Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (159)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

William Friedkin, který ve své době raketově vystřelil díky oskarové "Francouzské spojce" a status mladého génia si udržel "Vymítačem ďábla" si zcela nepochopitelně pohřbil kariéru remakem francouzské klasiky "Mzda strachu". Pohřbil kvůli kasovně extrémnímu propadu filmu a zcela nepochopitelně, kvůli jeho vysoké kvalitě, která se francouzské verzi v klidu vyrovná, ačkoliv je snímek hodně rozdílný. Friedkin se nesnaží kopírovat ale vypráví příběh po svém (nechybí ani poutavý začátek, který vysvětluje to o čem se v originále pouze mluví) a dodává mu svůj agresivní "špinavý" styl, kde nechybí drsné akční scény a násilí. Jeden z nepochopitelně opomenutých filmů a zároveň jeden z nejlepších remaků co jsem viděl. ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

Film na němž vyhořela slibně rozjetá kariéra režiséra, který se do té doby počítal ke stejné lize nové hollywoodské krve jako Scorsese, Coppola, De Palma nebo Spielberg. Jak známo, Friedkin měl tehdy na kontě dva majstrštyky: Francouzskou spojku a The Exorcist. Díky nim byl považován bezmála za génia, a čekalo se s jakou peckou přijde teď. A on si vybral klasický francouzský snímek, který se rozhodl předělat ve svém typickém stylu. Celému projektu hodně věřil, a dal do něj dle vlastních slov všechno. A ono to nevyšlo. Film propadl u diváků i kritiky. Možná tehdy byli lidi na remaky citlivější než jsou teď, ale pokud bychom měli hledat ve filmové historii předělávky, které stojí za to, Friedkinova Mzda strachu by si zasloužila být v tomhle žebříčku na předních místech. Děj původního filmu je zde rozvinut o to, co v originále zůstává tajemstvím – tedy JAK se hlavní hrdinové ocitli tam, kde teď jsou, a co tomu všemu předcházelo. Snímek je natočen jako typická 70’s záležitost, a myslím, že fanoušci Francouzské spojky musí být spokojeni. U příznivců originálu je výsledný dojem už mnohem spornější... Zbytek je historie: Talentovaného režiséra neúspěch psychicky zcela zlomil. Hollywood přestal věřit ve Friedkina a Friedkin sám v sebe. Dá se říci, že už se z šoku způsobeného jednoznačným odmítnutím na všech frontách (s vyjímkou některých socialistických zemí, kam byl film následně levně prodáván) nikdy doopravdy nevzpamatoval. Proto je Sorcerer dnes tak zajímavý. Nabízí filmovému fanouškovi nejen možnost s odstupem posoudit, zda bylo dobové přijetí snímku spravedlivé, ale také se poučit, jak vrtkavou záležitostí může být štěstí, víra, talent a úspěch. ... Před pár lety běžel na ČT v rámci seriálu profilů slavných režisérů dokument o Williamu Friedkinovi. Jakmile přišla řeč na Mzdu strachu, tvůrci Vymítače ďábla se zlomil hlas, když spustil svůj lament nad zlým osudem... Sad story. True story. ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Na 100% 3 najlepší film Williama Friedkina,po Francúzska spojka,Vyháňač diabla,t.j roky 1971,73 prichádza REMAKE Le salaire de la peur z roku 1953 režiséra Henri-Georges Clouzot,ktorého originál som nevidel,ale pohľad Friedkina a Roya Scheidera ako hlavného herca,jeho postava Juan Dominguez má veľký prúser doma v Jersey,a tak sa rozhodne odtiaľ zdekovať do Strednej Ameriky,kde sa mu naskytne „lukratívny JOB”,T.J musí len previesť Nitroglycerín v nákladiaku terénom,pri ktorom sa zapotí,ale nebude sám,budú štyria,dvaja a dvaja v dvoch autách v EXTRÉMNEJ DŽUNGLI,a ja vážení som skoro ani nedýchal pri výbornom ZVUKU,ktorý čoraz viac ‚spríjemní dianie...’ Roya si automaticky spájam s JAWS,kde si zahral BRODYHO,ale čo viem tento talentovaný herec bol k dispozícii aj v ALL THAT JAZZ,v ktorom predviedol historicko-životný výkon,pozoruhodný ACTOR! Ostatných parťákov nepoznám,ale zaujal ma isto herec AMIDOU,ktorý sa vynikajúco vyznal vo výbušninách... Tento počin má neuveriteľnú atmosféru,kameru,sugestívnu réžiu a všetko mi pripadalo príliš reálne,skutočné so zvukom,bez ktorého by neexistovala žiadna šanca na takýto intenzívny po celý čas trvajúci EXPERIENCE!!!! ()

hammer_head 

všechny recenze uživatele

Musím říci, že mi ten začátek (respektive první hodina) připomínal Vymítače ďábla. Teprve při hodnocení jsem zjistil, že je to skutečně od stejného režizéra (tento objev mě potěšil=> díky němu si myslím, že jsem získal takový ten cit filmového odborníka). :D. Ale teď zpátky k filmu, jak jsem psal: první hodina byla naprostá katastrofa, zmatené, nudné, nezáživné: to všechno jsou slova, která první půlku vystihují a aspekty díky nímž jsem poznal rukopis Friedkina. Naopak druhá část filmu, Vás doslova vtáhne do děje. Jízda trucků byla luxusní a napínavá, ale ani jejich kola nestačí na to, aby film vyhrabaly z lepšího průměru. ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Vynikajúca sedemdesiatková jazda bez jediného zbytočného momentu, naopak, strohá až na dreň. Mohli si to takto, pri Friedkinovej chirurgicky presnej réžii a dokonalom obsadení, dovoliť. Deprimujúci koniec to potom, čo do finálneho dojmu, dvíha ešte o pár priečok vyššie... pretože je to vďaka tomu, akokoľvek kruté, ešte pravdivejšie. Nemám jedinú najmenšiu námietku. Kúzelná jazda! ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Při výbuchu v Jeruzalémě byl zraněn kaskadér Nick Dimitri. (Terva)
  • Režisér William Friedkin prohlásil, že nikdy neviděl žádný svůj film po jeho dokončení. Pouze snímek Mzda strachu viděl dokonce několikrát. (Terva)
  • Nilo (Francisco Rabal) přiletí do Porvenira omšelým letadlem Douglas DC-3, zatímco Corlette (Ramon Bieri) používá helikoptéru Bell 47J Ranger. (ČSFD)

Reklama

Reklama