Režie:
Martin FričScénář:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jozef Kroner, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Martin Růžek, Dana Medřická, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Jarmila Smejkalová, Josef Větrovec (více)Obsahy(1)
Každý večer vystupují cirkusoví umělci před obecenstvem v oslnivé záři světel a v blyštivých kostýmech. Jako všechno na světě, má i tato velkolepá podívaná odvrácenou tvář. Jsou jí obyčejné, mnohdy však až tragické osudy „lidí z maringotek“, věčných tuláků a cestovatelů bez stálého domova. Mistrem ve vyprávění příběhů z jejich života byl novinář a spisovatel Eduard Bass. Film Martina Friče z roku 1966 spojuje několik Bassových předloh do jednoho celku. Najdeme zde především motivy ze stejnojmenné povídkové knihy, některé prvky však pocházejí ze slavného románu "Cirkus Humberto". Vraťme se tedy pod šapitó cirkusu National, kde začíná příběh nešťastné lásky jezdeckého akrobata Vincka (Jan Tříska) ke krasojezdkyni s exotickým jménem Nina Gruzia (Emília Vášáryová). Zdařilý snímek umocňuje herecké mistrovství Jozefa Kronera v roli starého klauna. (Česká televize)
(více)Recenze (68)
Ze najlepsie ceskoslovenske filmy vznikali v 60. rokoch 20. storocia, je zalezitost dlhodobo znama. Tuna ceskoslovensky legendarny reziser Martin Fric natocil vyborny film. Film je to hodne depresivny a smutny, pojednava totiz o smutnom zivote cirkusovych klaunov a o tom, ze klauni su casto v sukromi tvory smutne a nestastne. Krasna je najma laska ona + on, ale aj rezia je vyborna, pan Fric proste vedel tocit, to bez debaty. Herecke vykony trochu krivaju, dialogy su obcas rozpacite a prilis poznat lacne televizne kulisy. Ale v ramci ceskoslovenskej kynematografie urcite filmarsky nadpriemer a furt lepsie ako sucasne mnohe Vieweghove umelohmotne sracky. 77 % ()
Cirkus Humberto z maringotek. Jana Třísku moc nemusím, proto to hodně u mě sráží hodnocení, ale to je věc názoru a každého z nás. Jinak film byl vynikající, senzační výprava, kostýmy - prostě paráda. 55% ()
Maloktera komunita je mi mene sympaticka, jako ta cirkusacka. Lide z maringotek je ale vyborny film, kde prostredi komediantu je jen kulisou. Vyborne herecke obsazeni, kteremu dominuji predevsim herci v mensich rolich-Kroner, Ruzek a Hlinomaz. Triska vetsinu casu hodne prehrava a misty mi dost vadil, Emilia Vasaryova ozdobou filmu. Fricovi se povedlo dostat do filmu zajimavou atmosferu, kterou vytecne doprovazi Liskova hudba (neuveritelne, jaky mel zanrove siroky zaber). ()
Cirkusy jsem nikdy nemusel,přesto tento film řadím vysoko, Króner byl skvělý.Jen dodám že pokud by zdálo podezřelé že umíral přišil mladý tak se velmi často u klaunů jednalo o otravu olovem z tělky... ()
Ta atmosféra cirkusu člověka nakazí hned po pár sekvencích a nepustí až do konce. Frič prostě umí. Vašáryová byla velká krasavice a Tříska hraje svého Vincka přesvědčivě. Co víc dodat. Perfektní. 90% ()
Dnes už opravdu hodně zastaralé melodrama o cirkusáckém životě. Tříska výborný, hudba tradičně dramaticky otravná, kamera slušná. ()
S láskou ke kumštu srdce praví: „Od štace ke štaci, lide cirkusový.“ Aplaus v manéži - to je rosa, voda živá... a ten nám postačí. ()
