Yuma

Už dlouho mě žádný film tak nenadchnul jako Yuma. Jakmile skončil, hned bych si dala nášup. Mimo to, že byl vtipný, k zamyšlení o lásce, životních hodnotách, přátelství a snad všem, co si člověk může představit, se mi vybavily i nápisy v německých obchodech. Nápisy v češtině, že obchod je střežen kamerami, krádež je zločin a trestá se tak, všechny ty, při kterých jsem se styděla a říkala si, že nemáme za hranicemi moc hezkou vizitku. Po shlédutí tohoto neuvěřitelného filmu a vyslechutí ještě méně uvěřitelných, ale prý zaručeně pravdivých historek z úst režiséra, se budu stydět o něco méně. (01.07.2012)

Německo, země zaslíbená. Celkem uvěřitelný film o tom, jak se skupině čtyř mladých lidí podařilo udělat si příjemné zpestření a nakonec i hodně nebezpečný byznys z toho, že se ze svého polského pohraničí vydávají do sousedního Německa, kde si nakradou nějaké ty věci, aby si zpříjemnili život. Asi je jasné, že je to celkem nebezpečné a že to nedopadne nejlépe. S jídlem totiž roste chuť. Velmi dobře zahrané postavy, které jsou více než snesitelné, realistické, ale nikoli přehnané, čemuž pomáhá i pozvolné tempo se skvěle vybíranou hudbou. Ač jsem tomu filmu nevěřil, opravdu mě potěšil. (24.11.2013)

Tahle bomba, s neznámými ale kvalitními herci, s perfektním vykreslením doby, s propracovaným vývojem postav, se suprově vybranou hudbou, s nečekaně velkou dávkou napětí, s důležitou porcí legrace, s našlápnutým tempem, s přidaným vlastní hodnotou, bez patosu, bez kýče, bez vnucování názoru (ale s prostorem pro zamyšlení se), bez přílišných ambicí a zahledění se do sebe, s faktem, že do sebe všechno parádně zapadá, mě dostala! (90%) (04.07.2012)

Polsko, 90. léta, pro místní mládež nuda, šeď, žádná perspektiva do budoucnosti. Stačí jedna návštěva západního Německa – nakouknutí do pohádkového světa obchoďáků, drogerií, regálů plných adidasek a nestřeženého zboží, které jen čeká, až si ho někdo schová pod bundu – a není cesty zpět. Okrádat Němce přece není žádný zločin, ale hrdinství hodné Robina Hooda. Yuma je jako divoká jízda na horské dráze, euforii střídá nebezpečí a strach o vlastní zadek – zvlášť když se Robin Hood zapomene ve vozíku připoutat. (02.07.2012)

90. léta divokého postkomunismu v zemích střední Evropy pochopitelně představují atraktivní látku, která láká k filmovému zpracování. Snímek je doplněn nadužívanou a zneužívanou větou: Natočeno podle skutečných událostí. Věřím, že většina zobrazeného se tak či onak odehrála, jenže ne násilně napasovaná do sebe na jednom místě a v téže době. Chudoba, prostituce, pronikání organizovaného zločinu z post-sovětského prostoru, šmelina a korupce jsou dávkovány v takovém množství, že je zjevné, jak tvůrci postupně ztráceli cit pro míru a uvěřitelnost. Zpočátku jsem uvažoval o 4. hvězdičce, ale jak běžel čas, sílilo rozladění a poslední čtvrthodina už film jednoznačně potápí. Škoda, protože jinak šlo o sympatický nadějný kousek. Celkový dojem: 40 %. (13.01.2016)