Reklama

Reklama

Ve městě, kde auta mají volant v kufru, lidé bruslí pozpátku a klavír míchá koktejly, žije idealistický a vynalézavý Colin (Romain Duris) pouze v kruhu svých přátel Nicolase (Omar Sy) a Chicka (Gad Elmaleh). Jednoho dne Colin potká svou osudovou lásku Chloé (Audrey Tautou). Křehká Chloé, která Colinovi připomíná jeho milované blues od Dukea Ellingtona, však onemocní záhadnou nemocí: v plicích jí vykvete leknín. Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen. Francouzský spisovatel a bohém Boris Vian vytvořil v románu "Pěna dní" obraz čisté lásky, který učaroval několika generacím čtenářů. Filmová adaptace Michela Gondryho (Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech) staví na režisérově typicky hravém vizuálním stylu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (310)

Radek99 

všechny recenze uživatele

ABSOLUTE GONDRY. Neuvěřitelný film z jiného století. Režijní génius Gondry si zvolil ten nejtěžší možný úkol - na filmové plátno převést nezfilmovatelný kultovní text Borise Viana a jeho ,,mission impossible" se snad zázrakem podařilo dovést do zdárného konce. Ten film se prostě nedal natočit tak, aby nevypadal směšně, lacině, absurdně, trapně, leč kouzlem Gondryho génia to celé dohromady funguje. Scénář se překvapivě věrně drží knižní předlohy (i když z ní logicky vypouští celou řadu věcí - na konci jsem třeba marně čekal na smutný konec myšky, kočičí eutanazie se ve filmu neodehrála) a je až neuvěřitelné, že Gondry (alias filmový doktor Mišmaš) skutečně do svého filmu byl sto zhmotnit třeba legendární koktejlpianino, speciality od Gouffého, zbraň srdcerváč atd. Vyzněním mi pak v celé řadě scén připomněl tvorbu filmových surrealistů, třeba našeho Jana Švankmajera, vždyť kupříkladu protáčení dlaní při pozdravu jakoby vypadlo z nějakého jeho filmu (oživlý domovní zvonek jakbysmet). Není ale divu, vždyť už Vianova novela je surreálná, sám film pak ještě navíc přidává nový estetický rozměr, onu tolik typickou a nezaměnitelnou poetiku, nádherný svět z filmové dílny Michela Gondryho, tvůrčí prostředky a jednotlivosti, v celku je to pak znovu klasický Gondryovský příběh velikosti osudové lásky, tolik typický pro jeho (předchozí) snímky. Boris Vian a Michel Gondry, zvláštní nečekané spojení, které je ale v hloubi dokonale logické - oslava nespoutané imaginace a erupce neudolatelné fantazie + ... věčný svit neposkvrněné lásky... PS: Pocta dandysmu by si snad zasloužila trochu jiný typ herců, hlavně Audrey Tautou coby mladá Chloé mi ani trochu nekonvenovala s představou mladé Chloé... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,LIDÉ SE NEMĚNÍ. MĚNÍ SE VĚCI…“ /// Jsem zmaten. Neuvěřitelný! Tolik animace, tolik abstraktních a absurdních nápadů! Ovšem – každá zábava má svý meze…Ne že by mně myš dělající bubliny nebavila (pistolkou vole…bublifuk…, kde to žiješ?), ale když hudba zakulatí rohy pokoje, vím, že jsem ztracen. Ztracen ve fantasii a nápadech, kterejm nemůžu rozumět. Něco je vtipný, něco by vtipný bejt mohlo, první hoďka je krásně optimistická (kromě těch několika mrtvejch) a ona podivnost není příběhová, ale tím, čím nás obklopuje. Ujetá událost, který jsem dlouho nechtěl dát žádný hodnocení a ty 3* berte s rezervou. Tady bude dobře 1* i 5*. Záleží jen na tom, jak moc dokážete propadnout obdivu zvláštního vidění světa. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal v roce 1947 Boris Vian, jsem nečetl. 2.) Zajímám se o hopsatrot, pianocktailista stojí vedle v místnosti a miluju molitor. 3.) Thx za titule ,,IkE_Blaster“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

