Režie:
Václav GajerKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Marie Drahokoupilová, Jan Kačer, Pavel Landovský, Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Jiřina Jirásková, Jorga Kotrbová, Milena Zahrynowská, Ludmila Vostrčilová (více)Obsahy(1)
Režisér Gajer po dlhej niekoľkoročnej prestávke od svojho posledného filmu sa rozhodol neriskovať a siahol po Škvoreckého predlohe, pre ktorú angažoval osvedčených hercov. No adaptáciou predloha oveľa viac stratila, než získala. V centre príbehu stojí slečna Lenka Stříbrná. Príťažlivá, no trochu zvláštna mladá žena. Telocvikár Vašek je nesmelý a v styku so ženami veľmi neobratný. Požiada preto svojho priateľa, redaktora Karla o pomoc. Skúsený zvodca sa ochotne chopí príležitosti a snaží sa Lenku získať pre seba, no všetky jeho snahy stroskotávajú na jej neústupnosti. Postupne táto komediálne ladená ľúbostná etuda ústi k dráme. Tá vrcholí na redakčnom večierku na Slapskej priehrade, kde sa neočakávane stretávajú všetky postavy príbehu a redaktor Leden konečne pochopí o čo išlo vo flirte slečne Stříbrnej. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Přestože mé bodové hodnocení vyznívá veskrze kladně, převládá ve mně pocit zklamání. Kdo totiž četl knihu, rozpozná četné rozdíly oproti předloze (nepočítám samozřejmě nutné zjednodušení při převodu na plátno). O některých z nich se nyní krátce zmíním v tomto mém krapet delším komentáři. ~ Filmová adaptace Škvoreckého románu Lvíče bohužel nevystihuje podstatu původního příběhu a své nedostatky se snaží nahradit vizuální zajímavostí. K plusům filmu patří také věrné zachování dialogů (byť samozřejmě značně redukovaných, které jsou mimochodem v případě Škvoreckého signifikantní svojí autentičností a civilností) nebo také neopomenutí různých detailů z knihy, popis osob a situací. ~ Zmíněným redukcím podlehly z pochopitelných důvodů především scény odehrávající se v redakci nakladatelství, která v románu představuje synekdochu celospolečenské situace na přelomu 50. a 60. let. Film se věnuje primárně melodramatické linii, která plynule přechází do detektivní polohy. Tuto skutečnost podtrhuje odlišný název filmu oproti předloze. ~ Osobně mně nejvíce vadí absence vnitřních monologů Karla Ledna. Filmový Leden (Jan Kačer) pronáší často jen prázdně znějící fráze, z nichž necítíme vnitřní motivaci. V románě je Leden zároveň vypravěčem a ze své funkce často popisuje svá citová hnutí a úvahy, kalkulování a taktizování. O tyto podstatné pasáže a vykreslení protagonistova charakteru je filmový divák ochuzen. Filmové ztvárnění tajemné Lenky Stříbrné (Marie Drahokoupilová) je naopak z mého pohledu v pořádku, Leden coby vypravěč ani v knize nepostihne její myšlenky nebo motivace jejího chování (jelikož její postava je vnímána pouze zvenčí). ~ Dalším problematickým bodem je ignorace a absolutní nevyužití kontrastu coby stylotvorného i významotvorného prostředku (jako je tomu v knize). První kapitola se odehrává na plovárně v horkém letním dni s množstvím polonahých těl a erotickým dusnem ve vzduchu a závěr románu je naopak umístěn do tmavého malého bytu Stříbrné. Film je však zahalen do temnoty a pochmurné atmosféry po celou stopáž. Režiséra Gajera v tomto případě nemůže omlouvat zdlouhavý výběr herců ani rozvleklé přípravy k natáčení, díky čemuž se realizace filmu odložila na podzim. Úvodní sekvence se tedy z plovárny přesunula do podzimní Stromovky na dostihové závodiště. ~ Poslední slabinou filmu je bohužel nevýrazný konec a absence gradace. Závěrečná sekvence absolutně nevyznívá požadovanou závažností tématu knihy i filmu. ()
Film se mi velmi líbil a tragický vyústění jsem fakt nečekal.Zdeněk Řehoř v roli redaktora-alkoholika byl překvapivej a skvostnej..85% ()
