Reklama

Reklama

Pan Guillaume je nesmlouvavý muž, geniální podnikatel a tvrdohlavý manžel. Paní Bernadette je energická žena, neméně tvrdohlavá manželka a náruživá zahradnice. Jejich manželství je věčný souboj technického talentu a podnikatelských schopností a lásky k přírodě. Stačí jedna výhodná zakázka od Japonců a život paní Bernadette se obrátí naruby. První to "odnese" její zimní zahrada - co se dá dělat, přece svého muže miluje, ale když se obráběcí stroje dostanou i do její ložnice a ona má spánek vyměřený na minutu přesně, vyrazí do protiútoku. A pomsta zklamané manželky stojí rozhodně za to. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (212)

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Řada skvělých gagů (návštěva plesu, kde si Guillaume nasadí svou vlastní masku, kulečník, proměna domu v továrnu). Asi budu černá ovce, ale jako malý jsem panu Guillaumovi v jeho ničitelských snahách fandil. Ekologie, na tu já jsem nikdy nebyl. "Můj volební program se skládá ze tří bodů. Za prvé: plná zaměstnanost. Za druhé: plná zaměstnanost. Za třetí: plná zaměstnanost." (181.) ()

Georgex 

všechny recenze uživatele

Geniální francouzská komedie, ve které se blýsknou dvě velké osobnosti francouzského filmu Louis de Funes a Annie Girardot. Tato dvojce si ve filmu padne geniálně a servíruje nám nekompromisní zábavu po celou dobu tohoto filmu. Příběh nás zavede do malého městečka, kde je starostou nekompromisní podnikatel v podání mistra Funése, který uzavře výhodný obchod s japonskými partnery, nicméně jeho geniální plán na zbohatnutí má háček. Potřebuje zvýšit kapacitu své továrny a jedinou možností je přeměnění svého domu na výrobní halu. S tímto faktem se musí vypořádat i jeho manželka a z manželů se vzápětí stávají rivalové. Tento film stojí zejména na výkonech hlavních představitelů, kteří si svoje role vychutnávají do posledního sousta a výsledkem je dokonalá komedie, která neztrácí ze své vtipnosti ani po několikátém shlédnutí. Zejména musím vyzdvihnout povedený scénář, který využil potenciálu obou hvězdných herců a jejich vzájemná konfrontace je kouzelná a plná nezapomenutelných hlášek. Vždy když vidím nějakou politickou debatu, vzpomenu si na tento film a nekompromisní politický program ve třech bodech: "za prvé plná zaměstnanost, za druhé plná zaměstnanost a za třetí plná zaměstnanost". Celkově hodnotím film jako jednu z mých nejoblíbenějších komedií s mistrem Funésem. Moje hodnocení 80%. ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Takzvaný sedmdesátkový green-deal, kde si člověk, který maximálně znečišťuje životní prostředí, mastí kapsu na vynálezech, jenž mají zachránit planetu... :-) Ale k filmu - vynikající Zidiho komedie, jejíž kulečníková scéna u prefekta, patří mezi vrcholné momenty Funésových snímků. Stejně dokonalá je i romantická večeře mezi spoustou soustruhů, svářeček a vrtaček. Geniální film. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Nie som si úplne istý v tom, či bol zrovna najlepší nápad postaviť vedľa seba tak rozdielne filmové charaktery v celkovom ponímaní, to jest ako zväčša komediálneho herca Louisa de Funèsa a doposiaľ som Annie Girardotovú, väčšinou vnímal, ako vôbec najistejšiu v naprosto dramatických úlohách, viď nedávno zhliadnuté "cayatteovky" Il n'y a pas de fumée sans feu & À chacun son enfer, a tak tým pádom dochádza ku akejsi disharmónii z mojej strany, pričom samotný francúzsky titul