Památkáři

Čím více víte o tématu, o kterém Clooney vypráví, tím více vás film osloví. Ať jde o roli nenápadné svědomité ženy z lidu, jménem Claire Simone, díky které se podařilo zachránit velkou část uloupených uměleckých děl (viz. např. dokumentární film ´Hitlerovo muzeum´ z roku 2006), nebo o skutečné postavy „památkářů“, jejichž osudy se dočkaly dříve již několika písemných zpracování, ale pozor – v hraném filmu mají díky Clooneymu svoji premiéru a George tak splatil jeden velký dluh těmto hochům, kteří mohou za to, že se dnes můžeme těšit v galeriích z tohoto krásného umění. A oko se pase i tady. Film má díky skvělé velkofilmové výpravě velkou vizuální hodnotu, díky zajímavému zvolenému tématu zase hodnotu informační (takže se směju některým zdejším hloupým výtkám o „bezdějovosti“) a jediné, co bych vytkl je fakt, jak se v některých scénách „na sílu“ přidaný patos, nebo naopak nevhodně zakomponovaný humor, bije s de facto vážným vyzněním celého filmu. To si, bohužel, Clooney poněkud dramaturgicky neohlídal. Ale jinak jsem fakt rád, moc rád, že jsem to viděl a mám chuť si o tomto zajímavém aspektu 2.světové války něco bližšího přečíst. (07.05.2014)

Po Dobrou noc a hodně štěstí se mu hluboce klaněli, po Tvrdých palicích raději moc nemluvili, po Dni zrady ho zase opěvovali, Památkáři naopak znovu nepřesvědčili. Každý jednou šlápne vedle, uctívaný George Clooney si to vybral tentokrát. Tenhle štramák dokázal leccos v televizi, na filmovém plátně, se scénářem v ruce, na režisérské stoličce, i coby producent za ní. Jeho aktivity mimo hereckou sféru jsou spojené s Grantem Heslovem. Často loví v moderní historii, často jsou političtí, často přitáhnou úctyhodnou hereckou sestavu. Co se tentokrát pokazilo, nevím. Kde se ten tah na bránu zasekl, netuším. Má víc hlavních postav, skáčeme mezi nimi, takže tahle činnost speciální americké jednotky jdoucí po uměleckých dílech je pohříchu nenapínavá a nezajímavá. Najít příběh z druhé světové války, který by se ještě nevyprávěl, je docela těžké. Jenže Clooney a spol. tenhle vyprávěl s přehnanou úctou. A zapomněl bavit, napínat, dojímat diváky. Možná i sebe a své kolegy. Chybí víc dynamičnosti, napětí i humoru. Ze zvědavosti se podíváme, ale velmi brzy zapomeneme. Škoda. (18.08.2014)

Památkáři jsou zvláštně nevyrovnaným filmem, neobvykle poskládaným a odvyprávěným. Citelná roztříštěnost není pro Clooneyho jako auteura (režiséra a scénáristu) příliš obvyklá, aktuální novinku považuji za jeho nejslabší režisérský počin, ačkoliv ve světle ostatní hollywoodské produkce stále stojí nad jejím průměrem. Naštěstí pocit rozpačitosti, který se zcela jistě v první polovině filmu dostaví, střídá o to lepší v polovině druhé a v závěru. (10.05.2014)

O filmu si povíme za chvilku, teď se ovšem budu jako již tradičně věnovat nevychovaným plantážníkům z ČSFD. Individua, která ve ztichlém sále pravidelně masírují obaly od chipsů/marshmallowů/Hariba, či se jako řehotající koně extrémně nahlas gebí každé potutelné scéně (zdravím ony dvě hýkající broskve), si totiž nezaslouží býti označována za filmového fanouška. Vážně nevím, co tu pohledáváte - filmové řemeslo možná oceníte, za Vaše chování však řada z Vás zasluhuje zalít do betonu. Nepíši pochopitelně o celém sále, a chválím všechny ukázněné vyznavače světové kinematografie, kteří jsou obeznámeni s dobrými mravy a ví, že kino není obývák... No teď už teda k tomu Clooneyho průseru, a bude to těžce subjektivní: nesnáším totiž muzea. Fakt nejvíc. Tohle pobíhání s kamerou po německých dolech, ze kterých si náckové udělali provizorní exhibiční síně, mě tak skoro zabilo. Doslova. Nejdelší film na světě! Světlý moment? Občas hudba a náběhy na epický scény, záhy pohřbené pod tunami prachu. (28.02.2014)

Je to velká škoda, tenhle poloviční tucet památkářů měl našlápnuto, ale srazila ho absolutní žánrová nevyhraněnost. Nemůže se přeci proto sobě stavět suchej humor a dojímavý scény, ne když je obojí natočeno s cílem dominovat příběhu, vzájemně se to vytlouklo. Přitom tahle parta pamatkářů byla sestavena skvěle co herec to můj miláček, obzláště dvojka Billl a Bob měla silný momenty. Jenže Sedmá rota prostě nemůže chodit za ručičku s Easy Company. Za ty herce a pár skvělých momentů (Heil Hitler u kamaráda nebo cigárko s náckem:-)) ) jsme ochoten jít na tři, ale dál to prostě nevyhrábnu. (27.02.2014)