Něžné vlny

Tak tohle byla hodně velká slabota. Vejdělek nemile překvapil, jako by námětově vyhořel... To téma lásky dospívajícího kluka ke spolužačce bylo fajn, ale ten humor, ten humor !!! Něco tak naivního, neinteligentního - tím pádem smutně trapného a řekl bych až Troškovského jsem už dlouho neviděl... Sádrové hřiby na mně byly moc, ale scénku z Národní jsem už těžko rozdýchával... Z čeho ale opravdu teču, když mi do většinou nějaké ,,humorné'' ve skutečnosti trapné situace ještě jede humorná hudba, která vlastně podkresluje celou trapnost dění na plátně (např. Čermák s transparentem Nebijte nám naše děti, mlátící syna...). Podivný byl i pohled na oholeného vlasatého Čermáka, Hartla a Budaře. Já nevím, ale nějak už mi připadá, že těch ,,komedií'' ze socíku už tu bylo dost a tak pořád zdůrazňovat absurditu, tupost a nablblost té doby v dalších a dalších komediích bez nápadu je skoro zbytečné. To civilní cvičení a děti v maskách mi tu prostě přišly navíc i když na to navazovala další humorná scénka... Oproti tomu kladně hodnotím hezké lokace s vodou a i příjemný hudební doprovod filmu... No a když jsme se nakonec nedočkali ani toho očekávaného pohledu na ňadra zrzavice Lucky Šteflové, zůstal z toho celého tak nějak pocit zklamání. I ty dvě hvězdy jsou velmi velkorysé. Tohle vám z hlavy zmizí po vidění prakticky ihned jak vlny za lodí.... * * (01.06.2014)

Jiří Vejdělek se nadále drží svého kopyta a myslím, že je to jedině dobře. Po Účastnících zájezdu, Ženách v pokušení a Mužích v naději nám servíruje další pohodovou, prosluněnou, příjemně nasnímanou, lechtivou a do určité míry sexistickou (onu míru si musí každý vyhodnotit sám, já osobně režisérův pohled na něžnější pohlaví beru s nadhledem) komedii bez vyšších dramatických ambicí, která se může opřít o příjemné herecké výkony (zejména Hynek Čermák a Táňa Pauhofová jsou výteční, za to Robert Cejnar působí přeci jenom prkennějším dojmem, než by bylo milé), celou řadu úsměvných situací a několik povedených gagů. Pro mě osobně Vejdělkova tvorba představuje českou komediální jistotu, při které sice člověk nejednou zakroutí hlavou nad jejím dějem a chováním postav, ale za to se nikdy nepohorší nad vulgárním a trapným humorem, nedílnou součástí mnoha tuzemských "komedií". A to se přeci počítá. (25.01.2015)

Hynek Čermák s vlasama. To je jednoznačně nejvýraznější prvek filmu, nepamatuji si, kdy naposledy jsem viděla Hynka Čermáka s vlasama. Škoda, že film samotný už tak výrazný není a je z něj cítit snaha napodobit Pelíšky nebo třeba Pupendo. Není tu jediná věc, kvůli které film sledovat znovu. Ani kvůli docela dobrému obsazení. Na druhou stranu jak jsem českou tvorbou posledních let většinou spíše zhnusena, zde jsem byla mile překvapena, že jsem neměla potřebu vypínat zvuk či přepínat na jiný kanál. Za to hvězdička navíc. P.S.: Všimli jste si, že Vojtovi rodiče vlastně nezestárli během těch časových skoků ani o den? 6/10 (19.11.2018)

Milý, skoro až poetický film, který působí opravdu něžně. Vejdělkovy filmy vyhledávám ráda, i když mi v nich vadí twisty ve stylu smrti jedné z hlavních postav. Zde se tohoto "neduhu" Vejdělek konečně vyvaroval a věřím, že se opět dočká vysoké návštěvnosti v kinech. Cejnar sice příliš sympatický nebyl, ale jeho nedostatky se ztrácí díky skvělému Čermákovi, Hartlovi a samozřejmě Dykovi, který pro film také nazpíval nádhernou úvodní píseň. Některé české komedie ještě naštěstí úroveň neztratily. (09.01.2014)

Film o lásce k zrzkám nemůže být špatný. (A mám pocit, že Vejdělek je z podobně ouchylnýho ražení, jako moje maličkost.) Něžné vlny jsou trochu škatule, o tom žádná. Ale na tak lehkou a pozitivní notu (a navíc s pěknými skladbami k obrazu), že neomrzí. A "ForrestoGumpovský" závěr, ten vyloženě potěšil. (28.04.2015)