Reklama

Reklama

Obsahy(1)

K nejúspěšnějším komediím francouzského režiséra Clauda Zidiho patří jeho film z roku 1984 Prohnilí. Byl odměněn nejen bouřlivým diváckým ohlasem, ale ocenila jej i kritika, a navíc se může pochlubit hned 3 Césary - za nejlepší film, režii a střih. Filmu dominuje jak osobnost Philippa Noireta, tak uličky a atmosféra pařížského Montmartru přeplněného všemi barvami pleti, drobnými přestupky proti zákonu i skutečnými zločiny. Ve svém rajónu si policista René vybudoval za dlouhá léta služby dokonalý systém, jak „vycházet“ se svými ovečkami i se svým platem. Jednoho dne však dostane mladého partnera, který se ohání zákonem a policejní etikou na každém kroku. René nechce ponechat nic náhodě a snaží se mladého policistu přivést na „správnou“ cestu všemi možnými prostředky. (Česká televize)

(více)

Recenze (197)

Šakal 

všechny recenze uživatele

Vtipná a zároveň chytrá policejní krimi/ komedie, že to nejde? Nenechte se mýlit! Tato povedená francouzská krimi/ komedie o korupci v policejních složkách patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co může tento žánr nabídnout. Claude Zidi za pomocí EXCELENTNÍHO Phillipa Noireta jako " zkorumpovaného policisty " Reného a více než zdatně mu sekundujícího Thierry Lhermitta jako jeho nového parťáka ( nováčka plného sil a ideálů, prozatím :o) , hodně povedeného scénáře a úžasně vylíčené atmosféry uliček pařížského Montmartru rozehrává opravdu zajímavý příběh. Během snímku jsem se pohyboval mezi 4-5* hodnocením, ale ten KRÁSNÝ závěr, to rozhodl za mě. ()

Jiří K. 

všechny recenze uživatele

Prohnilí až do morku kosti, korupce, jánabrachismus, drobná zlodějina, zneužití pravomovci veřejného činitele, a tak dále - pro morálku naší policie je to velmi nebezpečný film... Začátek geniální, konec trochu uhozenější, takže celkově za pět hvězdiček :) Perlička na závěr: Všiml si někdo, že si Claude Zidi pro scény při stravování vybral stejnou pařížskou restauraci jako ve filmu Zvíře s J.P.Belmondem? ()

Reklama

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Ta část mojí osobnosti, která je francouzským filmsexuálem osmdesátek, včera našla tu pravou. Druhá půlka mého já, milovnice žen, je prý zatraceně ráda, že film je pořád jenom film, protože ač žen na světě jako vody v jezeře, málo takových, se kterými by se člověk cítil takhle příjemně. Film s duší, která 107 minut dýchá za vás. ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Malá a milá francouzská černá krimi-komedie. S důrazem na ono "černá komedie", neb prim zde hrají především povedené dialogy mezi mladým, naivním zelenáčem z akademie a starým, světem protřelým "takypolicistou" co si v prvé řadě užívá svého společenského statusu tak, aby se přiživoval na všem co se mu naskytne... ale pořád při tom zůstvá pohodovým dobrákem. 8/10 ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Philippe Noiret používal velmi svérázné praktiky při vyšetřování, ale hodně se vyznal a náležitě toho využíval. Do tajů těchto praktik zasvěcoval i svého mladého kolegu. Pokud budete chtít někdy z někoho vymlátit přiznání, použijte, prosím, telefonní seznam, kterým ho praštíte do hlavy. Nejsou totiž po něm vidět žádné krvácející rány. Pozor na pozvání do ruské restaurace. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (3)

  • Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom hlavnom meste Paríži. (dyfur)
  • Slovo „ripou“ („prohnilý“) pochází z argotu, tzv. verlan, což je jazyk předměstské mládeže, který spočívá ve zkracování slov a přehazování slabik. Ripou je správně pourris, a toto slovo se stalo trvalou součástí francouzštiny. (Locksley)

Reklama

Reklama