charlosina 

všechny recenze uživatele

Bylo to tak barevné, tak hýřivé, tak... bylo toho tolik, že se to pro mě stalo téměř neúnosným. // Pro někoho bude Pěna dní Gondryho masterpiece, a já rozhodně nechci shazovat kvality tohoto filmu - cením si jak jeho odvahy, tak jeho imaginace; navíc Gondry sáhl jak po oblíbené knize, tak po oblíbených hercích; rozhodně ani nechci plkat něco o tom, že knížka byla taková a maková a že film jí nesahá ani po přebal - naopak se domnívám, že v mnohém knihu snad i přesáhl, minimálně co se fantazírování týče... Pěna dní rozhodně není špatným filmem. Jen... jen jsem prostě měla pocit, že pokud nebudu pod vlivem LSD nebo alespoň zkouřená, tak to zkrátka nebudu stíhat... ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

To hračičkovství mě začalo po deseti minutách iritovat. Ta nesnesitelná, otravná, uřvaná Gondryho hyperaktivita! Pokud jsem dřív říkal, že sice neumí vyprávět, ale jeho práce s rekvizitami je mi sympatická, tentokrát mi z ní bylo nepříjemně a já měl stejný pocit, jako když sedíte dvě hodiny v hospodě s někým, kdo ani na okamžik nezavře pusu a mluví a mluví a hlasitě a mění dikci a dělá výrazné citoslovce a vy mu chcete narvat skleničku do krku, aby už mlčel, proboha, jen aby chvíli mlčel! 1 a 1/2 ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Můj oblíbený xxmartinxx napsal, že jej film začal po deseti minutách iritovat. Já na tom byl o poznání hůře, protože jsem tentýž pocit začal vnímat tak po třech minutách. Pokud bych měl Gondryho kousek počastovat nějakým přívlastkem, pak je neskutečně otravný a protivný. Jak poznamenala moje choť, když si přečetla Martinův koment, nesnesitelná hyperaktivita je přesně to, co snímek charakterizuje. Vydržel jsem půl hodiny a pak jsem to vzdal, protože jsem pochopil, že tentokrát jsme se s Gondrym naprosto minuli. Vypravěčsky je to selhání na celé čáře a Gondryho svět, který jiné okouzluje, mně zůstal zavřený na několik západů. Tenhle styl by se báječně hodil na režírování hudebních videoklipů, konec konců, nejeden má už Gondry na svém kontě. Jenže sledovat 130minutový videoklip považuju svým způsobem za horor a děsivá muka. Celkový dojem: 25 % za výtvarnou stránku a ujeté nápady. ()

