Tři barvy: Bílá

Bílá je symbolem čistoty. Bílá je barva lásky. Lásky "nevášnivé" a o to možná rovnější. Červená mě teprve čeká a jsem velmi zvědavá, zda celá trikolora bude propojená vzájemně tak, jako byla propojená Modrá a Bílá. Tím nemyslím jen podobné symboly jako ptáci,kontejner na lahve.....Viděli jste v Bílé, při rozvodovém řízení Karla, v pozadí jak Julie pootevřela dveře a chtěla vejít do místnosti? A v Modré ,když Julie hledala milenku svého muže u soudu, pootevřela jedny dveře a chtěla vejít do místnosti, kde právě probíhalo rozvodové řízení Karla? Kieslowski je fakt geniální..... (22.05.2008)

Nejvydařenější část Tří barev. Příběh o lásce a jejím zmaru vyprávěl mistr psychologických dramat Kieslowski s podmanivým zanícením. Ušlápnutý, milující a ponižovaný Karol se mění na zbohatlíka neomezených možností. Jediné, co jej omezuje, jsou jeho city. A láska k bývalé ženě se přetavila v něco dílem krvežíznivého, dílem poťouchlého. Zbigniew Zamachowski je v roli Karola Karola perfektní, ale Janusz Gajos coby tajemný Mikolaj je snad o třídu lepší. Jeho zvláštně uhrančivý pohled hned tak nezapomenu. (14.05.2011)

"Biela" je opät skvelá a už mi je jasné, že Kieslowski nemôže sklamať.Vynikajúci herci,scenár(aj ked tá cesta lietadlom by asi taká hladká nebola:), réžia... Všetky superlatívy sú zbytocné, treba skrátka vidieť a to nielen "bielu" ale celú "trikolóru". Všetky tri diely sú rafinovane a niekedy velmi nenápadne poprepletané(nech už pozeráte trikolóru v akomkoľvek poradí, no odporúčam chronologicky) a pri tom, každý diel je mimoriadne silný aj sám o sebe. Za "bielu" dávam 4,5*/5... Za trilógiu ako celok plný počet, pretože ju považujem za kinematografický skvost a jeden z vrcholov psychologickej drámy! (28.03.2006)

Celá první polovina je opravdu parádní, navíc podporovaná kamerou a hudbou nejvyššího kalibru. Jakmile se však příběh ve druhé půlce zvrhne do absurdní roviny, najednou ztrácí na uvěřitelnosti a tudíž i na přitažlivosti. Kieslowski mě opět potěšil desítkami nejrůznějších nenápadných detailů, pro něj tak typických, ale v této tragikomické rovině mi až tak neseděl. Trilogii u mne tak jasně vévodí pochmurná Modrá. (10.10.2010)

Přepsáno v březnu 2019. Tři barvy: Bílá je svéráznou komedií v rytmu tragédie od polského filmového básníka Krzysztofa Kieślowskiho. Bílá je barvou sněhu, chladu vnějšího i vnitřního, odcizení a naděje. Pojem Rovnost je rozzuřenou snahou ponížené lidské důstojnosti o nastolení spravedlnosti a hřejivého pocitu při dosahování satisfakce. V širším kontextu se tvůrci rozhlíží po stavu společnosti a za dychtivou potřebou postsocialistického Východu vyrovnat se hodnotě a podstatě bohatství Západu. Síla peněz je opojná, morální hodnoty omezují pohyb volného rozletu. Bílá je také jedinečnou romantickou baladou lásky, nenávisti, zrady a pomsty. Všechny protichůdné pocity se vzájemně mísí, žádný impuls se nedokáže oprostit od ostatních, slabost se nepromíjí a láska, byť ve zdeformované poloze, v hloubce touhy a smyslnosti přetrvává všechny stupně příkoří i úkladné hanby. Hlavní postavou odvetné reakce intimního zhanobení je Karol Karol (zajímavý Zbigniew Zamachowski), úspěšný kadeřník s momentální dysfunkcí tělesné možnosti uspokojení. Lidská důstojnost je rozervávaná na nicotné zbytečky bezradnosti. Niterné volání po spravedlnosti dostává odvahu a hlas stále sílí. Satirická jednoznačnost si vychutnává hrdinův návrat do vlasti. Lidské ponížení se rázně a vytrvale chystá na svůj velkolepý okamžik úplného vítězství. Bohatství stojí na prvním místě, nejdůležitější potřebou je ovšem stále a jen touha lásky. Hlavní ženskou postavou je Dominique Vidal (sebevědomá Julie Delpy), nevyzpytatelná bývalá Karolova manželka. Potřeba tělesnosti krutě trestá mužskou neschopnost. Láska překračuje hranici nenávisti, přesto z ní nikdy natrvalo neuteče. Sobecká láska uctívá znamení destrukce. Důležitou postavou je Mikołaj (pozoruhodný Janusz Gajos), mysteriózní osoba a nejupřímnější Karolův kamarád. Strážný anděl má pochybnosti o smyslu života, závan smrti je vykoupením, obrozením i zoufalým strachem niterné osamělosti. K výraznějším postavám patří Jurek (příjemný Jerzy Stuhr), Karolův starší bratr a provozovatel kadeřnického salonu. Je tichou silou, která podporuje a nemá žádné postranní úmysly. A také Karolův polský zaměstnavatel (Cezary Pazura), prototyp úspěšného muže nové etapy života po polském komunistickém martyriu. Ostré lokty jsou předností, rostoucí profit je jediným uspokojujícím cílem. Z dalších rolí: pravá a nebojácná ruka polského kšeftaře (Grzegorz Warchoł), Karolův svědomitý řidič Bronek (Jerzy Trela), výhodné pozemky prodávající starý venkovan (Jerzy Nowak), Karolův spolehlivý notář (Aleksander Bardini), či pověst o náhlém úmrtí vyšetřující policejní inspektor (Cezary Harasimowicz). Bílá je drsně neortodoxní komedií se satirickými zvuky o stavu a hodnotách společnosti v období euforického uvolnění politických poměrů. Bílá je očekávání a křížová výprava za osobní spravedlností. Bílá je naděje a láska, uvězněná v nedorozumění potřeb doby i jednotlivců. Bílá je svérázná romantická balada a nihilistické popichování. (14.08.2009)