Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pôsobivá rodinná sága, zaznamenávajúca život niekoľkých generácií s dominantnou ženskou rodovou líniou, je úsmevnou idylou, stavajúcou na bizarnosti a výlučnosti postáv a oslavujúcou činorodý prístup k životu. Titulná hrdinka spomína na udalosti niekoľkých posledných desaťročí, počas ktorých sa jej rodina zmenila na veľké spoločenstvo, pravidelne sa schádzajúce na sviatočné pikniky. Antonia sa do rodnej dediny vrátila tesne po II. svetovej vojne s už dospelou dcérou Daniellou - obe sa vyznačovali voľnomyšlienkárstvom a bezpredsudkovosťou. Antonia, zosobňujúca ženskú silu, udáva tón pre pochopenie ľudskej slobody v nezávislosti na tradičnej morálke. Popri vyznávaní sexuálnej slobody sa to prejavuje aj jej porozumením pre mentálne postihnutých vydedencov, ktorých pojme do súznejúcej pospolitosti. Dianie komentuje s odstupom pravnučka Sarah, podobne ironizujúce sú aj Danielline predstavy, v ktorých sochy svätých sprisahanecky mrkajú a kamenný anjel na cintoríne krídlom udrie nemravného kňaza. Príbeh hraničiaci s utópiou nadobúda rysy rozprávkovej feérie, obsahuje prvky magického realizmu a pritom prináša sociologicko-feministickú analýzu spoločenských pomerov. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (47)

FilCroft 

všechny recenze uživatele

Poutavé drama s úchvatnou hudbou o čtyřech generacích nezávislých žen na pozadí nizozemského poválečného venkova. Každá z protagonistek boří ustálená pravidla své doby vlastním způsobem, ať už jde o umělé oplodnění, lesbickou lásku či pouhou intelektuální nadřazenost mužům. Snad ještě zajímavější je mozaika barvitých vedlejších postav: Farmář Bas a jeho synové, záporák Pitte, zaostalá Deedee, filozof Kromme Vinger a mnoho dalších. Nazývat Antonii filmem o feminismu je dle mého soudu limitující, neboť naráží na daleko více témat, ať už jde o radost a smutek ze života, znásilnění a sebevraždu, a především vzepření se tomu, co je zavedené... ()

AnciThePuby 

všechny recenze uživatele

Již dlouho se mi nepodařilo zhlédnout snímek, který probouzí tak široké spektrum emocí. V jeden moment se díváte na komedii, u které se musíte nahlas smát, v druhý moment se díváte na syrové drama, kde hloupost a krutost vyhrává nad lidskými morálními zásadami, v jiný moment jste svědky detailního vyobrazení velice hlubokých lidských vztahů založených na úctě, čisté lásce a respektu, přičemž celý film je oblečen do melancholické nálady, která je podpořena filozofickými a popisnými promluvami hlavní představitelky. Film vřele doporučuji všem, co se rádi dívají na snímky, které zanechávají „přemýšlející stopu“. ()

kijkwijzer 

všechny recenze uživatele

Kdo by nechtěl být ochraňován hlavní hrdinkou Antonií, která se za žádných okolností nebojí jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Antonia je velmi realistický film. Oč méně je vizuálně přitažlivý, tím více je inspirativní: Antonia je vzorem dokonalé emancipace od pokrytectví, pomluv, pověr a nešvarů malodušnosti stísněného venkova, v němž se pohybuje s velkou dávkou intuice, životní moudrosti a zdravého rozumu. Antonia má zkrátka srdce na pravém místě. Film ozvláštnily i dva záběry jako z magického realismu: zbabělost místního kněze rozhýbe i soškou Ježíše Krista a anděla. Přítomnost silného ženského elementu v tom nejlepším slova smyslu je dílem výrazné představitelky hlavní role Willeke van Ammelrooy, která nevyšla z role ani při komentáři rozpačitých nizozemských filmových recenzí. Radost z Oskara si zkazit nenechala a smíšené přijetí filmu doma trefně přičetla společenským předsudkům. Film má také jedno prvenství: Marleen Gorris se stala první ženou, která proměnila nominaci na Oskara za nejlepší režii celovečerního hraného filmu. ()

Reklama

Reklama