Moji přátelé druhý díl
Amici miei atto II
Moji priatelia II
All My Friends Part 2
Režie:
Mario MonicelliScénář:
Leonardo BenvenutiKamera:
Sergio D'OffiziHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Ugo Tognazzi, Gastone Moschin, Adolfo Celi, Renzo Montagnani, Milena Vukotic, Alessandro Haber, Paolo Stoppa, Philippe Noiret, Domiziana Giordano (více)Obsahy(1)
Moji přátelé II. volně navazuje na první díl filmu Moji přátelé. Pětice, později čtveřice, neúnavných temperamentních recesistů, kteří nikdy neberou nic vážně a i přes bolestné události, které se v jejich životě udály (např. smrt jednoho z nich, žalostná chudoba nebo také problémy v lásce) se dokáží zasmát na svůj účet, na účet svých přátel a hlavně na účet úplně cizích lidí (např. narovnání šikmé věži v Pise nebo fotografování choulostivých partií na fotoaparáty zahraničních turistek). Berou život jako jedno velké dobrodružství a snaží si ho užít za každou cenu. Až do poslední chvíle. (Zoiberg)
(více)Recenze (50)
Bylo nás pět (a byli jsme pěkný parchanti). Volně spojené příhody party kamarádů, kteří by za fór prodali babičku, a to zcela bez nadsázky. A i jejich ostatní jednání je veskrze cynické. Píchat manželku někoho, s kým vždy následně přátelsky pohovořím, nebo dát syna do „útulku“, abych se o něj nemusel starat? Vystřelit si ze zhrouceného vdovce na hřbitově? Humor „Mých přátel“ se pohybuje od nevinných mystifikací či skoro happeningů až po zcela bezohledné žerty, přičemž když je třeba, nevyhýbá se ani přátelům. Jsou to sympatičtí kumpáni a člověk pobaveně sleduje, s čím přijdou tentokrát – a zároveň si uvědomuje, že je to mnohdy hodně přes čáru. A s věkem zjevně žádné zmoudření nepřichází. Jako by se tím snažili přehlušit nesmyslnost existence dle hesla „Dokud se chechtáš, tak na tebe nemůžou“. Jako by se tím aspoň trochu stávali škodolibými božstvy, trickstery, kteří jsou vlastně mimo dobro a zlo a pro svou zábavu převrací věci naruby… Každopádně skvělé. ()
Dvě, tři dobré scénky uprostřed toho horšího z typického italského bláznění ještě nedělají dobrý film. Ta teatrálnost mě opravdu štvala. Navíc, jak čtu, některé dobré věci se opakují... ()
"Souložit v kufru by mě nebavilo." Když o tom tak přemýšlím, tak mě by to asi taky nebavilo. Ani s Hadí ženou. Nicméně kdybych žil s "mými" přáteli, tak bych to asi zkusil. Tentokrát jsem se sice nebavil tak dobře jako poprvé, ale přesto jsem si báječně užil při narovnávání šikmé věže v Pise, při úmrtí ženy pekaře, při vytváření "upomínek" na Itálii či při sexistickém pěveckém vystoupení Moderních madrigalistů před církevními hodnostáři. A to nemluvím o kradení lejna lichváři. Jenže mezitím dobrým jsem viděl i nějakou tu tragédii a dost mě nebavil rozhazovačný hrabě Mascetti. Samozřejmě když nežvatlal, protože takovou nějakou žvatlací přednášku si musím pro nepříjemné životní situace taky připravit. ()
Už dlouho jsem se u filmu takhle nenasmál. S touhle partičkou přátel se rozhodně nebudete nudit. Film jsem viděl už před mnoha lety a vim, že se mi to líbilo hodně. Teď jsem k tomu přistupoval trochu s nedůvěrou. Těch filmů, který jsem měl rád v dětství, ale o 20 let později mě to dost zklamalo, jsem viděl už hodně. Tahle komedie rozhodně nezklamala. Ke konci teda film trochu ztrácí dech a spíš se tak rozpadá na jednotlivý scénky, ale 4 hvězdy si rozhodně zaslouží... ()
Trošku slabší odvar prvého dielu úspešných starnúcich priateľov, ktorí od rozkoše nemajú čo na prácu ... ()
Úžásné, trable s klukem jednoho z bandy, s milenkami, roztomilý křest, lichvář apod. Pana Monicelliho obdivuje hlavně proto, že dal dohromady takové skvosty evropského herectví.!! :-))) Krásný příběh přátelství, které překoná vše.!! ()
Komedie se skvělým obsazením a nezapomenutelnými gagy je ukázkou typické italské školy humoru. ()
