Režie:
Jacques DerayKamera:
Silvano IppolitiHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Alain Delon, Xavier Depraz, Roland Bertin, Adalberto Maria Merli, Raymond Bussières, André Falcon, Robert Dalban, Giampiero Albertini, Robert Klein (více)Obsahy(1)
Robert bezprostředně po druhé světové válce vytvoří se svými čtyřmi přáteli gang, který ke svým čimům využívá zmatek, který v krajině po vojně vládne. Díky dlouhým řadám odvážných velkých přepadení získá gang legendární pověst. Když však díky zradě gang chytí policie, Robertovi se před zatknutím podaří uniknout. Při přepadení klenotnictví však utrpí smrtelné zranění a umírá v bytě své staré přítelkyně Marinette, která ho dá v úplné tajnosti pochovat. I proto jeho mýtus mohl přetrvat další desetiletí... (ČSFD)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Proboha, volejte policii! (...) Ta se reorganizuje, madam... Delonovy filmy - ty které režíroval, psal a některé z těch, jenž produkoval, dokonale odpovídají mé představě tzv. "prstících" bijáků 70. a 80. let. Filmů, na které se z jistých důvodů chodilo, ale které vlastně nikoho nezajímaly. Dokonale prázdný je i Le Gang. Derayův oddechový čas, v němž se vše točí okolo Delonova osobního kouzla, zde ohnutého z polohy přirozeného chladného šarmu do tvaru suverénního živelného bonviánství, korunovaného šaškovsky kudrnatou parukou. Exhibice probíhá přesně ve dvou kulisách: V urbánní akci, z nichž jen nádražní honička stojí za pozornost, a na venkově, kde gangster ukazuje svou přívětivou tvář a neméně přívětivou zadnici v trenýrkách při hrátkách s vlčákem a zbytečně oblečenou Nicole Calfan, koupačkách v řece a při pétanque. S hudbou Carla Rustichelliho mají ty veselé časy samopalů v bankovních pobočkách a státovek ve formátu A4 skoro galérkovskou příchuť hříšných lidí nebo takového Fešáka Huberta; pulp fiction předtím, než díky postmoderně začala být cool. Námět by snad v ideálním případě skýtal kromě akčních scén příležitost ohledat dynamiku zločineckých band, ale Deray to drží v poloze drsných hochů, kteří si kryjí za všech okolností záda. Podmanivé a zároveň nudné jako slunečné odpoledne v Provence. ()
I mistr Deray se někdy utne a v tomto případě se seknul pořádně. Přestože zápletka - z pera autora Povídky o policajtovi, Rogera Borniche - vypadá slibně, její podání mě vrcholně nezaujalo. Přestože herecké obsazení je luxusní – Alain Delon, Adalberto „Minos“ Merli, Maurice Barrier (Cikán) nebo Nicole Calfan (Borsalino), postavy nevzbuzují zájem ani sympatie. Přestože o akci není nouze, o napětí bohužel ano, rodinné výjevy postrádají jiskru a ústřední charakter Robert se chová a vypadá jako psychopat. Nakonec mi začala jít na nervy i hudba. Tohle se nepovedlo. ()
Film Gang je dalsim z rady klasických gangsterek, kterých Jacques Deray natočil několik, nicméně film Gang patří spíše k těm průměrnějším. Alain Delon (Robert) hraje šéfa gangu "S předním náhonem", kteří vykrádají banky a finanční instituce. Po další úspěšné loupeži se Robert rozhodne koupit své přítelkyni v klenotnictví náramek, cena se mu však zdá příliš vysoká, a tak se rozhodne, že ho také ukradne. Žena klenotníka je však proti... ()
Ucourané, ospalé. Dobrá je akce s přepadením hospody a retrostylizace, strašná je Delonova paruka (koho a proč to proboha napadlo), dost špatný je dabing Novy (2003). Akorát v té hospodě mají pravdu, Nicole Calfan je fakt kost, škoda že kromě stále sklouzávajícího ramínka "víc" neukázala. Obsah lže, Marinette o pohřbu předem vůbec nevěděla! ()
"Tenkrát ve Francii" existoval gang skládající se z pětice mužů, mezi kterými byl i Robert - Alain Delon, kudrnáč a frajer, který od svých 13 let vyrůstal u jedné barové zpěvačky a krále podsvětí. Tento gang dělá především do propracovaných vloupaček, jsou to dá se říci profesionálové, avšak téměř vždy na místě, kde figuruje žena, nefunguje všechno tak jak má, John Lennon by mohl vypravovat :-) Nesouhlasil bych s některými kolegy, že film nemá spád, řekl bych že byl udělán perfektně. Obvzláště bych ocenil Robertův útěk z nádraží, či skvělou fintu proti policii. 90% ()
Reklama