Tosim to vystihl slovy nedetektivní detektivka. Moc příjemný hvězdně obsazený film. Dialogy Drahokoupilová-Kačer jsou zábavné, vtipné a někdy i moudré. 69. rok je na tom hodně poznat, svobodomyslný scénář jak někdy až po revoluci. Lanďák je skvělý, ponejvíce trapný. Jirásková emancipovaná, Řehoř opilec intelektuál-tedy tomu to tam sedne. Zábavná chytře udělaná věc! ()
"Co jste zač?" ptá se redaktor Leden slečny Stříbrné, ženy s neskonale krásným úsměvem Marie Drahokoupilové, která však ve filmu působí spíš jako "sfinga", žena bez citů. Její odpověď na zmiňovanou otázku "Mata Hari" je tak vcelku výstižná. O tom nás přesvědčí zvláště konec filmu, kdy se původně nenáročná komedie o tom, jak jeden don Juan marně dobývá jednu krásnou slečnu, mění v dost dusné drama. Hodně tomu v tom konci pomohla skvělá Fišerova hudba. Mé původně zvažované hodnocení tak navyšuji o jednu hvězdičku navíc. Konec stál totiž opravdu za to, i když v průběhu děje jsem se místy buď nudil (scény z redaktorských porad) nebo jen mírně se pousmíval. Ale jen mírně, o dost méně než při sledování jiného Škvoreckého dílka, seriálu Prima sezóna. Když redaktor Leden říká: "Já už z vás vůbec nejsem já," jako bych trošku (ale opravdu jen trošku) slyšel Danyho Smiřického při jeho roztomile roztržitých milostných pokusech. Ledenova snaha za každou cenu ukázat slečně Stříbrné, že není "grázl", se ale podobá spíše frašce. Od frašky však není v tomto případě daleko k tragédii. Vždyť "život je vždycky tragédie, ale v jednotlivostech má někdy podobu frašky...." ()
Pekný film. Na dnešné pomery je film pomalí, ale to sa dívam dnešnými očami. Inak sa mi páčili herecké výkony Marie Drahokoupilovej a Pavla Landovského. Asi najviac ma prekvapil Zdeněk Řehoř. Filmu dávam 75%. ()
Pravda, Škvoreckého literární předloha (Lvíče) je daleko barvitější, nicméně Marie Drahokoupilová je skvostná... Nedobytná, nejdámštější... ()
Tohle je ten film, který nějak vypluje a vy pak začnete vnímat celý ten příběh. Divíte se malým věcem a posloucháte ta velká slova malých životů. Porozumět tomu všemu lze, ale ne vždycky se to podaří tak jak právě chceme. Život to tak zamotá, že sami někdy nerozumíme sobě samému. Díváte se a děje se to, s námi nebo bez nás. Skvělý Kačer a půvabná Drahokoupilová. Jak Škvoreckého nemusím, tohle jsem mohl. A zase budu moc. ()
Ten film není špatný, ale předloha je prostě lepší. Na Kačera i Drahokoupilovou jsem si musel chvilku zvykat, měl jsem ty postavy v hlavě postavené po přečtení jinak. Oči měla ale tahle filmová slečna Stříbrná krásné, jen co je pravda a Kačer je konečně nepříjemně povrchním děvkařem, tak jak ho Škoverecký vytvořil . Jirásková je naproti tomu taková, jakou jsem si ji představoval. Jak řečeno, film není špatný, ale jestli někde v knihovně Lvíče zahlédnete, vyberte si spíš knihu, je skvělá. ()
Skvělý Kačerův výkon v roli nesympatického donchuána, celý film mi jeho postava regulérně lezla na nervy a být slečnou Stříbrnou, tak mu taky nedám. Co se týče filmu si myslím, že to byl trošku promarněný potenciál, vzhledem k zajímavému tématu a skvělému obsazení se z toho dalo dostat mnohem víc. ()
Námět filmu je velice zajímavý a originální – je to vlastně detektivka, kde dojde k vraždě až na konci. Bohužel divák nestihne sledovat důkazy, které pak vedou k odhalení vraha. Film má rychlý spád, postavy zmateně hovoří a dělají věci, které divák nechápe. Je těžké přenést do filmu složitý děj knihy a všechny aspekty knihy, ale zde se to nepovedlo vůbec. Vyzdvihla bych ztvárnění postav – Jiřina Jirásková jako Blummenfeldová i Kačer v roli donchuána Ledna a Marie Drahokoupilová jako nedostupná slečna Stříbrná. Ti své role zahráli brilantně. ()
Závěr je zajímavej, ale co je to platný, když většinu stopáže zabírá trapný hopkání pana redaktora okolo frigidní slečny... Pomalejší tempo mi většinou vyhovuje, ale tady už se bohužel jedná o čirou nudu :-(... ()