johnn333 

všechny recenze uživatele

Ten film je otravnější než podávání daňovýho přiznání. Vážně. Tuna cingrlátek, stroječků a artefaktů, nula celá nula emocí. A nuda tak smrtící, že to ve Varech v tom narvanym Puppu určitě někdo nepřežil. 40% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Rozumím všem, které tato filmová báseň barev a hudebních tónů nedokázala uchvátit. Pojetí, zvolené režisérem, se pohybuje místy na hranici únosnosti. Film zachraňuje - jakkoliv to zní ne zcela věrohodně - příběh křehké lásky s tragickým koncem. Vian, autor literární předlohy, vyvolává vzpomínky na MALÉHO PRINCE Saint-Exupéryho či Lewisovu ALENKU V ŘÍŠI DIVŮ nebo o generaci starší PRINCEZNU PAMPELIŠKU Jaroslava Kvapila. Pohádkové "nasvícení" se tu proplétá se snovými představami, retroscénami, symbolickými zkratkami. Džungle této mozaiky v každém případě postrádá nudu a udrží poučenou divákovu pozornost. Za diskusi stojí otázka, zda adaptace musela sledovat tak důsledně dobový kontext zejména tam, kde přerůstá do technicitních tvarů. V každém případě je k neuvěření, že i dnes mohou vznikat tak abstraktní a složité filmy s až barokním formálním tvaroslovím. Díla v každém případě pozoruhodná a jen nesnadno zapomenutelná. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Moje třetí setkání s panem režisérem. A znovu to byla jízda, těch nápadů, ta fantazie! Piáno co míchá drinky, utíkající zvonek, tanec hopsatrot, „psí“ boty, kniha v tabletách, rentgen skrz na skrz; ze scén třeba vybírání místa schůzky nebo květin, závod o svatbu, „rozdvojený“ piknik, cigareta při operaci, práce se zbraněmi či jednoduché a přitom efektivní časové posunutí pomocí popisku na zadní straně fotky, to vše je výborné (a české publikum může navíc potěšit přítomnost naší vlajky na stadionu). Akorát…knihu jsem nečetl a možná i proto jsem se dost divil tomu vpravdě drastickému přerodu (od zhruba 54. minuty), kdy se všechno to krásně nevšední, bláznivé, slunné, úsměvné, hravé a optimistické postupně začalo měnit ve svůj přesný opak. To byla docela těžká deka i na mě, a to s depresí ve filmech nemívám větší problém (věta z obsahu „Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen“ je tak o něco doslovnější, než jsem čekal), o samotném konci ani nemluvě. Překvapí i občasná krvavost, jakoby samozřejmá, ničím vzrušivá. Chemie mezi hlavními představiteli však fungovala výborně, jenom mě krapet zklamalo to „hledání útěchy“, došlo tak k narušení té velké lásky. K technické stránce, trikům a animaci nemám nejmenších výtek, jen chválu. Celkově to vidím na slabší 4*, zřejmě budu potřebovat časem druhé zhlédnutí, abych to ještě o něco lépe vstřebal, ale to není u tohoto tvůrce žádná novinka pod sluncem, takže zase někdy na viděnou, pane Gondry! ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to veľmi dobrá fantasy komédia od Michela Gondryho. Má dosť dobrý príbeh odohrávajúci sa vo fiktívnom svete, v ktorom všetky zákony fungujú po svojom. Mladý muž si žije ideálnym životom, má veľký majetok, kvôli čomu nemusí pracovať a spoločnosť mu robia skvelí priatelia, len mu chýba aj životná partnerka. No aj to sa zmení, keď narazí na skvelú ženu, do ktorej sa hneď zamiluje, pričom mu city opätuje a vezmú sa. Lenže čoskoro ona dostane ťažkú chorobu a už sa začne všetko kaziť. So spracovaním som nadmieru spokojný, toto si ma získalo už od samotného začiatku, síce zápletka by sama o sebe stačila skôr len na lepší priemer, no celkovo to výrazne povyšuje to netradičné podanie. Gondry sa nezaprie a tak celé to fungovanie fiktívneho sveta pôsobí tak zaujímavo a vtipne, jeden skvelý originálny nápad strieda druhý, pričom sú všetky tak milo absurdné, naháňačka s topánkami, tanec, preteky na svadbe, beh s tieňom a množstvo iných ma dostalo, navyše sa to celú prvú polovicu nesie vo veľmi príjemnej atmosfére plnej pozitivizmu a skutočne ma to bavilo. A aby to nebolo všetko, následne sa pomaly začne meniť žáner prakticky do úplného protikladu, z roztomilej komédie to plynulo prejde do snáď až depresívnej drámy, v ktorej nechýba ani umieranie, pričom aj to musí byť rovnako originálne ako všetko ostatné a aj keď osobne mi predsa len trochu viac sadla tá prvá polovica, obe sú zvládnuté rovnako kvalitne. Herecké obsadenie je výborné, sympatický hlavný hrdina, skvelá Audrey Tautou, zábavný Omar Sy a ešte pár vydarených vedľajších postáv, tu ma bavili všetci. Réžia a technická stránka sú skvelé, Michel Gondry opäť ukazuje, že patrí medzi najzaujímavejších novodobých režisérov, síce už očakávane nepôsobí až tak originálne, film mi svojim štýlom dosť pripomínal Náuku o snoch, stále si drží vysokú úroveň po všetkých stránkach a v tomto prípade ho musím veľmi pochváliť aj za ten plynulý žánrový prechod, čo zvládne len málokto. A príjemne to doplňuje aj hudba. Síce nie som až tak nadšený, aby som mohol dať plné hodnotenie, ale aj tak som veľmi spokojný, Pena dní je vydarený film a ešte si ho určite pozriem. 81% ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Nemůžu ani říct, že by mě to urazilo. Já prostě jenom chci, aby to vůbec neexistovalo. Takže jsem s odstupem zkusila jít do divadla a místo leknínu na plíci mám leknín na mozku. ()

Arbiter 

všechny recenze uživatele

Ze snímku prýští imaginace a tvůrčí hravost v míře velkolepé až těžko stravitelné. CGI vždycky po pár letech zastará. Tato triková práce má myslím poločas rozpadu úplně někde jinde. I mně se vybavila podobnost se Švankmajerem. Ale to je pravděpodobně zkrátka tím, že moc jiných surrealistů jmenovitě neznám. ___ Gondry v první části Pěny dní diváka ponoří do bazénu lehkovážné, lelkující, nápadité a bezstarostné radosti ze života. Pomalu ale do té směsi dolévá kyselinu. A pak je najednou všechno šedé, dospělé, nemocné, bez slunce a radosti. Prostoupené bezesmyslnou povinností, nedostatkem a bezmocnou podřízeností vůli a cílům jiných a rozmarnému osudu. Díky tomu kontrastu jsem se se (neprávem) cítil podvedený. První část člověka zkrátka ukolébá. Gondry není feelin' good režisér. Je to fetišista konstrastů. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Připouštím, že Gondryho Pěna dní není mistrovské dílo, ale troufám si říct, že co do imaginace a hravosti by si Gondry mohl s Vianem podat ruku. Za sebe říkám, že mě Gondry překvapil. Zdánlivě neukočírovaný přechod od hravé bezstarostnosti do tragického vyústění (jak se často vytýká) naopak považuju za dobře zvládnutý a přesně v duchu Vianovy předlohy. Přesto i u tohoto filmu se chci držet zásady, že film a knižní předloha se nesmějí srovnávat, proto se zřejmě zařadím k menšině, když napíšu, že Audrey Tautou, Romain Duris a Gad Elmaleh mi do jejich rolí sedli perfektně... ()

KlárkaS 

všechny recenze uživatele

Pan Švankmajer by měl radost. Surrealistický výlet do světa fantazie bez triků i digitálních vychytávek. (KVIFF2013) ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