Filmová nostalgie za zašlou slávou starého cirkusového řemesla zářící všemi barvami a umocněná krásou Liškovy hudby. V melodramatickém příběhu nešťastné "cirkusácké" lásky akrobata Vincka a krasojezdkyně Niny mě zaujal hlavně Jan Tříska, který do té své role mladého zamilovaného idealisty dal všechnu svou energii i všechno charisma. A pak samozřejmě výborný Josef Kroner v roli stárnoucího šaška. ()
Neskutečně krásná věc. Samé hvězdy našeho filmu. Obsazení Kronera a Emilie Vašáryové zcela skvělé a promyšlené. Nina je přece někde z Gruzie, musí mít přízvuk. Já nenáviděl cirkusy a ty blbosti, co se tam předvádějí. Proto jsem se k tomu dostal až v 60-ti letech. Jenže ono to není o cirkuse, ale o lidech. Herci tam hrají. Ne kuňkají, jako ty novodobí idioti. Čestmír Řanda opět nadchnul, jako vždy. ()
Zajimavy film z cirkusoveho prostredi, ale nejvic obdivuhodne je, ze Fric obsadil plejadu velkych hercu, nektere pak jen do epizodnich rolicek (napr. stek Medricke a Mensika). Osvedcili se zejmena mladi herci, smekam pred sarmantnim Triskou a puvabnou Vasaryovou. ()
Typický český film. 60% ()
Krásný, smutný film, z kterého si toho až tak moc nepamatuju. Ale Tříska s Vašáryovou byli ideální romantický pár a Jozef Kroner byl ten nejsmutnější klaun na světě. ()
Velmi kvalitní záležitost. ()
Filmy s cirkusovou tematikou nemusím, ale tu ma zaujalo mimoriadne obsadenie aj režisér. Žiadny zázrak sa ale nekonal, ten pribeh lásky mi veľa nehovoril a tiež bolo všetko akosi skratkovité, roky ubehli ako nič, skôr by tomu sedel asi seriál. Najviac ma zaujalo "akrobatické jazdecké umenie" Emílie Vášaryovej, ktoré bolo spracované tak, že nebolo poznať náhradníčku. –––– Naučili mě počítat. Co mi můžeš nabídnout, Vincku? ()
M.Frič natočil skoro na konci svojho života nezabudnuteľný film. Cirkus je fenomén a ludia v ňom tiež. Spomente si ako deti, keď prišiel cirkus do mesta hneď sme bežali pomáhať stavať, alebo ta vôňa pilín a zvierat na to sa nedá zabudnúť. Vždy keď sa dívam na filmy z tohto prostredia tak sa vrátim do detstva. J.Tříska a E.Vášáryová aký sú mladý a krásny. Nezabudnuteľný šašo v podaní Jozefa Krónera mi pripomína CH.Chaplina ako starého šaša vo Svetle rámp. Krásny film 80%. ()
Hezká předzvěst Cirkusu Humberto s excelujícím Janem Třískou v hlavní roli. Příjemná podívaná na - byť trošku idealizovaně podaný - život u cirkusu. Hlavním motivem je Vinckova láska k Nině, zatímco Cirkus Humberto byl jak o lidech, tak o dřině. Ve filmu hraje mnoho výborných herců, nezapomenutelný je i Jozef Kroner v roli Vinckova otce, ale i Čestmír Řanda jako principál. Mužské oko pak spočine na krásných očích Niny - Emílie Vašáryové. ()
Kvalitní film stojící především na hereckých výkonech všech představitelů-zvláště těm malých vedlejších postech. Právě ty malé roličky cirkusáků se mě líbili více než ústřední pár a to je kámen úrazu snímku. Ona milencká linie příběhu mě nejméně oslovila a v mých očích bere zbytečně prostor jiným postavám. ()
"Ferdinand, co tomu řikáš?" Smutný příběh, z veselého prostředí, vypovídající o tom, že na nešťastnou lásku pomůže, jen láska k řemeslu. ()
je mi líto, ale film mi připadá nedotažený, řada zajímavých motivů je zobrazena hodně letmo, neškodila by větší délka a propracovanost.. ()
Související novinky
Jan Tříska (1936 - 2017)
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)
