Jméno

V zabydlené, typicky francouzské klícce se schyluje k společenské večeři, které předchází intro, jež si nezadá s otravností cedulky rubové strany trička na holých zádech. Poměrně snesitelněji se začne jevit předkrmová konverzace, kterou si však nelze příliš užít pro kostrbaté podání přátelských a rodinných vazeb, díky kterému hrozí únik dalších informací a až s hlavním chodem a duchem Hitlera, který je natolik živý, aby zde stále působil a byl příčinou malých válek, přichází divácky nejzajímavější hlavní bitva, kde se dosud nevyřčená smýšlení o druhých proderou na povrch a stanou se vařící polévkou, chrstnutou do tváře spolustolovníků. Avšak ani drsnou upřímností, ani konejšivým koncem nebylo zabráněno pocitu prázdně znějících deklamací, budících představu vztahů jen naoko, a proto se i přes občasnou zábavnost nepovedlo konverzační ťafky dobře prodat. P.S. Proč je slovo bordel považováno za neslušné, když je ve Francii zcela legální? :-) (03.06.2013)

,,FAJN, BYL TO HODNĚ BLBÝ FÓR. JSEM DEBIL. OMLOUVÁM SE. PROMIŇ, ANNO. NEZLOB SE, PIERRE. PROSÍM VÁS VŠECHNY ZA PROMINUTÍ! ASI JSEM POKAZIL VEČÍREK...…“ /// Fajn konverzačka (jako že se tam hodně mluví), která je zábavná hlavně tehdy, když se mele ,,vo ničem“. Jakmile debata uvízne na nějakým tématu, úroveň slova je kolísavá, páč problémy jsou nafukovány uměle – dle ega přednášejícího. Hodně lidí si během filmu vzpomene, jak zaléhali u cizích dveří, nebo doma s hrnkem u ucha a u zdi. Tady můžou ocenit, že příběh (?) má vrcholů několik, záleží jen na tom, komu se to zrovna vymkne z ruky. Vlastně z huby. Nebylo to špatný, ale stejně radši vzpomínám, jak to rozjeli TIHLE rodičové… (DOBROU NOC A POLIBTE MI VŠICHNI PRDEL!) (P.S: citace z filmu, páč tohle bych si tady nikdy nikomu nedovolil ani naznačit…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dokáže mě rozhodit, když přítel chce dát dítěti jméno Adolf. 2.) Miluju rodinný sešlosti. 3.) Thx za titule ,,bloodspill“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (30.11.2013)

Komedie? No, řekněme, že s pořádně hořkou příchutí. Když se jednoho nedělního večera sejde skupinka přátel a strhne se malicherná hádka kvůli jednomu jménu, je to teprve začátek. Postupně se začínají nabalovat staré rány, skrytá tajemství a na povrch vyplouvají některé nepěkné charakterové vlastnosti zúčastněných, něco jako když na dobře udržované zahradě otočíte kámen a pod ním najdete něco ne moc líbivého na pohled. Nevím, jestli je to tím vysokým očekáváním co jsem měla, ale Le prénom je pro mně tak trochu zklamáním. Jistě, je to celkem kvalitní konverzačka, jenže kromě výborných herců nepřináší nic nového a chybí jí ona pověstná jiskra, která by mě uvedla do vytržení. Jen jsem si u ní uvědomila, jak moc je pro lidi jméno spjaté s osobností člověka. Alespoň mě se už párkrát stalo, že jsem si kvůli sympatiím k nějaké reálné osobě či literární postavě, bud' oblíbila nebo naopak znelíbila její jméno. Vím, je to iracionální a k samotnému jménu nespravedlivé, ale jeden si holt nemůže pomoci. (25.05.2013)

|| Scenár: Matthieu Delaporte / Predloha: Matthieu Delaporte, Alexandre de La Patellière | Hudba: Jérôme Rebotier | Distribúcia: Alternative Films, Pathé | Štúdio: Chapter 2, Pathé || Herecký kvintet harmonicky ladiaci takým spôsobom, že nepotrebuje žiadnu výpravu. Pasáž s Adolfom vedie. Napriek zábavnosti kusu pre mňa len jednorázovka. 78% | Blu-Ray, THX, FR DTS | (24.11.2013)

Nejde len o dlhoročných priateľoch, ktorí sa nevedia dohodnúť na mene dieťaťa... Intelektuálna nabubrelosť, ľudská malosť s vražednou úprimnosťou je dokonale namiešaná a pre diváka priam bolestná. Herecká bezprostrednosť je obdivuhodná a zdobí tento komorný príbeh odohrávajúci sa v podstate v jednej miestnosti. Niektoré zvraty sú síce šialené, ale vďaka za iróniu a skrytý humor, takže je tvorcom odpustené. Le Prénom nie je pre každého diváka, ale kto má rád vzťahové konverzačky, bude nadmieru spokojný. (02.06.2013)