poster

Pěna dní

  • Francie

    L'Écume des jours

  • Slovensko

    Pena dní

  • Velká Británie

    Mood Indigo

  • USA

    The Foam of the Days

    (neoficiální název)

Drama / Fantasy / Komedie

Francie / Belgie, 2013, 131 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • honajz
    **

    Takový mišmaš Jeuneta, Švankmajera, Věčného svitu neposkvrněné mysli a Fontány, kterému však chybí nějaká ústrojnost, nějaké směřování, nějaká pravidla uvnitř samotného vyprávění. I když vyprávíte surrealistický příběh, i tak musíte dodržovat vnitřní logiku, to není o tom, že můžete nacpat všude všechno, co vás napadne. Také sny, když se vám zdají, mají nějakou vnitřní logiku a nějakým směrem rozvíjejí „děj“. Můžete v nich létat, procházet zdí, ale když jste ve městě, potkáváte atributy města, nikoliv louky. Tenhle film chce říct něco, co je v knize pojato trýznivě poeticky, ale neumí to. Místo toho sází na bláznivé nápady, které jsou ale pitomé a často prostě nemají žádný účel. Jako kdyby si rejža ráno řekl, hele, to by mohlo být dobrý, to zkusíme. Jako by tedy neměl žádnou vizi, kam a jak chce film směřovat. Díky tomu má snímek sice chvílemi jisté pokusy o atmosféru, ale celkově je falešný, rozhozený a nijaký, nudný a protivný.(28.12.2013)

  • Martin741
    ***

    L´ecume des Jours je pre mna sympaticky film od reziserskeho maga Michela Gondryho /Nauka o snech s Gael Garcia Bernalom/. Zaujimavy namet, obcas sa da aj zasmiat, akurat Gad Elmaleh mi dost vadil. Audrey Tatou sice na urovni a krasna, ale celkovo pre mna len znesitelny priemer a dost aj taka Nauka o snech 2. 60 %(10.1.2015)

  • rikitiki
    ****

    Vymazlená, hravá a bezbřehá fantazie, která nejdříve doprovází šťastný příběh, aby postupně temněla spolu s tím, jak se i příběh posouvá ke stále smutnějšímu konci. Barvy proto nejdřív připomínají zmrzlinu, aby postupně utlumovaly své tóny, až končí v černobílé. Výtvarně mi to hodně připomínalo Švankmajera, zejména scény s jídlem, které jsou zvráceným způsobem poněkud nechutné, ale zároveň i zábavné. Je to obrazový bonbónek. ______ Vizuální vodopád nápadů ale zároveň doprovází velmi jednoduchý, smutný a ve své podstatě reálný příběh. KOUSEK DĚJE. Mladá láska začíná rozpaky a okouzlením, které se přenese i do vnějšího světa. Jenomže každá láska jednou skončí a tahle navíc i tragicky. Milostný příběh druhé dvojice se rozpadne na prach, protože jeden přestane milovat a necení si obětí toho druhého. Když dojdou peníze, tak i té barevnosti života ubývá, zejména když i politická situace je napjatá (velmi vzdáleně, ale přesto doléhají přípravy na válku). Roztomilá posedlost přítele se změní ve fanatismus, který mu nasadí klapky na oči, takže sobecky nevidí nic než sebe. Další přítel zase prokáže i přes těžké životní zkoušky sílu svého přátelství. _____Tohle jsou všechno realistické zvraty vrtkavého osudu, který časem obvykle temní pro každého - tady ale zasazený ve fantastickém hávu neskutečné obrazotvornosti. S potměšilým smyslem pro humor. /4. 8. 13./(4.8.2013)

