Evňů ho přepadli čtyři podezřele vypadající mimozemšťané, kteří mu sdělili, že proroctví alternativních Římanů je skutečné. Muž se zděšením o své nejbližší vyskočil z létajícího příboru a po cestě zabil pár emzáků, aby mohl s elegancí sobě vlastní dopadnout na batmotorku a laserovými děly rozbít několik pancéřových měst. Když zničil čtyři desítky armád a kouzelný štít bestiálního šílence doktora Hrůzošvába, dorazil ke svatému grálu a rozhodl se, že na to sere a jde domů. Nesmíte to tak žrát a věřit těm mystifikářům každou pihu. (05.03.2014)

Nemohu říct, že bych byl zklamaný, čekal jsem, že nebudu nadšený, ale naštěstí byl pro mne Kapitan Phillips mnohem lépe strávitelnější než Dánský Únos. Zkritizoval bych zde: zbytečně dlouhou stopáž, ke konci jsem si vážně přál ať je už konec,roztřesená kamera po celý film,která mi místy docela vadila a pomalejší tempo,které si nedokazalo plně udržet mou pozornost. Za mě jen 60%,jít na Kapitána do kina tak odcházím asi pěkně nasranéj. (02.12.2013)

Dokonalá adrenalinovka. Od startu nabírá film hodně kvalitní tempo a je až fascinující, jak ho tvůrci dokázali až do konce ještě stupňovat. Příběh má dvě části, který maj svou zápletku a na jejichž vývoj jsem byl zvědavej. Moc se mně líbilo, že v okamžiku kdy skončí jedna, začíná druhá a testosteronovou jízdu pomáhají dotvářet skvěle vyostřené situace. Ty by samozřejmě nikdy nemohli mít takový efekt, kdyby se jich chopil filmařský a herecký looser, ale Paul ví přesně kam zamířit kamerou, jaký dát hrdinům do úst slovník a herci se zase umí dívat a tvářit. Tady bych chtěl pochválit především Barkhada Abdiho, který mě ve společných scénách s Tomem přišel dokonce výraznější a herečtější než jeho oscarový a slavnější americký kolega. Při finálovce jsem byl napjatej jak struna na balalajce. (18.11.2014)

Hodný bílý námořní kapitán si se skupinou černoušků hraje na honěnou, pak na schovávanou a na závěr zkusí i slepou bábu. Copak o to, jsou to klasické hry, ale mne pan Ray nenavnadil scénářem, pan Ackroyd mne štval neustálým škubáním kamery a pan Greengrass tomu nasadil korunu nudnou tak, že jsem celkem třikrát usnul. Pravděpodobně jsem v těch krátkých nepřítomných okamžicích přišel o nějaký významný mezník filmových dějin, neboť zdejší komentáře superlativy nešetří, ale taky je možné, že od filmu zkrátka vyžaduji něco jiného než to ropou zamořené NIC, které jsem dostal. (08.02.2014)