Fucking Åmål
Fucking Åmål
Show Me Love
Láska je láska
Režie:
Lukas MoodyssonScénář:
Lukas MoodyssonKamera:
Ulf BrantåsHrají:
Alexandra Dahlström, Rebecca Liljeberg, Erica Carlson, Ralph Carlsson, Maria Hedborg, Jill Ung, Grazyna Göransson, Thérèse AnderssonObsahy(1)
Elin a její dospívající kamarádi vyrůstají v malém městě jménem Åmål. Vše tu plyne podle zaběhnutých pravidel až do chvíle, kdy Elin udělá nečekaný krok – jde na nesprávný večírek – a její život nabere nový směr. Najednou se musí rozhodovat mezi dvěma láskami a hlavně se vypořádat s vlastním já. Láska je láska nabízí příběh o touze, radostech i bolestech lásky, komických i dojemných stránkách dospívání – a odvaze vyčnívat z davu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (220)
Tam, kde by sa „normálny“ film po prvých 20tich minútach začal rozbiehať, tento po 80tich minútach končí. Lukas Moodysson spolieha na jednoduchosť, úprimnosť a důveryhodnosť emocionálnych situácií. A tiež na obe herečky, ktoré excelujú. V sedemnástich by som sa s tak citlivo zobrazenými teenagerskými problémami stotožnil a film by ma dostal. Dnes som ho zhliadol bez väčšieho emocionálneho výkyvu. Azda len spontánnosť scény bozku v aute (chytro zosilnený soundtrack) ma naozaj potešila. ()
Křišťálový glóbus - výběr ()
Překvapivě milý a nepodbízivý snímek. Vynikající výkony obou mladých představitelek zamilovaných děvčat. Doslova a do písmene je tohle "ze života", přestože až tak často se podobné příběhy asi nestávají, ale docela klidně se mohou udát i ve vašem okolí. Z chování spolužáků obou dívek je vidět, že jejich vztah neberou, ale přesto mám dojem, jakoby v některých očích občas zableskla jiskérka touhy zkusit nepoznané... ()
║Rozpočet SEK 9miliónov║Tržby USA $169,331║Tržby Celosvetovo $12,700,000║ ()
Film o nactiletych lesbickach - no to bude asi dalsi pokus o trapny teeneger film - a hle, vyklubal se z toho uzasny, mily film, ktery musi zaujmout kazdeho, kdo ma rad pribehy ze zivota - o tom to je. ()
Scénář: Lukas Moodysson .. Now show me love. Show me love, show me life. Baby show me what it's all about. You're the one that I ever needed. Show me love and what it's all about, alright... ()
Skvely film o "zakazanej laske", ktory sa na nic nehra a ukazuje zivot pubertakov tak, aky naozaj je. Alkohol, promiskuita, nestastne lasky, sikana, rozdelenie na popularnych a nepopularnych atd. Elin je fakt na zabitie, ale ma svoje caro, holka jedna nepodarena :) Plus svedstina je naozaj podmanivy jazyk :D ()
Support lesbiens. ()
Milý komorní, možná ale trošku natahovaný snímeček, který rozhodně potěší nejedno okoralé srdíčko. Jenom mě napadlo to stejné co Funky Figa... Jo a hodně se mi líbilo, že život teenagerů je zde ukazován ve své skutečné podobě - tedy sprostá mluva, párty, chlast, sex a tak. Seveřané si holt nemusí nic nalhávat... ()
Ani náznak podbízivosti, angažovanosti a politické korektnosti. Pokud zpracovávat takovýhle téma, tak takhle. Život puberťáků jaký je, žádná emerická vyžehlená High School. ()