  • Madsbender
    *****

    "A pena dní sa potichu spúšťala na ratolesti symfonického leporela..." V ďalekej zemi, kde sa snúbi francúzsky surrealizmus s Kusturicovým dedičstvom, abstraktným nonsensom, Godardovým odkazom, grotesknou kritikou a konverzačna pozbaveným Woodym Allenom, prebýva v čarokrásnej záhrade bryskného tragikomična Alma Mater Gondryho prazvláštnej poetiky. Netradične uchopená romanca prerastá z Vianových textov širokým oblúkom do filmovej podoby a rozprestiera svoju ilúziu nádhery a dravej, hravej slobody, ktorá chce byť obdivovaná. Do toho primiešava zverské parafrázy, neo-Sartra a neuchopiteľné (a nepochopiteľné) analógie ako stvorené pre po diskutovateľnom objekte bažiacu inteligenciu filmového sveta, až je z toľkého nonsensu, vynaliezavosti, originality a suverénnosti scenáristickej a režisérskej zručnosti pri pohľade z okna človeku na nič. Satisfakciou je zvyšných 40 minút absolútneho utrpenia šedivého kapitalizmu, upadajúcej životnej úrovne a kritického, bezvýchodiskového stavu bytia zoči voči politickému režimu. Gondry je Šalamún, po podivne nadhodnotenom Eternal Sunshine of the Spotless Mind a ešte podivnejšie podhodnotenom Green Hornet (ktorý si to však predsa zaslúžil trochu viac) ma upútal svojimi falošnými (no i tak neoddiskutovateľne nádhernými a hypnotickými) obrazmi ústretovosti a prívetivosti sladkého príbehu (čo je vďaka zakomponovanému neprehliadnuteľnému násiliu a brutalite paradox) s kruto realistickým koncom. Pseudofilmové gesto v morfiovom opojení. Dosť bolo psychomanických grafomanských žvástov, 90% Najlepšie sfilmovaná nesfilmovateľná kniha, ktorého nepochopenie, tak ako i predlohy nie je odsúdeniahodné, ale plne pochopiteľné. Pre mňa best of Michel Gondry.(19.1.2014)

  • Sawy
    ***

    Těžko si představit vhodnějšího režiséra pro filmovou adaptaci Vianovy Pěny dní, než jakým je francouzský hračička Michel Gondry. Což dokazuje tuna vizuálních nápadů, laciných, ale přesto fungujících efektů, které hezky korespondují s duchem předlohy. Nevyhnutelně se zde ale ztrácí neuchopitelnost onoho bizarního surrealismu, který do ní autor vložil. Všechno je vizualizované přesně podle popisů předlohy, její kouzlo je ale pryč. Tím neříkám, že je to špatná adaptace, Gondry to ustál se ctí a film dojímavě graduje ke konci (opět, se spoustou nápadu) přesně tak, jak je potřeba. Problém vidím jednoduše v tom, že Pěna dní se zkrátka k filmovému zpracování nehodí. Zmiňovanou vizualizací ztrácí její absurdnost možnost působit na recipientovu imaginaci, takže se divák ve výsledku jen přes dvě hodiny dívá na festival hravého režiséra bez možnosti se na ní jakkoliv duševně podílet. Imaginativní literatura se do filmu převádí strašně těžko a byť mi, jakožto milovníkovi předlohy, bylo příjemné strávit další čas ve společnosti Colina, Xhloé, Nicolase a dalších, vždy se radši vrátím k Vianovým slovům než ke Gondryho pohybujícím se obrazům. 70 %(22.4.2017)

  • - Jedna z postav filmu se jmenuje Jean-Sol Partre, jedná se o zparodované alter-ego existenciálního filosofa Jean-Paul Satra, bývalého přítele Borise Viana, autora knižní předlohy. Přátelství těchto dvou intelektuálů ukončily milostné pletky mezi Sartrem a Vianovou manželkou Michelle. (Mijagi)

  • - Snímek zahájil v roce 2013 za účasti režiséra filmu filmový festival v Karlových Varech. (Reesam)

  • - Jedná se o stejnojmennou adaptaci slavného románu Borise Viana. (claudel)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace