Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce... Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (81)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je nejen historickou rekonstrukcí Rumburské vzpoury, ale vypovídá i o české povaze, jak o tom ve vlaku těsně před porážkou vzpoury hovoří František Noha (skvělý Rudolf Deyl ml.). Kdyby tak tušil, že jeho slova budou platná i takřka po stu letech... Samotná vzpoura vzešla od propuštěných zajatců, kteří v Rusku poznali sílu Velkého října a kteří snili o tom, že i naše osvobození z rakouských pout přinese novou společnost oproštěnou od sociální bídy a útlaku. Tenkrát se netočily fikce, ale vycházelo se z archivních zdrojů, takže lze věřit věrnosti vyprávění. Snad zpěvačka a prostitutka Tonka (Jiřina Bohdalová v jedné z životních rolí) byla vpuštěna do příběhu, ale zcela záměrně - aby ukázala nesmyslnost válečného tažení, když by bylo tak krásné radovat se z běžného života; aby ukázala, jak válka ničivě působí i u civilního obyvatelstva... Nádherný, i když smutný film, mistrně zpracovaný Martinem Fričem se spoustou výborných herců. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„My jsme si i ty blanické rytíře vymysleli, abychom pro svoji svobodu nemuseli sami nic udělat.“ Až do teď jsem měl tento film spojený s ukázkou, v níž rozjásaná Jiřinka Bohdalova zpívá, jak na nějaké estrádě, píseň „Když jsme byli v Itálii“. Po shlédnutí celého filmu však musím říct, že jde o velmi zajímavý mix „sladkého s hořkým“. I v samotném závěru Tonka v jednom okamžiku zvesela zpívá „Točte se pardálové, točte se zvesela“, aby se mžiku její výraz v tváři zcela změnil, když jen nevěřícně říká „to snad není možné“. Té rozjásané vojenské (často pochodové) hudby mi tedy ve filmu místy přišlo až zbytečně moc, přičemž třeba v samotném závěru, když začne hrát ještě ve chvíli, kdy je chudák Tonka na poli konfrontována s výstřely popravčí čety, to působí trošku jako „pěst na oko“. Ale asi to byl autorský záměr. Ve filmu podle skutečné události každopádně zaznívají i poměrně hodně zajímavé myšlenky včetně třeba citací ze Zjevení Janova z úst Radoslava Brzobohatého. Jeho postava kaprála, muže jež se už bojí jen toho, aby “lidi nepřestali být lidmi,“ patří mezi ty nejvýraznější z celého filmu. Ale i R.Deyl ml. coby bývalý cirkusový artista Franta Noha je místy vysloveně roztomilý. V kombinaci se samotnou Jiřinkou, pro kterou tahle role bezpochyby znamenala zásadní zlom v její kariéře, nelze než hodnotit tento film (minimálně) čtyřmi hvězdičkami. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nemôžem naďalej považovať Hvězdu za nadpriemerný film, za ktorý som ho hodnotil podľa blednúcich spomienok. Nepozdáva sa mi jeho atmosféra, ani celkové vyznenie. Herecké výkony vynikajúcich hercov ho nemohli spasiť. Predtým nakrútený film Štyridsaťštyri o vzbure v Kragujevci tiež nebol bezchybný, ale určite bol uveriteľnejší. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Tomuto snímku se nedá upřít velká snaha o kvalitní film, přestože scénář byl zajímavý, bohužel se tak nestalo. Herci kvalitní byli, což o to, ale co dělali kostyméři a maskéři, to netuším. Celou dobu z filmu tak okatě čišela šedesátá léta, což by v případě soudobého filmu nebyl problém, ale když se zamyslíme nad tím, že měla být dokumentována doba první světové války (kterou bohužel nepřipomínalo vůbec nic - co měla znamenat silně nalíčená Bohdalová, ve stylu šedesátých let - aneb výrazné řasy a hrubé linky bez ohledu na rámec filmu) zůstane pouhá touha po dobrém filmu, která však nedošla naplnění. Je to opravdu škoda, protože zde vystupovali kvalitní herci (Bohdalová skvělá - avšak nevím, zda by zrovna ona v reálu byl v popředí zájmu mužů, možná více by zde zabodovala Květa Fialová, která ve stejném roce zahrála famózně Tornádo Lou v Limonádovém Joe, do role lehčí ženy by se hodila určitě více). Takže z filmu čiší pouze průměr...i když potencionál byl původně veliký... ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Film velmi volně natočený podle skutečné události, kdy se v Rumburku koncem první války vzbouřili vojáci (zejména) 7. plzeňského střeleckého pluku. Rozhodně stojí za zkouknutí, jednak proto, že to je to celkem dobře zahrané, jednak proto, že o těhle dobách se obecně moc netočí. Na druhé straně: hlavní příčiny vzpoury jsou popsané jakž takž - stav v zázemí na hranici hladomoru (rozhodně se tam každý večer ve vinárně neožírali, nebylo čím), šikana rakouských důstojníků, nechuť k dalšímu bojovému nasazení. Co pravda rozhodně není a co mě štvalo, je snaha to vymalovat jako snahu o bolševickou revoluci. Jim nešlo o bolševismus, ale o spojení s dalšími Čechy a ukončení války rozbitím Rakouska zevnitř. BTW se ke vzpouře přidalo i několik Němců... Taky pochod beze zbraní je pěkná blbost - vzbouřenci se snažili se zasahujícími vojáky (většinou taky Čechy) domluvit. Zbraně měli, ale proti "svým" se jim nechtělo je použít... Taky další bolševický kousek (popravovaní odmítnou kněze) je lež. Kdyby vás to nějak výrazněji zajímalo, něco málo je o tom napsaáno třeba tady http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c . ()

Galerie (7)

Zajímavosti (6)

  • Scenárista Jiří Procházka se inspiroval skutečnou historickou událostí, a to vzpourou, k níž došlo na konci 1. světové války u sedmého pěšího pluku rakousko-uherské armády v Rumburku. (Terva)
  • Jiří Sovák (Červenka) vzpomínal, že "Martin Frič mě angažoval do role vojáka, který vystoupí v jednom z obrazů z řady a řekne: 'hovno!' Předtím mi řekl: 'Vybral jsem si tě právě kvůli tomu. Nikdo z českých herců totiž neumí říct hovno tak, aby to nebylo sprostý.'" (NIRO)

Související novinky

Reklama

Reklama