Československý film inspirovaný románem J. Škvoreckého Lvíče. Nebezpečně přitažlivá M. Drahokoupilová se dostává do kontaktu s novinářem uvolněných mravů J. Kačerem a ten po ní začíná nekontrolovatelně toužit. A jak už to bývá, čím větší je touha po ženě, tím více je dotyčná nedostupnější. Předstíraný nezájem slečny Stříbrné o namyšleného redaktora Karla Ledna měl však hlubší důvod než pouhé zvětšení ega. O příčině, jež vedla onu tajemnou dámu, aby prováděla s muži manipulaci a kalkul, se pojednává na konci snímku. Přiznávám, že mě osobně zaujala spíše první polovina filmu, jež se odehrává ve znamení neúspěšného Kačerova nabíjení. Z vedlejších postav lze vyzdvihnout Z. Řehoře v pro něho neobvyklé roli cynického novináře a zchátralého alkoholika a také P. Landovského, jenž opět ukázal něco ze svého neobyčejného komediálního talentu. Nadprůměrné hodnocení volím za výkon mého oblíbeného herce 60.let, pro půvab a tajemno hlavní představitelky a pro vynikající dialogy mezi nimi. ()
Těšil jsem se na tenhle film a byl jsme hodně zvědavý. Marie Drahokoupilová byla moc pěkná ženská a Škvoreckého pokládám za spisovatele, který dokázal ukázat dobu mezi okupací Němci až po období normalizace po okupaci Sověty snad nejrealističtějším možným způsobem. I když mám radši jeho romány s Danem Smiřickým než jeho detektivky, na tuhle jsme se těšil, aniž bych jí znal v literární podobě. A byl jsem hodně zklamán. Většina obsazení byla zcela mimo, Jan Kačer působil prkeně a nesympaticky (jako ve všech svých rolích) a Pavel Landovský (který byl stejně trapný jako v Truchlivém bohovi dle Kundery) se svým zařazením (projev i vzhled) skutečně hodí tak leda na uřvaného burana a ne na vystresovaného tělocvikáře. No, a nakonec ani ta Marie Drahokoupilová není typ klasické Femme Fatale, jakou by tahle role vyžadovala a už vůbec není tou Lenkou Stříbrnou, jak ji Škvorecký ukazuje. Ostatní herci jak kdy (osobně mě vždycky irituje ta oslavovaná Jiřina Jirásková, ale ta hlavní trojka je prostě hrozná, že to Prachař ani Řehoř nezachrání. Nicméně tito herci měli propachtované role ve většině nejen tehdejších filmů. Prostě - obsazení špatné, tempo filmu "ucourané" a vyvrcholení takové nějaké do ztracena. Z toho filmu jako by na mně zavanula ta nastupující normalizace, sice zcela pocitově, ale o to více. No a když jsem si přečetl literární předlohu, tak musím konstatovat, že hvězdu ubírám, protože je to ve srovnání s předlohou tak plytké, že to za opakované shlédnutí ani nestojí. Film bývá někdy vůči knize dobrý sluha, někdy zlý pán, tady je to ale sluha velice, velice špatný. ()
Poněvadž jsem knihu nečetl, film jsem si vychutnal. Dobrý herci a režie, skvělé dialogy, vzrušující od začátku do konce. Akorát ten důvod jednání slečny Stříbrné jsem pochopil jen matně. V rámci žánru za 4. ()
Atmosféra Škvoreckého románů je bohužel do filmu nepřenesitelná, ale rozhodně mě film moc příjemně překvapil, a to včetně herců. Teda především Marie Drahokoupilové jako Leony Silbersteinové. Dokonalý byl rovněž mistr průserů a zejména jeho "Kdo mi ukřivdí, toho Perun smete!!!"......oceňuji také střízlivou a přiměřenou stopáž. ()
Tak buď jsem blb, nebo byly ve scénáři úmyslné vynechávky. Ale to je vlastně jedno. Protože čumět na chlapa, kterého ženská, mimochodem protivná a škaredá, nechce, nemám opravdu zapotřebí. Pár narážek na komanče kupodivu prošlo, což mne překvapilo. ()
Vynikající Jan Kačer a okouzlující Marie Drahokoupilová ()
"Ale ty vaše slátaniny ... a hezká taky nejste" ()
Dostat dobrou knížku na filmové plátno je pokaždé obtížný úkol. Zde se však předloha a zpracování potkaly. Z filmu je tak jasně cítit Škvoreckého rukopis a navíc vše zdobí herecké výkony. ()
Nic moc. Kačer je Kačer jako dycky, ale přesto tam byly zajímavé myšlenky. Třeba ty o židech. A pak slečna Stříbrná, tak to je kočka. Toť vše ()
Reklama