Oproti jednotke menej vtipu, stále tá istá tematika žien a nadržanosť starcov nad hrobom a pribudli pseudo vtipy z tém, u ktorých by sa žartovať nemalo. Navyše častokrát príliš ujačené, to ženské hysterčenie sa fakt nedalo vydržať. Okrem úvodnej scénky na cintoríne už neprišlo nič, na čom by sa dalo schuti zasmiať. ()
Výborná komedie, které ohromně pomohl skvělý český dabing (Filmové studio Barrandov dabing 1985, Stanislav Fišer, Jiří Zahajský, Čestmír Řanda, Jan Schánilec, Otakar Brousek st.). Styl humoru, u kterého občas nebudete věřit že někdo dokáže takový gag vymyslet (lopata a křoví, narovnání šikmé věže, vybruslení z pokuty), ale s chutí se zasmějete. Parta dokonale škodolibých a ve své zlomyslnosti sehraných chlápků ve filmu, jehož časová osa je netradiční - nejprve se na jednoho z nich vzpomíná, poté retrospektivně přijdou scény i s ním. ()
Existuje iba asi 5 komédií pri ktorých som dostal taký záchvat smiechu, že som nevládal ani dýchať a moji rodičia už chceli volať pohotovosť. :-) Toto je jedna z nich. Videl som ju ako "šrác" v geniálnom českom dabingu pri jej televíznej premiére v polovici 80 - tych rokov. (7.2.2009) ()
Snad ještě marnější pokus o sugesci přátelství, než jaký podal předešlý „díl“. Sebezálibně demonstrovaná úporná snaha bavit (se) svědčí jen o prázdnotě a izolaci dotčených šprýmařů. Řídký humor zde slouží jen jako placebo. Jejich osamocenost je totiž těmito prostředky nevyléčitelná. ()
"Supergazola dekapletovat nalevo." Druhý díl je především složený ze vzpomínek na Perozziho, který posledně zemřel a k tomu je přidáno pár nových fórků (kupříkladu hned v úvodu profesor Sassaroli - Adolfo Celii sebere na hřbitově iluze jednomu vdovci) a samozřejmě slovní kejkle hraběte Maschettiho. Ale přeci jen mi přijde, že je lepší než jednička. Prospělo, že nevýrazného Duilia del Prete nahradil Renzo Montagnani a Monicelli už tentokrát podává Tognazziho finanční problémy s větším humorem. Ovšem jako u první části kazí celku dojem zbytečná dramatická a dojemná scéna, která jako by vypadla z filmu úplně jiného žánru. 80% ()
Tak jo, musím uznat, že druhý díl mě docela bavil. Je to sice směska různých epizodek, které na sebe nutně nenavazují, ale v některých chvílích to bylo tak skvěle promyšlené, jako například povodeň, že jsem jenom žasnul nad tím, co všechno Italy napadlo. Moje oblíbená série tohle nebude, ale druhý díl mě bavil. ()
Tahle partička mi vždycky zvedne náladu a na jejích vtipech vůbec neusedá prach. ()
moja zaujímavosť:Filmovanie prebiehalo v talianskych mestách Florencia a Pisa. (dyfur) ()
Zacina to dobrou scenkou,m ale potom sa film utapa v reziserskej rutine, nudnych dialogoch a humor je nasilu pretlacovany ...... 55 % ()
Pokračování skvělé italské komedie. Řekl bych, že tvůrci filmu na některé věci po skončení prvního dílu nepomysleli. Třeba na to, že doktor z prvního dílu měl být znám až po dospělosti Peruzziho syna, určitě také nepomysleli na to, že Noiret bude potřeba i v dalším dílu, proto je tento díl spíše vzpomínkový. To ale na kvalitě snímku vůbec neubírá. Opět kopa srandy v podání starých kamarádů. ()
Jedna z mála komedií mého dětství, která neztratila s časem kouzlo ani sílu. ()
Tento typ filmů má jednu úžasnou vlastnost. Oddělí zrno od plev. V hodnocení se pozná, kdo má smysl pro humor a kdo má smysl pro pravý opak, tedy pro otravování lidí. Moji přátelé nejsou nic pro milovníky tzv. laskavého českého humoru. Pro ty točí Troška ty svoje superdíla. Naopak, pro nás, milovníky drsného humoru, je tento film kultovní záležitostí. Já si vždy rád poslechnu Moderní madrigalisty z Florencie a při jejich zpěvu zavzpomínám na naši zbožňovanou Adelinu, manželku a milenku, jaké nebylo rovno - 100 %. ()
Jednička nebyla nic moc a dvojka je ještě horší. Pár vtipných scének, jinak nuda. ()