Sama v čase normálnosti

Zvláštní. Ani jsem se na tento film nechtěla podívat, ale mamka mě přemluvila. A po konci jsem vůbec nelitovala, že jsem to viděla. Na začátku tvrdá vrchní sestra a na konci vyčerpaná sestra pomáhající starým lidem jíst a dojít si na záchod. Je až neuvěřitelné, co dokázal Viktor Polesný za 90 minut vykouzlit. Opravdu velmi dobrý film i když k dokonalosti mi tam ještě něco málo chybělo. 90% (29.01.2012)

Ukazuje, že když se podaří kvalitní scénář, který vyrůstá z důkladné znalosti dobových reálií včetně normalizačních komunistických obřadů, může se podařit kvalitní dílo. Srovnávám-li tuto věc s polotovarově dokonalou VOLHOU, která zůstala na půli cesty, vynikne prokreslenost charakterů hlavních postav, kvalita hereckého obsazení s vrcholem v roli Nely Boudové, i citlivé postižení útisku té doby. Byly o to nebezpečnější, oč víc se člověk vymykal jejím konzumním lákadlům, která bezesporu také případ od případu existovala. Lucie Konášová patří po zásluze k protagonistům polistopadové scénáristiky a její úloha na tomto nesporném úspěchu Česká televize určitě nebyla zanedbatelná. (10.05.2024)

Neočekávala jsem nic. Pokud něco, tak asi nějaký podivný průměrný film. O to větší bylo moje překvapení. Nejdřív jsem si "nahodila" tři hvězdičky, protože mě docela dráždila hudba; sem tam jsem si přišla jako v Paříži na starém kolotoči, sem tam úplně jinde... jen ne v dění filmu. Ale pak mně film umožnil ponořit se a rázem z toho vypluly hvězdičky čtyři. Pro mne každopádně nadprůměr. Působící snímek bez zbytečných prvoplánovitě půsovivých scén. Flashbacky by asi mohly vypadat trochu jinak, nicnémě výborné herecké výkony a celkem slušný příběh to všechno dohání. Především tedy ty herecké výkony. Myslím, že všichni zúčastnění mají můj obdiv. Hmmm... a tu televizi, co tam hrála také docela důležitou roli, tu jsme doma měli až do devadesátých let, musím se jít zeptat, z kterého roku ona holka vlastně byla. (10.01.2012)

Myslel jsem si, že film tak nějak s nadhledem ukáže něco z časů normalizace, a dočkal jsem se dost podivnýho vztahovýho filmu, ve kterym se snad všechny postavy chovaj poněkud divně a navíc každou chvíli některá z nich předvede nějakej těžko uvěřitelnej fatální obrat o 180°. Všechno to retro oblečení, retro účesy, retro nábytek a různý záležitosti jako charta 77, pořady v televizi se soudružkou Pelikánovou, nebo různý narážky na to, že bylo strašně těžký sehnat punčochy, filé a hajzlpapír, jsou tam jenom tak na okrasu. (17.09.2012)

Doufám, že tuhle dobu už nebude muset nikdo z nás nikdy zažívat a že jsme se z toho všichni dostatečně poučili. Hana Ševčíková byla výborná. Zahrála takovou bezcharakterní a bezpáteřní mrchu, která se hned tak nevidí. Při jejím slizkém úsměvu se mi začala otvírat kudla v kapse. Klidně se vsadím, že by po revoluci tahle osoba převlékla kabát a dělala, že je ta nejčistčí bytost na světě a že vlastně ona za nic nemohla, že ji jenom semlela doba. Marty máma taky stála za to. Když se to vezme kolem a kolem, tak tady byli všichni pokřivení dobou a proto bylo jejich chování a konání přesně takové, takže název filmu je naprosto přesný a vystihující. (09.01.2012)