Ať si jdou (1992) (E09)

Co vy Slováci jste vlastně zač? 30 let existence Slovenské republiky je vesměs neúspěšný projekt (ještě divočejší devadesátky, než v ČR). Slovensko existuje díky vnějším evropským podmínkám, ale vnitřně je to neefektivní a neatraktivní stát pro spoustu (mladých) Slováků. Fico jako Mečiar na steroidech, politická mapa 2023 katastrofa a Maďar taky nespí že...80%. (10.08.2023)

Tento díl se překvapivě povedl lépe než některé předchozí, ačkoliv od událostí naopak je nejmenší historický odstup. Kosatíkovi se zde totiž povedlo oprostit se od svých osobních animozit a získal si tak od událostí patřičný ideologicky nepokřivený odstup, což se ve výsledku pozitivně projevilo. Většina aktérů byla také výborně herecky ztvárněna, s výjimkou snad jen Tomáše Ježka a Miroslava Macka, kteří svým reálným předlohám neodpovídali ani vizuálně ani způsobem vystupování. (09.03.2023)

Vyvrcholení staré party kolem Václava Havla-Marka Daniela. Problémy  Masarykovského pojetí republiky Československa tedy novodobého žaláře národů nebo velké rodiny kde starší brácha jsou Češi mladší Slováci, nevlastního bráchu Němce jsme mohli vyhnat ti se cítili nejvíc ukřivděni a adoptovaného bratra Rusíny jsme se zbavili s radostí a je si adoptovali Ukrajinci. Poslední otázka ztvrdlého neupečeného chleba Česko- Slovenska  stačí ho rozlomit se povedla. Samostatný český stát tak jak byl vždy v středověkých hranicích se vrátil na původní místo tak jak regulovaná řeka se vrátí časem do svého přirozeného řečiště. Masarykovo pojetí státu dle vzoru USA byla utopie která se ze strategického postavení vůdčí nebezpečí Německa měla smysl ve 30 letech nikoliv po válce. To byl již přežitek. Česky stát se zbavil majetku Ježek s tričkem Harvard univerzity ( narážka na Capital and consalting Zloděje a gaunera Koženého) vše vystihuje. Ekonomové se tak hnali za ekonomickou prosperitou že zapomněli na mravní-právní atmosféru,  tzv. Blbá nálada kterou vyprodukoval teoretik a suchar Klaus, který nikdy neměl kamarády způsobilo jeho ořezdívku Tunel dědek se kterou se vypořádáváme generační obměnou. Jaroslav Plesl jako Klaus je dokonalý. (26.11.2022)

Těžká úloha pro Plesla, protože hrát Klause je těžké z toho hlediska, že každý známe jeho gesta, grimasy a hrát takovou roli může docela snadno sklouznout až k parodii, ale myslím, že Plesl to tady uhrál přesně na té hraně, že byl vědný předlože a zároveň si z ní nedělal srandu. Díl jako takový byl asi přesně takový, jaký se dal čekat. Všichni noví politici si měří svá ega a čechrají peří a ukazují, kdo je ten nejsilnější. Jednotlivé zájmy se střetávají a to i mezi národy. Ačkoliv rozdělení ČR a Slovenska je z historického hlediska bráno jako ukázkový příklad dobrého rozdělení, protože se jako jedna z mála obešlo bez krveprolití. Stejně se v devadesátkách právě kvůli vlastním zájmům a egům spousta věcí podělala, jak je ostatně vidět i v tomhle díle...Kupónová privatizace, kdo z běžných lidí o to vlastně stál... (21.03.2023)

Tento díl se mi opět velmi líbil a musím říci, že je to zcela jistě důstojná tečka velmi ambiciózního a velmi zdařilého televizního projektu. Tato epizoda se věnuje problematice devadesátých let, kdy v Československu probíhala celková společenská, ekonomická i politická transformace a rostl fenomén tehdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Václava Klause, kterého vynikajícím způsobem ztvárnil veletalentovaný Jaroslav Plesl. Přes problematiku společenské transformace se přeneseme až k jednáním s Vladimírem Mečiarem a ke schůzce obou hlavních protagonistů Klause a Mečiara ve vile Tugendhat, kde došlo k faktickému rozdělení Československa. Myslím si, že ať byly cesty historie jakkoliv strastiplné, můžeme být rádi za to, že jsme prakticky jediným státem, který se dokázal rozdělit bez válečného konfliktu, i když v rukavičkách jsme mnohdy spolu také rozhodně nejednali. (13.08.2017)