"Tak mám otevřít?" Neamericky obyčejný a neobyčejně podmanivý příběh milostného sbližování dvou náctiletých dívek, introvertního ošklivého káčátka Agnes a znuděné třídní krasavice Elin. Dvě navenek maximálně rozdílné dívky ale spojuje náklad obav a slepá ulička jejich vztahů - Agnes se bojí, že nikdy nebude mít kamarády a ani její láska k nic netušící Elin nevypadá, že by došla naplnění, a Elin se bojí zkejsnutí v Amalu, který je jí malý a ačkoli může mít kohokoli, toho pravého ne a ne najít. Až jedné noci se jejich světy střetnou a nenápadná Agnes otřese světem divoké Elin, když s ní nejen dokáže držet krok v její divokosti, ale také jí porozumět. Obzvlášť kouzelný je závěrečný coming out. Vděčná témata platonické lásky a střetu zástupců dvou školních "kast" (populární a nepopulární), zrnitá dokumentární kamera, výborná hudba a především perfektně vybrané dívčiny v hlavních rolích, speciálně vynikající výkon Rebecky Liljeberg jako Agnes. ()
Zajímavé téma a zdejší hodnocení mě hodně lákalo. Ale už od samotného začátku mě rozčilovala nedokonalá kamera a měl jsem silný pocit, že si režisér prostě vybral 2 holky (už jen vzhledem odlišné), nastínil jim jejich charaktery a pak jim řekl, ať si akorát představí, že jsou schopné se do sebe zamilovat a jinak mají hrát, jak je napadne (za podpory "křoví", tj. rodiných příslušníků a vrstevníků). To mi dost zavánělo nepříjemným amatérismem, takovým, který si hraje na autenticitu (což jsou 2 pojmy, které někteří filmoví tvůrci rádi a docela často zaměňují). Ale postupně mě to k mému překvapení začalo bavit. Těm holkám jsem začal jejich postavy věřit a i tu lásku v určité míře akceptovat. Jenže když už vyšly s barvou ven a já čekal vyvrcholení filmu, přišel náhle konec, a to velmi neuspokojivý. Taky se mi moc nelíbilo, že při davové scéně před záchodem přišel učitel, od kterého se dalo čekat razantní řešení a najednou tam v další scéně vůbec nebyl (jsem si takřka jistý, že by to nenechal jen tak a mohl z toho být pro obě dívky slušný průšvih, zvlášť v takové malé díře jako Amal). Tento film mi příjde, nevím sám proč, přespříliš dětský a jeho forma mě zklamala. Za relativně slušný příběh (i když useklý) a výkon obou hrdinek to budou lepší 3*. ()
Pomalu začínám zjišťovat, že mezi evropským filmem nevynikají například Francouzi či Italové, ale s přehledem severské země. Na teenagerský film jsem díky americké produkci zanevřela, ale Lukas Moodysson mě přesvědčil, že i v tomto subžánru se dá stvořit malý zázrak. Přesně obsazené, přesně zahrané, scénář vypilovaný. Možná bych měla drobnou výtku k závěru, ale přesto jsou to zasloužené 4*. ()
Super film s dobrým a vtipným koncem. ()
Občas mám u podobných filmů pocit, že škatulka "příběh ze života" pouze maskuje to, že na filmu nepracovali žádní maskéři, ani osvětlovači a že úlohu kameramana dostal prostě ten, co si z domova přinesl vlastní kameru. Navíc tam, kde jsem čekala začátek a odvíjení hlavní zápletky, byl vlastně konec celého filmu a závěrečné titulky. I tak ale celkem příjemný film. ()
Americká kinematografie se leckdy snaží o naprostou upřímnost, ale nakonec z toho vychází dosti falešně. Narozdíl od ní ta evropská se netváří nijak, přesto vypadá naprosto skutečně. A to je právě příklad tohohle skvělého filmu. Téma dospívání, teenagerovského věku se dá spláchnout pubertální komedií, dá se vložit do komorního dramatu, ale snad prvně jsem ho viděl z tak otevřeného, dalo by se říct až skoro dokumentárního pohledu. Švédský styl, ta severská chladnost je příběhu vlastní. Nic není zabalováno do třpytivého pozlátka tak, aby divák bral vše s rezervou. Život taky nikdo do ničeho nebalí, takže tady máte upřímný pohled do duší dospívajících dětí, pohled na cestu po které kráčí a občas si na rozcestích nevědí rady. Herecké výkony jsou naprosto reálné, jak u hlavních hrdinů, tak i u rodičů, učitelů i u toho malého