Jáma a kyvadlo

Pro mě velmi příjemné překvapení, ačkoli s Poem to pravda zas až tak mnoho společného nemělo. Začátek je tak trochu v duchu Kladiva na čarodějnice, postupně přibývá akce, krve i krapet nadpřirozena, ale vše ve vcelku rozumné míře a s lehce ulítlým nadhledem. Samozřejmě se tu objeví jáma a kyvadlo, kromě toho taky krátká pasáž odkazující na povídku Sud vína amontilladského a nechybí ani Poeovo oblíbené téma pohřbení zaživa. (15.02.2010)

Joo,další věc od Gordona, která mě moc pobavila. Klasickou předlohu E.A.Poa čapl pěkně za kule s tím, že dal přednost mučení před psychologickou stránkou. Lance, jako inkvizitor, nemá chybu, je uchylný a nekompromisní sadista. Do toho se zde opět objevil Gordonův (a muj) veliký oblíbenec J.Combs, což mě zahřálo u srdíčka. Navíc je zde výborně vybudovaná atmosféra strachu z bolesti. Co mě zde trochu zamrzelo byl urychlený konec, docela přitažený za vlasy, kde si docela protiřečí se zbylou části filmu. Jinak se jedná o povedený kousek,který si rád někdy pustím znova. (13.10.2008)

Nečekal jsem teda vůbec nic, ale to jsem Gordona šeredně podcenil! S nízkým rozpočtem se vypořádal s přehledem a za pomocí skvělé hudby a prostředí dokázal vytvořit atmosféru beznaděje, která mě přesvědčila, že i po roce 1990 má Gordon horrovému žánru ještě stále co říct (kdo nevěří, ať se podívá na jeho epizodu DREAMS IN THE WITCH-HOUSE ze seriálu MASTERS OF HORROR, nebo na skvělou adaptaci H.P. Lovecrafta DAGON). A teď pozor! Všechny klady jdou stranou před hereckým výkonem Lance Henriksena. Jde patrně o jednu z jeho nejlepších rolí vůbec. Takhle si představuju inkvizitora. Samozřejmě, že každý kdo trochu zná Gordona si nemohl nepovšimnout, že se zde opět vyskytuje jeho dvorní herec Jeffrey Combs. Jenže tentokrát nedostal tolik prostoru, jako obvykle. Vpodstatě celý snímek stojí a padá s Henriksenem a já se Gordonovi vůbec nedivím, že sázel hlavně na něho. Takového skvělého herce je třeba využít. Nabízí se srovnání s Cormanovou verzí, ale to je, myslím si, zbytečné. Film se, dle mého, netváří jako nějaký remake a jde si svou vlastní cestou. V čem má Cormanova verze jednoznačně navrch, je závěr. To je ostatně jediná výraznější kaňka na Gordonově verzi (takovou sračkovitou pohádkovou limonádu, jak vystriženou někde z argentinské telenovely, jsem fakt nerozdýchal). Nebýt toho, klidně bych šel na plný počet. (19.07.2006)

Zpočátku mě zaujal odlehčený tón, jakým je příběh vyprávěn. Zdálo se, že je přede mnou úchylné inkviziční béčko, jehož tvůrci v sobě měli dostatek nadhledu a škodolibé perverze. S ubíhajícími minutami bohužel vyšlo najevo, že to nejspíše přeci jen někdo myslel vážně více, než by se slušelo. Původní Boormanovu klasiku na Poeovy motivy mám moc rád a je dobře, že tahle prasárna jde vlastní cestou, jinak by rozhořčení mohlo být ještě větší. Dvě hvězdičky za to, že mi z tváře ani jednou neslezl pobavený škleb. (23.10.2008)

Ano, s předlohou to minimální spojitost, zpracování je televizní, postava Torquemada se na začátku filmu chová celkem divně (třeba když mu ta holka políbí ruku), místy to má trapné dialogy a chvílemi to vypadá jako nějaké krvavé soft porno. Jenže zase na druhou stranu musím uznat, že je ten film dost napínavý, má i podmanivou a depresivní atmosféru a magor je tady prostě Magor s velkým M a i příběhem to není špatné, tudíž jako horor by to obstálo poměrně slušně. Jenom s předlohou to prostě má pramálo společného. Pak mě ještě teda vadil ten pohádkový happy end, ten se tam vůbec nehodil, ale i tak tu ty 3* nechám. (23.11.2019)