"A pena dní sa potichu spúšťala na ratolesti symfonického leporela..." V ďalekej zemi, kde sa snúbi francúzsky surrealizmus s Kusturicovým dedičstvom, abstraktným nonsensom, Godardovým odkazom, grotesknou kritikou a konverzačna pozbaveným Woodym Allenom, prebýva v čarokrásnej záhrade bryskného tragikomična Alma Mater Gondryho prazvláštnej poetiky. Netradične uchopená romanca prerastá z Vianových textov širokým oblúkom do filmovej podoby a rozprestiera svoju ilúziu nádhery a dravej, hravej slobody, ktorá chce byť obdivovaná. Do toho primiešava zverské parafrázy, neo-Sartra a neuchopiteľné (a nepochopiteľné) analógie ako stvorené pre po diskutovateľnom objekte bažiacu inteligenciu filmového sveta, až je z toľkého nonsensu, vynaliezavosti, originality a suverénnosti scenáristickej a režisérskej zručnosti pri pohľade z okna človeku na nič. Satisfakciou je zvyšných 40 minút absolútneho utrpenia šedivého kapitalizmu, upadajúcej životnej úrovne a kritického, bezvýchodiskového stavu bytia zoči voči politickému režimu. Gondry je Šalamún, po podivne nadhodnotenom Eternal Sunshine of the Spotless Mind a ešte podivnejšie podhodnotenom Green Hornet (ktorý si to však predsa zaslúžil trochu viac) ma upútal svojimi falošnými (no i tak neoddiskutovateľne nádhernými a hypnotickými) obrazmi ústretovosti a prívetivosti sladkého príbehu (čo je vďaka zakomponovanému neprehliadnuteľnému násiliu a brutalite paradox) s kruto realistickým koncom. Pseudofilmové gesto v morfiovom opojení. Dosť bolo psychomanických grafomanských žvástov, 90% Najlepšie sfilmovaná nesfilmovateľná kniha, ktorého nepochopenie, tak ako i predlohy nie je odsúdeniahodné, ale plne pochopiteľné. Pre mňa best of Michel Gondry. ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Akoby surreálna adaptácia realistického románu z druhej polovice 19 storočia. Číra kreativita, dychberúce detaily, skvelé ručné efekty, masky, kostýmy, výprava, kulisy... jednoducho podmanivé. A tá myš! Akurát druhá tretina sa trochu tiahne a ak by to Gondry prestrihal o 15 minút, filmu by to skôr prospelo, ako ublížilo. 9/10 ()

Foox 

všechny recenze uživatele

Gondryho filmy buď lidi milují nebo nesnáší... já to mám zatím s jeho kinematografií, tak půl na půl. A zrovna Pěna dní je v té nesnášenlivé sekci. Sice zajímavá milostná jiskra tam je, ale onen smyšlený svět mě irituje každým výstřelkem, či bizarností. 30 % ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Film, který má dobrou šanci rozdělit diváky na dvě skupiny. Znalost knižní předlohy není nutná, ale vítaná. Pěna dní má dnes svébytné postavení v rámci světové literatury a její fantasie s hravostí inspirují i dnes. Těšil jsem se a současně obával toho, jak bude převedena na plátno. Oceňuji: na jedné straně doslovnou citaci vybraných scén, na druhé naopak invenci s jakou byly nové fantastické nápady vytvořeny. Přijde mi, jako by Gondry rozsekal knihu na cucky a vytvořil z nich nový koktejl. Více DADA než surrealismu, více hravosti než vážnosti. Animace připomínají českou školu a Jan Švankmajer by se na tomhle snímku jistě vyřádil! Zfilmovat předlohu se mi zdálo kdysi nemožné, považte, jak přetvoříte do filmu větu: z ledové plochy se ozýval oválný hluk či barva kapesníčku, jak ji bral vítr s sebou, se usadila na velké budově. První nelze, druhé už dnes počítače zvládnou (i když ve filmu tahle scéna není). Trochu jsem měl problém s hereckými představiteli, tam se mé představy rozcházely. Nemám naprosto nic proti černochům, ale ať pátrám, jak pátrám, nemohu přijít na to, proč kuchař i Alis jsou černoši... zřejmě úlitba současnému multikulti, která je zde ale nepatřičná (na rozdíl třeba od StarTreku...). Škoda, že v rámci citací nebyla zfilmována i závěrečná scéna - dialog kočky a myši. Ta by totiž vydala i na samostatný vtipný kraťas... ()

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Od "shiny happy people" estetiky úvodu, pestrofarebnej, akcelerujúcej a uvrešťanej, až k stíchnutému č-b koncu plnému hlbokých tieňov, znepokojujúcemu takmer ako "Begotten". Je v tom samozrejme zámer a ja ho oceňujem, ale charakter použitej imaginácie mi vyhovuje len sčasti i napriek hlbokým sympatiám k predstaviteľom hlavných úloh, takže kompromis je plne namieste. ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Gondry opět nepřekvapil a vytvořil přeslazený povrchní kýč, který je pro mě divácky nesnesitelný. Je to univerzálně líbivá, podlézavá, samoúčelná sračka s hroznými narativními a stylistickými postupy. ()

Reklama

Reklama