Jízlivě tvůj

Nenapadlo by mě, jak se nasměju u britcomu o dvou gayích, kteří jsou zároveň v reálu Sirové a jedni z nejlepších britských herců vůbec. Ty jejich hlášky, to nemělo chybu. Sranda neskutečná. Narážení na mládí, narážení na stáří. Škoda, že těch dílů je jenom čtvrnáct. V posledním díle bylo navíc zatraceně znát, jak se jim vůbec nechce celý seriál ukončovat. Po dlouhé době zase něco z Británie, co jede přesně v tom duchu, co u Britcomů máte tak rádi. (07.10.2020)

Už díky obsazení je Vicous tak trochu můj splněný sen. Jde spíš o tradiční komediální divadlo, než o typický sitcom s tempem, na jaké jsme dnes z televize zvyklí. Formát je až staromilsky zastaralý a herci okatě přehrávají, jakoby chtěli proniknout i do nejzazších řad hlediště. Ale vzhledem k danému tématu a charakteru ústředních postav je toto všechno zcela na místě a já si zase jednou plesám nad komedií, která se nesnaží být za každou cenu třeskutá a raději zůstává přívětivě lidská .. i když pořád jízlivě “vicious“. Famózní finále první série je jako mega-třešeň na dortu, který chci mít co nejdříve v hezkém modrém balení v šuplíku. (19.06.2013)

To se tak sešli Derek Jacobi a Ian McKellen a řekli si, že bude sranda zahrát si neskutečně teatrální párek "starých" gayů (to starých v uvozovkách...jim stáří sluší). A ono to sranda byla. Záleží ovšem co čekáte. U takových jmen se předpokládají "velké" herecké výkony a přitom já se při prvním díle nemohla zbavit dojmu, že koukám na nějaký Comic Relief. Nu proč ne? Stačí poupravit očekávání, toho co mi v prvním díle vadilo jsem si u druhého už ani nevšimla. Tím, že se snaží házet hlášku za hláškou se jim ne zrovna všechny povedly, ale celkově jsem se u toho nasmála jako už dlouho ne. Těším se na druhou serii, těším se až si některé díly pustím znova a kdyby to tak hráli někde na divadle, už teď bych stála ve frontě na lístek. (26.08.2013)

Staří, vynikající, herci ve staromilském sitkomu, jakoby vypadlém z osmdesátých let. Jen pár lokalit, skoro trapné přehrávání a nahraný smích. Tahle už, jak se zprvu zdá, přežitá stará škola ale umožňuje užívat si infantilní a občas už nekorektní srandu na plné koule. Kvalita se pozná, i když je - zdánlivě - zakrytá v ubohosti. A lehce z toho mrazí: předsudky, prohry, zoufale marná snaha po štěstí a uznání přece stále funguje. V jiných pořadech děsně cool a sexy. V tomhle ne, staromilská fasáda dovoluje zobrazit tyhle odvěké touhy naivně legračně a zároveň děsně smutně. ___ Když toho máte jen velmi málo, ještě to neznamená porážku. Důležité je, jak oslovující a silné to málo je. A tohle dokáže překřičet mraky a mraky seriálů vytuněných penězi a přiblble předstírajících hlubokomyslnost. /24. 11. 13./ (24.11.2013)

Vicious je mezi sitcomy rozhodně zajímavým úkazem. Pouze na papíře by pravděpodobně nefungoval, většina vtipů totiž patří do ranku trapných. Nicméně úmyslně repetiční humor, který je v každém díle pomalu stupňován, případně nečekaně porušován, přehnaně teatrální herecké výkony všech představitelů a výborná chemie mezi nimi dokáží i takto odsouzeníhodné vtipy přetvořit v úderné a funkční gagy. V konečném důsledku je možná i maličko trapné přiznat, že jsem se u něčeho takového smál. (14.11.2013)