Nastala chyba při přehrávání videa.
  • blackrain
    ****

    Musím říct, že jsem se hodně divila, když jsem v titulkách četla jméno režiséra. Martina Friče mám totiž zaškatulkovaného jako režiséra komediálních kousků a on vyšel na světlo boží s tak vážnou látkou a ke všemu se nechal inspirovat skutečnou událostí, která se stala v Rumburku 21. května 1918. Ta událost vešla do dějin jako Rumburská vzpoura. Vůbec se těm vojákům nedivím, že se vzepřeli svému velení. Důstojníci, určitě aristikraté, se k nim chovali jako k póvlu. Rakušáci se vlastně vždycky chovali k Čechům tak jako méněcenným. Nejvíce mě vytáčel ten důstojník, který říkal, já jsem vlastenec a stojím za Čechy, to o mě ví každý. To byl největší pokrytec. Bohdalka tady není, kdo ví jak úžasná. Spíše byla na zabití. Její Tonka byla falešná jak pětník a vůbec mi k ní neseděla.(4.4.2011)

  • lucascus
    ***

    Tomuto snímku se nedá upřít velká snaha o kvalitní film, přestože scénář byl zajímavý, bohužel se tak nestalo. Herci kvalitní byli, což o to, ale co dělali kostyméři a maskéři, to netuším. Celou dobu z filmu tak okatě čišela šedesátá léta, což by v případě soudobého filmu nebyl problém, ale když se zamyslíme nad tím, že měla být dokumentována doba první světové války (kterou bohužel nepřipomínalo vůbec nic - co měla znamenat silně nalíčená Bohdalová, ve stylu šedesátých let - aneb výrazné řasy a hrubé linky bez ohledu na rámec filmu) zůstane pouhá touha po dobrém filmu, která však nedošla naplnění. Je to opravdu škoda, protože zde vystupovali kvalitní herci (Bohdalová skvělá - avšak nevím, zda by zrovna ona v reálu byl v popředí zájmu mužů, možná více by zde zabodovala Květa Fialová, která ve stejném roce zahrála famózně Tornádo Lou v Limonádovém Joe, do role lehčí ženy by se hodila určitě více). Takže z filmu čiší pouze průměr...i když potencionál byl původně veliký...(9.6.2012)

  • nascendi
    **

    Nemôžem naďalej považovať Hvězdu za nadpriemerný film, za ktorý som ho hodnotil podľa blednúcich spomienok. Nepozdáva sa mi jeho atmosféra, ani celkové vyznenie. Herecké výkony vynikajúcich hercov ho nemohli spasiť. Predtým nakrútený film Štyridsaťštyri o vzbure v Kragujevci tiež nebol bezchybný, ale určite bol uveriteľnejší.(26.5.2010)

  • Marthos
    ****

    Z Fričovy pozdní tvorby patří PELYNĚK minimálně k těm titulům, které mají svůj význam v rámci širší reflexe historických témat v domácím hraném filmu. A budeme-li konkrétní, poslední léta první světové války rozhodně nepatřila na plátnech k zvlášť frekventovaným úsekům čili už jen z tohoto důvodu je nutné ocenit jakoukoli snahu. Sólový dramatický part je tu ponechán Jiřině Bohdalové, která se v postavě vinárenské rajdy pokouší spojit tragédii s komedií, což jí ostatně šlo vždy nejlépe. Zajímavost: Hašlerovu písničku Když jsme byli v Itálii zpíval poprvé Vlasta Burian v jiném Fričově filmu, adaptaci Herrmannova románu U snědeného krámu.(7.4.2011)

  • D.Moore
    ****

    Velmi dobrý film plný skvělých herců. Jen postava Jiřiny Bohdalové mi po celou dobu připadala tak nějak navíc stejně jako ta spousta Hašlerových písní... Rudolf Deyl. ml. hrál opět uvědomělého člověka z lidu, který by si nejraději vzal příklad z Ruska, udělal revoluci podle jejich modelu a dal zbraně i dělníkům... No co. Více než ta jeho pro mě byly stejně zajímavější postavy Radoslava Brzobohatého, Martina Růžka, Jiřího Sováka, Josefa Větrovce a Bohumila Švarce. Závěrečná půlhodina neměla nejmenší chybu a právě za ni k původně zamýšleným třem hvězdám přidávám i tu čtvrtou.(16.10.2013)

  • - Scenárista Jiří Procházka se inspiroval skutečnou historickou událostí, a to vzpourou, k níž došlo na konci 1. světové války u sedmého pěšího pluku rakousko-uherské armády v Rumburku. (Terva)

  • - Natáčení probíhalo převážně v Rumburku. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace