Osvoboždenie
Befreiung
Wyzwolenie
L'armata rossa alla liberazione dell'Europa
Liberation
Oslobodenie
Režie:
Jurij OzerovHudba:
Jurij LevitinHrají:
Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)Obsahy(1)
Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.
Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971)
(oficiální text distributora)
Recenze (84)
Klady: Velmi rozšafné a rozpočtově náročné, herecké výkony dobré, prostřihy do zahraničí zajímavé a k věci, velmi srozumitelné. Zápory: komunisty posraný scénář, zkreslování historie, Němci i západní spojenci zesměšňováni, baťuška Stalin vykreslen jako velký stratég, přitom historie ukázala, že to byl i ve vedení války pitomý nezodpovědný zločinec. Vše co o tomto velkofilmu šlo napsat, napsal flanker a jiní. Jen bych vypíchnul velmi zajímavě a naléhavě podanou úlohu ruských zdravotnic, působí tu jako takové světlušky, kterým snad jediným zůstalo kus citu v té apokalypse. Pak se mi velmi líbil Žukov, snad je i reálný, nevím. Velmi opatrně nabízí vrahovi Stalinovi svá skutečně strategická řešení. Je si vědom, že úspěch i neúspěch operací pro něj může znamenat gulag nebo kulku. ()
Tento "seriál" je obtížné hodnotit. Zásadní problém je, že ač se snaží tvářit, že je maximálně autentické, ve skutečnosti popis událostí je výlučně dán tehdejším ideologickým hodnocením. Proto se ve filmech na některých místech doslova lže. Takže z pohledu "dokumentárního" se jedná o dílko podřadné kvality, které nemá s relitou mnoho společného. Vyjmenovat potom všechny chyby by bylo velkým výkonem. Nadruhou stranu tak jak ukazuje film stále v Rusku dost válku na Východní frontě vnímají a tak máme alespoň pěkný přehled. Zhlediska popisu reality války z pohledu prostých vojáku Rudé armády je sytuace už lepší, ale opět ne nějak zásadně věrná. Ve filmu byly potlačeny prakticky všechny negativní aspekty, jako rabování ("braní suvenýrů"), loupení potravin ("babiččiny příděly") nebo znásilňování ("navazování styků s místními") a další. Zůstávají tu potom spíše jen drobné aspekty, které bylo možno popsat (např. nedostatečné zásobování pohonými hmotami a snaha je získat, což byla jedna z nejvtipnějších scén celé série). Takže zbývají válečné prožitky. Ty jsou zde podány velmi dobřě a ikdyž musí být stále zdůrazňována nadřazenost sovětských vojáků, Němci nejsou zase až tak tupí. Naopak mnohdy jsou velmi odhodlaní a bojovní. Právě v těchto chvílích mají jednotlivé filmy největší emoce a doslova uchvátí. Asi nejlépe to vynikne ve scénách s kurské bitvy, kdy posádky zničených tanků opustí své stroje a... ale nebudeme prozrazovat a potom sledování poutě odříznutých sovětských vojáků po překročení Dněpru. Pokud tedy odhlédneme od snahy "padělat dějiny", dostaneme poměrne silné dílo se spoustou výborných filmových momentů a rozhodně řadící se k tomu nejlepšímu, co vzniklo. Bohužel ty nepřevažují tolik nad tím ostatním, abych dal lepší hodnocení, než průměr. Pokud ovšem někomu toto nevadí, případně pokud se někdo chce jen podívat, jak v SSSR (a současném Rusku) běžně vnímají Velkou vlasteneckou válku, může si přidat minimálně další hvězdičku, možná i dvě. ()
Nemám rada vojnové filmy, ale Oslobodenie je výnimka. Táto epopej je výnimočná. Odráža dobu, v ktorej vznikla. ZSSR bol vtedy silný a také je tu všetko. Réžia, kamera, hudba - tá je impozantná. Dej sa drží historických faktov. S vlastenectvom to samozrejme prehnali, ale tak isto by to v takomto filme prehnali aj iní režiséri. ()
Ta všude vychvalovaná monumentálnost mě v žádném případě neoslnila tak, jako většinu ostatních. Na scéně se sice pohybuje velký počet tanků, ale spíš tak nějak zmateně jezdí sem a tam a mezi tím vybuchují pyrotechnické efekty. A jelikož se jedná dost často o typ T-55, spíš než druhoválečný film to připomíná nějaké cvičení Varšavské smlouvy. Nejhorší je ale do očí bijící propaganda a očividné lži. Báťuška Stalin je jakýsi vševědoucí geniální stratég, který k vyhrání války snad ani nepotřebuje štáb. Naproti tomu Churchill zase podlá krysa, která chce jen zabrat co největší část Evropy a nehodlá kvůli tomu zradit spojence. Sovětští vojáci jsou potom ctnost sama. Když se dostanou do Berlína, samozřejmě se podělí o jídlo i pití s trpícími domorodci. To je pak samozřejmé, že nemusí nikoho znásilňovat, ale fešné Němky jim skáčou sami do postele. Tedy skákaly by, kdyby jim idylku nepřerušil boj. Poláci a Sověti jsou největší soudruzi, jako by se v devětatřicátém vůbec nic nestalo. Ale největší korunu tomu nasadil komunista von Stauffenberg. ()
Galerie (14)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (21)
- Přestože se na vzniku série počítalo s účastí několika evropských socialistických států, převážnou část rozpočtu hradil SSSR. Značnou část nákladů tvořily kostýmy a zbraně – režisér požadoval maximální spolehlivost. Stalinovu uniformu vyrobil krejčí, který Stalinovy uniformy skutečně šil. Německé uniformy, pro nedostatek originálních, byly také vyrobeny pro natáčení. Přilby vyrobené z plastu pro úsporu hmotnosti byly vyrobeny v pomocné výrobě Mosfilmu. Dělaly se tam i německé. Sovětské uniformy byly odebrány ze skladů, kde byly uloženy od války. (sator)
- Ve čtvrtém díle, zhruba v 52. minutě, těsně po dlouhé scéně z nádraží, při krátkém záběru útoku sovětských tanků, je zjevně vidět stín snímající kamery na výložníku. (optik)
- Scénáristé Oskar Kurganov a Jurij Bondarev měli každý jiný úkol. Kurganov nastoupil na historické scény, zatímco Bondarev psal příběhy hlavních hrdinů. (Spinosaurus)
Ruské veledílo na oslavu vítězství ve 2. světové válce, které se točilo bez ohledu na rozpočet a tento fakt je dost znatelný a v porovnání s ostatními válečnými filmy z této doby, Osvobození vyčnívá z davu. Bohužel ani tato série filmů se jako žádný z této destinace a doby nevyhl sovětské propagandě, ač ve výsledku to nehraje takovou roli jako u jiných válečných filmů z této éry. Celá série mně mile překvapila již od počátku, jelikož nabízela nezkreslený pohled na obě strany. Nesnažila se vyobrazit Němce jako válečné nýmandy, kteří se pod sílou Rudé armády rozklepou a zalezou zpátky do Německa, naopak nebojí se je ukázat jak při ofénzívě, před kterou se rozklepají sovětští vojácí, ukáže je při urputném zapálení ve snaze ubránit svoje pozice. Však sověti by byli sami proti sobě, kdyby v tomto filmu zpochybňovali sílu nepřítele, která byla znatelná a to sovětské vítězství ještě více vyzdvyhává. Dalším výborným plusem celé této série je pohled do "zákulisí" obouch stran, kde jednotlivý generálové probírají nadcházející taktiky a dobové hrané dokumenty nejdůležitějších událostí na obouch stranách až na malá zkreslení opravdu odpovídají skutečnosti. Naskytá se nám možnost sledování vývoje války ze všech stran. Film se také nesnaží zpochybňit podíl spojeneckých vojsk na západní frontě a dokumentárními vsuvkami nám vylíčí nejdůležitější okamžiky z této fronty. Obrovský obdiv si zaslouží tým, který vybíral herce do historických rolí, jelikož takovou podobnost všech historických postav v jiném filmu budeme hledat těžko, až neuvěřitelná je podobnost vládců jednotlivých zemí, kde jsem občas nevěřil, že se nejedná o reálné záběry. Výkony Fritze Diezla jako Hitlera jsou neuvěřitelné a jedná se snad o nejpodobnějšího představitele této zrůdy, kterou jsem viděl. Naopak vyobrazení Stalina jako chladného, rozumného a vše vědoucího je až strašidelné, když víte, co bylo za krutého diktátora, kde jeho naprosto nelogická rozhodnutí stála milióny životů. Vyobrazení přesnosti vojenské techniky je dalším nebývalým jevem, který ve filmech často chybí, použitá vojenská technika odpovídá reálným podobám a to víceméně platí i na straně Němců. Bohužel z bojovými scénami je to už horší, hlavně ty tankové vypadají spíš směšně. Na druhou stranu pěchotní souboje mají jistou kvalitu. Vezmeme-li v potaz, že v době natáčení filmů neexistovaly žádné digitální efekty, každý kousek na bojišti je odstřelován a vypadá to reálně, tak film nedopadl ani v této problematice špatně. Takový poslední díl je vygradování opravdu parádní, Náckové do posledních sil brání Berlín a urputné boje o každý metr jsou zde velice zdařile vyobrazeny. Film se bohužel neubránil takovým těm zfanatizovaným a heroistickým scénam, když stál Rus vs Němec, tak se Rus nebál smrti a když ho Němci chtěli propustit, radši se nechal zastřelit, sobouje, které vypadali leckdy komicky jak každý souboj vždy zvítězil Rus. Stejně tak vyobrazení přílišné lidskosti sovětských velitelů, kteří hnali do palby svoje vojáky, neodpovídá přesně skutečnosti a některé zvěrstva, co páchali vojáci Rudé armády jsou také zatajeny. Celkově se jedná o nejlepší hraný film mapující události na kruté východní frontě, které nejsou nijak výrazněji zkresleny, film nás seznámí i s pár vojáky, ale ti nedostali příliš prostoru a spíše se jedná o příběh celých armád. Vždy se mi líbilo jak americké filmy ukazovaly šíleně krutě válku na Západní frontě, ale ta s porovnání s Východní frontou byla procházkou Evropou, i když se nedá zpochybnit význam obouch front. Ztráty na jednotlivých stranách mluví za vše, co dala Evropě tato válka. Toto je snad jediný film, při kterém jsem dlouhé dny po shlédnutí váhal nad jeho hodnocením, nakonec jsem se rozhodl, že přes některé propagandistické prvky a občasnou nudu nemůžu dát této sérii více než 3 hvězdičky. Moje hodnocení 60% () (méně) (více)