Jméno

Hned mi bylo jasné, jaké jméno to bude 😎😉 Jinak zajímavý film. Akorát mi tam celkem vadilo spousta nepotřebných informací o všech představitelích ze začátku. Člověk je pak zahlcený. Dost dobrý film a nejde zde pouze o jméno. Připomíná mi italský film Naprostí cizinci.Film není čistou komedií, ale řeší se tam dost důležité věci. (01.11.2020)

"Adolphe byl Adolphem ještě před Adolfem." Adolf Larchet by jistě bylo celkem solidní jméno, které by budoucímu potomkovi přineslo nejednu zábavnou chvilku, ale tady jeden vtípek odstartoval nekonečnou hádku, která mě příliš nebavila. Nicméně jsem se dozvěděl, kdo je egoista, kdo je skrblík, je-li Švýcarsko teplé, kdo zabil psa, kdo dal dětem debilní jména, kdo se nestará o děti, kdo spí s čí mámou a ... spoustu dalších údajů, bez kterých bych patrně dokázal žít. Já jsem prostě chtěl vidět avizovanou komedii a místo toho jsem se zasmál jen jednou a to větě: "Kdo rozházel můj bordel?". Jinak se jen házela špína mezi přáteli a to já si prostě užít neumím. (23.05.2016)

Mno. Takze hoci francuzsku kinematografiu mam hodne rad /od komisara Maigreta s Gabinom, cez Heroin, Sicilsky klan, Cetnika ze Saint Tropez cez Jean od Floretty s Auteuilom az ... po Purpurove Reky/, ale tento film siel absolutne mimo mna. Nuda, nuda a este raz nuda - toto plati o tomto filme. Nic nesuvisi s nicim, prazdne tlachanie o tom, ake meno dat dietatu ma xmrti nudilo, dejova linia- to je tuna ciste vakuum a scifi a reziu to zrejme nemalo. Tu rezisersku lamu menom Mathieu Delaporte nepocitam. Zaroven tymto komentarom navrhujem namiesto waterboardingu mucit vaznov na Guantaname tymto filmom. A vyhrazat sa vaznom neustalou 24 hodinovou projekciou tejto "nadhery". Stavim sa, ze prvy Arabas, ktoremu sa budu vyhrazat opakovanymi projekciami tejto "nadhery" vyzvani od strachu hned vsetkych zosnovatelov utoku na Dvojicky aj s adresami, a poinformuje o vsetkych aj najmensich podrobnostiach iranskeho nukleraneho programu /ktora sekretarka ma trojky a ktora stvorky, kedy sa fasuju hajzelkefy a ci sa hajzle cistia v smere pohybu hodinovych ruciciek ci proti smeru pohybu hodinovych ruciciek a kolkokrat bola na aute stlacena spojka cestou do prace a kolkokrat cestou z prace/. Prazdna konzervacka o hovne, kde sa neriesi nic, len prazdne tlachanie o medziludskych vztahoch a zmykanie vsetkych moznych emocii. To nemam rad uz od Docela Obycejneho Pribehu. 0 % (21.09.2014)

Viděla jsem poměrně nedávno německou verzi (A CO TŘEBA ADOLF? z r. 2018), která se mi moc líbila a tak mne dost překvapilo, že se jedná o francouzský originál. Nicméně i tuhle verzi jsem si užila a hlavně Patrika Bruela, jehož písničky jsem v raných 90. létech odchytávala na prvním písničkovém kanálu, co v TV zdarma šel - MCM (09.11.2020)

Nemôžem povedať, že som z Mena úplne nadšený. Riešilo sa totiž asi polovicu filmu, no tie výtky, odhalenia a zvraty, ktoré prišli potom, boli celkom obyčajné, ako zo života. Teda sa očakáva, že budú pôsobiť vierohodne, čo sa aj stalo. Viac mi však vadí, čo sa tam nestalo. Kauza ohľadom mena dieťaťa skoro rozoštvala blízkych ľudí, ale faktom, že jeho budúca matka začala fajčiť v tehotenstve, sa nezapodievali takmer vôbec. Toľko blbcov na večeru, a pri tom tak inteligentných ľudí, môžeme snáď vidieť iba vo filme. Treba jednoducho myslieť na to, že scenár je úzko spätý s chovaním postáv, nielen s ich verbálnymi schopnosťami. _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (02.04.2015)