The Green Inferno

V skutočnosti celkom solídna ľudožrútska zábava. Samozrejme, tie pokusy o satiru sú chabučké, herci strašní, ale inak ako rothovina v pohode. Džungľa presvedčivo vyvoláva žalúdočné problémy, domorodci vyzerajú autenticky, gore je prvotriedne. Hoci podobné filmy bývajú len o čakaní na žranicu, toto celé rýchlo odsýpa a má to tie rozkošné idiotsky vtipné momenty typu marihuana v pečúcej sa mŕtvole. (26.10.2015)

Mám rád staré kanibalské filmy a přestože nepovažuji Eliho Rotha za nějak skvělého režiséra, docela jsem se na tento film i těšil. No a vyplatilo se? Popravdě jsem z tohoto kousku dost v rozpacích, protože jsem očekával něco jiného, než se mi nakonec dostalo. Zvláště pak režisérův přístup byl dost zvláštní a narazil jsem tu na několik věcí, které se mi vůbec nelíbily. Hlavně první polovina filmu mi lezla vyloženě na nervy a dost jsem se u ní nudil. Zdlouhavé dialogy o ničem a rádoby vtipný humor – přesně tohle u hororových filmů moc nemusím. Navíc mi taky přišlo, že Eli snad ani nevěděl, co chce vlastně točit. Parodii na kanibalské filmy, nebo jejich dosti odlehčenou formu…To ví asi jen on sám, ale já moc spokojený nebyl. Teprve druhá polovina sebou přinesla i toužebně očekávané násilí, ale i to zde bylo dost „přízemní“. Žádné masakry zvířat, jen jedno povedené rozčtvrcení těla a propíchnutí větví při pádu letadla – to je sakra málo. Navíc mi většina postav byla krajně nesympatická, takže jejich postupná eliminace mi přišla víc než vhod. Jediným štěstím bylo, že se tu a tam přece jenom vyskytla docela povedená atmosféra, jinak bych Green Inferno odstřelil rovnou do odpadu. Když už nic jiného, tak Lorenza Izzo je kus pěkné ženské a ani se nedivím, že jejímu kouzlu propadl sám Eli Roth a posléze si jí vzal v reálu za manželku. 40% (23.07.2017)

Trochu sklamanie, ale stále fajn. Čo tu stálo za pozornosť? Blondýnka s tráviacimi problémami, jedno pekné rozštvrtenie a sfetovaní domorodci. Bolo to trochu viac komediálne, ako by som predtým povedal, ale v dobrom slova zmysle, takže to mi neprekážalo. Vlastne sa to ani netvárilo veľmi vážne. Keď došlo na porcovačky, bola to paráda, ale napokon som tak či tak čakal väčší nárez, čo sa týka gore. Z takéhoto novodobého kanibalského snímku už automaticky krvilačný divák ako ja očakáva vyššiu latku. To sa mi nesplnilo (škoda, že oproti starším talianskym hororom tohto typu chýbalo nejaké pekné napichnutie na kôl či toľko obľúbené "obriezky"). Nakrútené pekne, celkovo nadpriemerný snímok. Aplaus si však musím ešte pár mesiacov nechať v zálohe. (16.10.2015)

Dlouho očekávanej kanibalskej horor od Eliho Rotha. Klasicky první půlka seznamovací, která by měla minimálně zaujmout, pobavit, ani jedno se nestalo. To díky nesympatickejm hercům, který řešej absolutní blbosti. Jakmile se přesouváme do druhý části v džungli, tak teprv to největší očekávání přijde. Došlo na porcování, krev, všelijaký zvěrstva, ale v rámci mezí. Žádný nechutnosti, což je naštěstí pro mě dobře. Kanibalové jako takový, maskéři odvedli dobrou práci. Dokonce se našla i chvilka na vtipnou pasáž, která nevím jestli se zrovna hodila. Ale celkově, jak kdyby to bylo pojatý strašně odlehčeně. Myslel jsem, že když už se to plánovalo takovou dobu, bude to maso, který se buď bude líbit nebo to schytá ostrou kritiku. (10.11.2015)

No podívejte-asi takhle: Pokud se rozhodnete vstoupit do specifického a kultovního subžánru o který se nikdo dobrých dvacet let pořádně ani neotřel, je tak trochu vaší povinností jít do toho takříkajíc s koulema, překračovat hranice, být odvážný, kontroverzní, zneklidňující a šokující. Roth je sice fajn chlapík, ale přes to všechno čím by chtěl být, vlastně nikdy opravdu nepřekročil hranice a svou filmovou “indie hru“ hraje v rámci standardů a systémových mantinelů. Green inferno není vyjímkou. Šok se nekoná. Roth přichází s několika nápadama které možná překvapí, ale ve výsledku je jeho invence spíše (skoro výhradně) černohumorná –což by v zásadě nevadilo, kdyby to nebylo na úkor atmosféry. Gore se ztrácí v hloupě uhýbavém střihu. Přestože kdosi pochopil, že kontrast rudých figur na zeleném pozadí je docela efektní, dále už z kmene film čerpat neumí. Jakákoliv zvířeckost, dravost, syrovost kanibalských rituálů, odlišná mentalita a vnímání spirituálního světa- prostě to všechno co je nutné vykreslit aby to uvnitř západního kinokonzumenta zabrnkalo na hluboko zakořeněnou strunu obav a odporu, to všechno chybí...... Možná mě pobavilo vyústění, pár zajímavých nápadů, celková koukatelnost a svižnost, ale očekávání to nesplnilo ani z poloviny. Roth se prostě vysral na to natočit poctu a novou legendu a vystačil si pragmaticky jen s tím vědomím, že na první pořádně kanibalský film po tolika letech mu diváci skočí jako psi po flusu i bez výraznější snahy.. A to je ostuda :/ (18.10.2015)