Film Lidé z maringotek je poetikou řeckého ducha, uchváceného nesmrtelnou krásou života. Martin Frič nemohl pojmout celou knižní předlohu Eduarda Basse, ale dokázal utrhnout a předat divákům jeho základní myšlenku o tom lesku a bídě kočovného života cirkusových artistů a pouťových kejklířů. Uhranutí životem vyznává řád romantického kavalírství, zpívá o lásce, která je vedle aplausu diváků povzbuzením i odměnou života. Poezie vnímá i odvrácenou tvář v nevděku, nestálosti a nevyzpytatelnosti, tvrdém drilu a odříkání, přesto i tam nachází krásu, hodnou obdivu, vitální dychtivosti i nespoutaného nadšení ze života. Hrdinou pestrobarevné cirkusové poezie a života je Vincek Bonžůr (pozoruhodný Jan Tříska, a artističtí dublové František Janeček a Harald Štipka), gymnasta na koních, vášnivý v temperatuře prožívání a bezstarostný v celku přízemní tíže bytí. Láska je oslavnou korunovací podstaty lidské existence, vše ostatní nestojí za trápení. Tím smutnějším cirkusovým hrdinou je August (vynikající Jozef Kroner, a klaunský dubl Jaroslav Čejka), klaun a Vinckův starostlivý tatíček. Bohatší životní zkušenosti se lekají žádostivých pohledů touhy jako výraz niterného rozervání profesního poslání při šíření smíchu a zábavy. Hlavní ženskou postavou je Nina Gruzia (velmi zajímavá Emília Vášáryová, a její krasojezdecký dubl A. Vinický), cirkusová krasojezdkyně a Vinckova životní láska. Temperament si díky výchovným preferencím rodičů uvykl na marnivost a hýčkání. Cit versus existenční pohodlí, největší svár lidského nitra v jeho pocitu naplnění. Důležitou postavou je principál (dobrý Čestmír Řanda st.) cirkusu National, domovské scény Vincka a jeho tatíka. Tou nejdůležitější starostí je bezproblémový chod cirkusu, přesto se zajímá i o jednotlivce. Výraznou postavou je Leopold Čongr (velmi zajímavý Josef Hlinomaz), řeckořímský zápasník s potulným pouťovým programem. Sice panuje jisté povědomí o profesní sounáležitosti, přesto je rozhodující vlastní prosperita. A to i za cenu záludných způsobů. Výraznější postavou filmu je Ferdinand Vaňátko (příjemný Jaroslav Rozsíval), statný kotlář a chvilkový zápasník se strachem z rozkazovačné snoubenky. A k výraznějším patří také Marie (velmi dobrá Slávka Budínová), provazochodkyně s kočovným rodinným podnikem. Niterná osamělost je nejzhoubnější lidskou úzkostí, proto se občas spokojí s úlohou náhradníka. Z dalších rolí: laskavý cvičitel psů a šimpanzů Reimann (Ilja Prachař), vzteklý hlídající pes dcerky Niny a drezér koní Lotyš (Martin Růžek), jeho manželka a další hlídač počestnosti dcery Gruzínka (Dana Medřická), hašteřivé akrobatické duo stárnoucích manželů Venclových (Josef Větrovec a Jiřina Štěpničková), kulhavý artista, hledající nové obzory, Beznohý (Vlastimil Brodský), Ferdinandova panovačně přísná snoubenka Karolin (Nina Popelíková), starší Čongrův syn, vyvolavač a rozhodčí zápasení (Václav Sloup), mladší Čongrův syn a zápasník váhy velterové (Jiří Sedlmajer), Reimannova uprchlá manželka (Jarmila Smejkalová), či Ninin vyhlédnutý ženich a ruský kníže (Stanislav Langer). Lidé z maringotek jsou poetikou artistické prestiže, řecký duch našel krásu života a vznáší se nad manéží s dychtivým úsměvem a vítězoslavným pocitem odvahy. Krásné kouzlo života, zpěv idealistického romantismu, láska a poslání. Povznášející poetický prožitek. () (méně) (více)