chlapce, jenž mamince jedné z hlavních hrdinek položí takovou zvláštní otázku. Další devizou je skvělá hudba, taková co k filmu naprosto pasuje. Myslím, že symfonická skladba by v nastínění světa mladých asi zabrala stejně, jako krasobruslařka v brance hokejového týmu. Punkové a rockové melodie pro tuhle generaci sedí mnohem víc. A hlavně, pocity, skutečná hra pocitů, nevyumělkované lidské stavy, které má divák tu možnost na obrazovce sledovat. Těch 5ti hvězdiček nelituju. I když film má pár slabších míst, absolutně je válcují ta ostatní. ()
Suverénní rebelka Elin, outsiderská introvertka Agnes. Společně v tomhle ospalém městečku, do kterého se jedna přistěhovala a druhá se v něm permanentně nudí, našly svou první zakázanou lásku. Začalo to pusou z hecu, skončilo přešlapováním na toaletě, před kterou se shlukuje půlka školy, která se raduje, že se v tomhle Fucking Åmålu zase konečně něco děje. Dospívání je otravná fuška i podle pánů ze Švédska, kteří toho času poměrně nesměle upozorňovali na problémy homosexuálů a jejich opovržení ze strany společnosti. Divák nebude zase tolik donucený se nad tématem zamyslet, určitě si ovšem užije poměrně sympatickou atmosféru, otázky křehkého dospívání bez přikrášlování a hlavně herecké výkony v čele od Alexandry Dahlstöm a Rebecky Liljeberg. Upřímné, severské, jiné.. ()
Sám o sebe (napr. vyrobený v USA?:-) by bol pre mňa tento film tak za 3*, ale jednu hviezdičku pridávam Lukasovi Moodyssonovi za nádherne vnímavé a zároveň vierohodné vykreslenie chápania sveta očami adolescentov. Akokoľvek podobne alebo odlišne od hlavných hrdinov Fucking Amal vyzerala naša puberta, akokoľvek môžeme v niektorých situáciách ich správanie neschvaľovať, uvedomujeme si, že každý sme si to prežili... a tým istým prejdú ďalšie generácie detí. Výborná sonda do života násťročných, keď ich ovplyvňujú hormóny, kamaráti a revolta proti celému svetu. ()
Jedna z vyjjímek, kdy český název nesouvisející s původním je skvěle vybrán. I když nevím, co bylo dřív, jestli písnička Lucie Bílé, nebo název filmu. Velmi zajímavé nahlédnutí do zmatků v životě -náctiletelých ve Švédsku, které jsou patrně dost universální. Trošku z mého pohledu je nevěrohodné, že by holky, které samy ještě nemají ve svém vztahu jasno a prakticky spolu ještě ani nezačaly "chodit" a ještě v tomto věku byly donuceny k veřejnému "coming out-u". ()
Související novinky
19. ročník Mezipater se blíží
19. ročník Mezipater přinese jako každý rok výběr těch nejlepších hraných filmů, dokumentů i kraťasů z queer kinematografie. Festival začíná v Praze od 8. do 15. listopadu. Po jeho skončení se… (více)
V lednu k filmům i přednáška a výstava
A opět je tady nabídka Skandinávského domu, který pro vás pravidelně pořádá projekce zajímavých severských filmů. Během ledna vás čeká čtvero poklidných večerů v komorních prostorách kina Atlas … (více)
Film mě dostal, vzpomněla jsem si na všechny ty zmatky a stavy totální beznaděje nebo absolutního štěstí během dospívání. Líbily se mi scény kdy Elin čeká na telefon a když zazvoní a zjistí, že jí volá sestra, nemůže potlačit zklamání, nebo po snové scéně sestra vyzvídá, o kom se jí to zdálo a ona asi trochu po pravdě říká, že to byla noční můra, i když už tuší, že cit, který cítí je silnější než to co by chtěla. Vůbec ta sestra Jessica má zvláštní roli takového katalyzátoru samotné Elin, vyzvídá a Elin jí to nemůže ještě říct, ještě sama neví jak to zvládne a když sestře sdělí, že na ní bude nadosmrti naštvaná, tak se poperou v domnění, že jí Elin přebere jejího kluka....taky pak když se holky zamknou na záchodě tak Jessica jde za Johannem a snaží se mu ulehčit jeho zklamání ačkoliv je sama zvědavá s kým se Elin zavřela na wc. Prostě tak to v životě chodí, že když někoho uděláte šťastným (třeba sebe :-) ) tak druhému musíte ublížit. Role Agnes byla dokonalá, v jeden den mít krásné narozeninové ráno, těžký den ve škole, po škole hodně nevydařený povinný večírek s kamarádkou se kterou na sebe zbyly a vlastně se nenávidí, pak podivná návštěva Elin se sestrou, které přišly bůhvíproč a Agnes jen potrápí sázkou, že jí Elin políbí, což je tvrdá životní lekce, hodně tvrdá. Ještě ten zlomyslný telefonát od ostatních, kdy jí dávají naprosto sežrat, že mezi ně nikdy patřit nebude... Pak takový ten dětský ( naštěstí) pokus o podřezání zápěstí, který přeruší Elin, která se za ní domů vrátí už sama, cítí, že jí Agnes není lhostejná a je jí za blbej fór s návštěvou a pusou stydno, protože je přeci jen trochu zralejší než její vrstevníci. Agnes je v šoku, že se Elin vrátila, že jí má doma a normálně se spolu baví.Tenhle zvrat se mi ve filmu fakt líbil. To bylo jako když se z mínus deseti oteplí na dvacet nad nulou :-) Přeci jen Agnes podvědomě pořád asi čeká nějaký podraz, ale když ze srandy stopujou do Stokholmu aby Agnes našla pro sebe nějakou holku dojde v setmělém autě ke spontánnímu vášnivému polibku, zdálo by se, že trápení Agnes je u konce. Ale není, teď se pro změnu trápí Elin, než si uvědomí, že se cítí k Agnes přitahována silněji než by chtěla. Holky si slíbí, že si zavolají, ale nedaří se. Elin ještě zkouší s docela milým klukem Johanem něco víc, ale vůbec jí to nebaví, nebaví jí ani řeči ostatních kamarádů. Přesto všechno Elin při náhodných setkáních ve škole uhýbá pohledem. K tomu drby a zlomyslnosti od spolužáků a už asi hodně ztrápená a učekaná Agnes prostě vlepí za to všechno Elin facku. Elin facka trochu probere a protože trpělivost někdy opravdu růže přináší, nakonec když už to Agnes asi moc nečeká jí Elin zatahne na záchod a snaží se vysvětlovat, omlouvat, prostě není to taková potvora jak by se mohlo zdát. Na záchodě jsou uvězněny a nikdo neví koho tam Elin má, a protože je Elin místní kočka, všechny to zajímá, takže jsou holky v pasti. Jednou z toho záchodu vyjít musí a protože Elin je prostě temperamentní a rebelka, vyjde s vítězným gestem : Tak tady mě máte a tohle je moje dívka. A teď nám uvolněte cestu, protože jdeme šukat . Zvědavý dav se rozestupuje a zůstává civět v němém rozostřeném záběru. Holky ruku v ruce odejdou jako vítězky nad maloměšťáctvím a vypadají mnohem svobodněji a uvolněněji než dříve. Doma pak už bez křeče Elin povídá o koktejlech a vypadá fakt spokojeně, takže holky svůj boj vyhrály. Nebo aspoň první bitvu samy se sebou a s okolím. Prostě film o tom, že i v úplný díře, totální nudě se může život otočit o 180° v každé minutě a že to není jen okolo ale hlavně v nás. A téma ne úplně akceptovatelného vztahu ( to je jedno, jestli homo nebo hetero, může to být i linie oblíbenec a outsider, společenské třídy, které se k sobě také nehodí nebo třeba rasové předsudky, věkový rozdíl...) Je vždy komplikovanější a zajímavější na vyprávění, než klasické zamilování dvou lidí, kteří nemusí překonávat žádná tabu. O to víc práce dá našroubovat uvěřitelný happyend. Což se zde docela povedlo. Díky za zážitek. () (méně) (více)