by sa dal preložiť rovnako, ako Nesúlad v manželskom zväzku, ocitajúcim sa nad priepasťou. • Táto "zidiovka" síce disponovala niekoľkými nadštandardnými scenáristickými postupmi, teda najmä v tom zmysle, čo som asi doteraz ešte v takomto pomere nevidel(?) → skrátka, z trochu väčšieho domu, s dostatočným miestom i pre skleník so záhradou, ktorý sa čochvíľa premení na akúsi, MIMORIADNE „rušnú dielňu”, a to konkrétne so samými, hlučnými strojmi, umiestnenými trebárs až do manželskej spálne, sa vskutku skrývalo neúrekom všelijakých možností, čo by z nich mohol vlastne režisér a scenárista Claude Zidi všetko vyťažiť, a veruže sprvoti z hlavnej myšlienky išiel až na totálne maximum, kedy som sa ani nestačil poriadne čudovať, čím sršali jednotlivé scény, proste vyzeralo to absolútne špičkovo, aj keď to zároveň pôsobilo až absurdným dojmom, ale v tom spočívala „groteskná zábava”, do ktorej mi zapasoval i predstaviteľ priemyselníka Guillaumea Daubraya-Lacazea v podaní nerváka de Funèsa, ktorý súčasne vykonával i funkciu starostu. Sledovať jeho majstrovské grimasy bolo priam ukážkové, čo ešte podtrhoval i klasický, český dabing v podaní pána F. Filipovského, ktorý je hádam lepší, než povedzme sám originál? Mne sa tak aspoň zdá, že áno! • A tým sa dostávam ku koreňu danej veci, že "girardotka" mi príliš extra nezapasovala vedľa tohto komika, ktorému bol scenár napísaný priamo na telo, čoho aj patrične využíva a zneužíva, keďže si celý počin kradne výhradne vo svoj prospech. Síce nevravím, že takmer nemá ani čo hrať, no vonkoncom ale nemožno poprieť, že by nebola v jeho neustálom tieni. • Film sa mi javil byť najvtipnejším, keď sa zdržiaval iba v interiéri, ale akonáhle sa na chvíľu vydal do exteriérov, tak toto zdanie sa postupne vytrácalo: je roztržitý, no i napriek tomu je akosi veľmi prehľadným vo svojej podstate. Na prvé pozretie možno dokonca i ohúri, lebo toto sa každý deň určite nevidí, ale vidieť ho celý znovu v takejto, miestami trápnej podobe, ma už osobitne neláka. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Zpočátku neuvěřitelná legrace. Pak se ale ukáže, že pan továrník miluje víc svou továrnu než paní továrníkovou. Annie Girardot a Louis de Funès jsou ve svých rolích tak přirození, jako by byli skutečně manželé, navíc je tu hudba Vladimira Cosmy a dialogy Pascala Jardina. Jen tu zničenou zahrádku a skleník nějak nemůžu přenést přes srdce. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (6)

  • V roce 1979 získal snímek cenu Zlaté plátno na stejnojmenném německém festivalu. (dydy79)
  • Natáčení probíhalo od listopadu 1977 do ledna 1978, pařížská premiéra se konala 22. března 1978. Jenom v Paříži za první týden promítání vidělo film více než 200.000 diváků, v celofrancouzském srovnání za rok 1978 se film dostal na třetí místo a v kinech jej zhlédly více než dva milióny diváků. (argenson)
  • Ihned po začátku natáčení se ozval režisér Jean-Pierre Mocky, že námět filmu se velmi podobá scénáři, který on sám krátce předtím Funèsovi nabídl. Funès měl sice o námět zájem, film ale začal realizovat osvědčený tvůrce komediálního žánru Claude Zidi. Mocky se nevzdával a kvůli autorství námětu podal žalobu k soudu, probíhající proces pak ohrožoval celé natáčení. Mockymu se sice nepodařilo dosáhnout stažení filmu z distribuce, u pařížského odvolacího soudu nakonec ale dosáhl finančního odškodnění ve výši 350.000 franků. (argenson)

Reklama

Reklama