Manželé z roku II

Případy, v nichž se štastně spojí dynamičnost námětu, scénáře, režie i hereckých protagonistů, jsou vzácné. Podaří-li se to všechno promítnout do komediálního tvaru, do šťávy vtipných dialogů, překvapivých gagů, bláznivého děje i skvělých scénáristických nápadů, máme co do činění s pozoruhodným, mimořádným dílem. Fiktivní příběh Nicolase Philiberta, nedobrovolného exulanta s horkou krví, rychlou rukou a nevůlí uhýbat před brokátem, vybraným suknem a hedvábím soudobých copařů s pomyslnou modrou krví (byla doba paruk), který se vrací doprostřed revoluční smrště počínající diktatury jakobínů, je typický; na jeho místo bychom mohli plným právem dosadit např. Murata, Neye, Bernadotta nebo Foucheho; dynamika modelové křivky vichřičného života by se rozhodně nezpomalila. Spíš naopak. Jakoby mimochodem tu jsme konfrontováni s odvrácenými tvářemi obou bojujících stran; té royalistické i té republikové. Mlsných obhájců republiky, jimž "mrzký kov" už není tak cizí, ale doposud nestačili zbohatnout, i šlechticů, kteří víc než o bourbonských králích sní o obnovených vlastních majetcích. Scéna s biskupským prstenem - i první, která stojí život Philibertova girondistického spoluutečence, i druhá, v níž ji církev marně vymáhá po dočasném zaslíbeném Philibertovy choti, mluví za mnohé právě tak jako loď přeplněná americkým obilím při příjezdu a naopak po praksnutí nacpaná francouzským vínem, když se chystá k návratu přes Atlantický oceán. Je těžké říci, kdo z protagonistů je lepší, zda to více platí o Belmondově skvělé kreaci nebo spíše pro neméně divokou tehdy mladičkou Jobertovou. Svůj svébytný rozměr si zachovala hlavní kráska filmu Laura Antonelli, představitelka markýzy, sestra, jíž k bratrovi poutá nenaplněná incestní láska. Snad ještě šťavnatější je rozvodová scéna, do níž tak podstatně zasáhne vnitrorepublikánské vzbouření nejspíš v Nantes. Napoleonský epilog v žádném případě není zbržděním, ale naopak skutečným vystupňovaným finále tohoto zběsilého, více než půldruhahodinového sprintu dobou, která pro nás dodnes neztratila svůj jedinečný kolorit. Historie - i ta filmová - dokáže být zkrátka i vědeckou, i nevázaně rozvernou. Jak by ne, vždyť se vede ruku v ruce s pomyslným chorovodem opravdu velkých jmen. Včera, dnes i zítra. (20.09.2008)

Francouzská revoluce jde stranou, žena má vždy přednost, i když Vás podvede s každým jenom aby získala pár zlaťáků a mohla se honosit šlechtickým titulem, ale láska je láska a v podání Belmonda to platí o to více. Opravdu neodolatelná dobrodružná komedie s geniální zápletkou, výpravou, herci, ale rovněž chytrým příběhem a jedinečným scénářem, který je doslova nabitý vtipnými situacemi s legendárními hláškami, při kterých mladý Belmondo předvádí své kaskadérské kousky jak na běžícím pásu a celé to odsýpá takovým tempem, že se u toho rozhodně nebudete nudit. Moje hodnocení 85%. (10.12.2015)

Napoleon řekl, že každý voják má v torně skrytou maršálskou hůl. I když se Manželé z roku II zdají dějově dost přitažené za vlasy, s nadsázkou a humorem dokonale ukazují, jak potřeštěná doba to po Velké francouzské revoluci byla. Režisér Rappeneau ostatně na nápad přišel, když se mu dostala do ruky kniha o uzákonění možnosti rozvodů po revoluci. Belmondo standardní, bavila mě i aristokraticky chladná dvojka markýze a jeho sestry (Laura Antonelli, Sami Frey). Stále svěží podívaná. (08.07.2012)

Francouzská klasika. Sladká a šťavnatá. Kostýmovka s krásnou hudbou. Belmondo a nádherná Marlene, která opustila filmovou kariéru dřív, než stačila na plátně zestárnout, takže mladí filmofilové ani nevědí, že je matkou dnes stejně úspěšné Evy Greenové. K filmu mého mládí neumím být kritická, na francouzských sedmdesátkách jsem vyrostla. Slyším jen úryvek hudby, skvěle Krampolem dabovaného Belmonda, vidím zrzavé vlasy MJ a už vím. Manželé z roku II. (04.01.2024)

Vybornej akcne dobrodruznej snimek, kterej je vetsinu casu taky soucasne komedii. Sice mam od Belmonda oblibene jine filmy, ale tenhle rozhodne patri mezi to lepsi co natocil. Navic tu dostal skvelou partnerku v podani Marlen Jobert. Kdyz je ze zacatku na scene pouze Belmondo, je to super, ale jakmile jsou Belmondo s Jobert spolu, zacne ta prava jizda. I kdyz je zapletka filmu docela jednoducha, vrsi se do deje stale dalsi a dalsi postavy, az vznikl misty skoro az zmateny dej, nicmene sviznej a vtipnej. A do toho vynikajici hudba. Hezke 4*. (28.10.2006)