• Karlos80
    *****

    Stále svěží a neuvěřitelně vtipný film i po těch dlouhých letech. Film který se nikdy neokouká. Obdivuhodné a nadčasové dílo, a zcela jistě to nejlepší z konce 30 let. Nejlepší jednoznačně Plachta jako starý profesor Matulka, ale i ta nejposlednější role byla nádherná, každý tu dostal poměrně velký prostor předvést se. "Pane profesore, dneska jste slavnější jak Plánička". "Voříšku, Voříšku, co to je, co to má znamenat":-)? Cestu mám ještě o něco raději než tu první známou klasiku "Školu základ života".(28.10.2011)

  • GilEstel
    *****

    profesor Tuřík: „Mazánku, pročpak zde okouníte?“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já nemám slečnu.“ profesor Tuřík: „Tričko jste neměl vyprané. Trenýrky nenosíte, slečnu nemáte a chcete ode mě chvalitebnou z tělocviku. Jděte tančit valčík!“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já valčík ještě neovládám. Já jsem se připravoval na polku.“ profesor Tuřík: „To vás neomlouvá. Chopte se slečny a nastupte!“ __________Nezapomenutelná klasika, co nikdy nezestárne. Vzácné chvíle radosti a bezstarostnosti, které se zjevily na filmovém plátně v dobách těžké lidské beznaděje.(29.11.2016)

  • Matty
    ****

    Nepřímé pokračování Školy, základu života se rovněž inspirovalo zápisky profesora Jaroslava Žáka, některé role v něm hrají stejní herci, opět nechybí pamětihodné momenty („Jaktože prcháte sám? Prchat se musí hromadně.“) a je to opět příjemný způsob jak zavzpomínat na školní léta. Pro všechny bývalé či současné študáky je to „must see“ záležitost. 80% Zajímavé komentáře: Eddard, dobytek(2.9.2006)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Kozinova věta zní: Lomikare, Lomikare, zvu tě na boží súd ... hin se hukáže." Studenti zkrátka byli, jsou a budou hrozná verbež, takže zakopnout ve škole o srandu není vůbec žádné umění. Každý tak má vzpomínky na nějakou tu lotrovinu a proto septimánům rozumí. Mne tedy pobavil přísný učitelský sbor, Kulíkova francouzština, šejk Peterka, prchající Mazánek i nevědomě zkoušený profesor Matulka, ale párkrát jsem přitom zakopnul o nějakou tu přestávku v zábavě, což mi může dosvědčit i Žlutý ďábel po dvaceti letech.(24.10.2016)

  • Tosim
    *****

    Narozdíl od Školy má tento snímek i výrazně sociální náboj nejen v osudech Matulky, který se bojí na zkoušku (protože přirozeně nemá ještě všechno prostudováno ;-) ale hlavně v hudebně nadaném studentovi v podání Rudolfa Hrušínského, jenž odejde z domova jen kvůli své milované hudbě. Nezapomenutelné jsou scény se čtením pod lavicí a František Kreuzmann nemá tak zápornou roli...je tady docela sympatický :-)(20.5.2003)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace